Když se ve waleském Cardiffu před šesti lety udílela cena BBC Singer of the World, na vítězku ji nikdo netipoval. Moldavské sopranistce Valentině Nafornițě bylo teprve čtyřiadvacet roků a stále studovala na univerzitě v rumunské Bukurešti. Z prestižní soutěže si však odnesla první cenu, ocenění diváků, a ještě byla mezi finalisty třetího klání. "Nevěřila jsem svým uším. Do té doby jsem profesionálně nikde nevystoupila," vzpomíná Naforniță v rozhovoru pro HN.

Od té doby účinkuje v předních evropských operních domech, zejména Vídeňské státní opeře, kde působila posledních šest let. Trochu vídeňské tradice i slávy nyní Naforniță veze na festival Smetanova Litomyšl.

V sobotu bude hvězdou jeho galakoncertu, kde vystoupí se dvěma dalšími sólisty Vídeňské státní opery − izraelskou mezzosopranistkou Rachel Frenkelovou a nejznámějším českým basbarytonistou Adamem Plachetkou. Doprovodí je orchestr PKF − Prague Philharmonia vedený dirigentem Guillermem Garcíou Calvem, v jeho osmatřiceti letech už dlouholetým spolupracovníkem vídeňského domu.

A někteří z posluchačů už Valentinu Nafornițu budou znát. V Česku je letos podruhé, v lednu debutovala u České filharmonie, s níž kromě jiných operních árií zpívala Měsíčku na nebi hlubokém z Dvořákovy Rusalky. "Kdekoliv vystupujete poprvé, vždy jste nervózní," připouští sopranistka. "Od chvíle, kdy jsem vkročila na jeviště Rudolfina a začala jsem zpívat, mi ale bylo příjemně. Krásný sál, výtečná akustika, vřelé publikum," pochvaluje si.

Naforniță zpívala snad už při narození. Jako tříletá prý bavila rodiče, když napodobovala popové písně z rádia, v pěti začala účinkovat před dětským publikem. Klasickou hudbu pak studovala od šestnácti, nejprve v rodném Moldavsku, posléze v sousedním větším Rumunsku.

V době, kdy uspěla na soutěži BBC, už měla jednoletou smlouvu ve Vídeňské státní opeře. Když tam projevila své nasazení a odhodlanost, opera jí závazek prodloužila.

"Po vítězství v soutěži jsem se mohla rozletět do světa, ale já na to chtěla jít pozvolna. Bylo mi milejší důkladně se učit role a pracovat na tom, abych se mezi vídeňské sólisty zařadila," vysvětluje.

Naforniță si ve Vídni rychle vybudovala pověst, zejména belcantovými rolemi.

O působení v rakouském hlavním městě dodnes mluví s pokorou, pochvaluje si například, jak tu potkala "tváře, které jsem znala jen z internetu nebo televizních obrazovek".

S kolegy z Vídně bude v Litomyšli zpívat árie, dueta, terzetta i písně od Mozarta, Rossiniho, Donizettiho, Delibese, Offenbacha či Lehára. "Vybrali jsme ty, které jsou u publika nejoblíbenější," líčí sopranistka. "Ve Vídni nemáme příležitost vždy spolu stanout na jevišti, takže to také pro nás bude krásné a radostné," dodává.

A taková by měla být celá letošní Smetanova Litomyšl. Koncert s vídeňskými hvězdami lze v programu zařadit k těm, které představují evropské talenty. Kromě toho ale festival neopomíjí českou tradici − už v pátek ji ztělesní slavnostní zahajovací koncert, na němž Česká filharmonie pod taktovkou Rusa Semjona Byčkova zahraje Smetanu, Čajkovského a Brahmse.

Nedělní večer bude vyvážený: Poznaňská filharmonie uvede na jednu stranu hudbu renomovaných polských autorů typu Szymanowského Stabat Mater s Českým filharmonickým sborem Brno, na stranu druhou lehkou filmovou muziku − konkrétně výběr z trilogie Pán prstenů.

Na programu jsou dále operní inscenace z Národních divadel v Praze, Brně a Ostravě, cyklus barokních koncertů či účinkování Budapešťského cikánského symfonického orchestru.

Jeden tip za všechny: přespříští úterý hvězdný houslista Shlomo Mintz uvede Paganiniho Koncert pro housle a orchestr v doprovodu Filharmonie Brno a pod taktovkou Tomáše Netopila.

Zajímavé to může být i pro všechny, kteří chtějí po odchodu Jiřího Bělohlávka důkladněji poznat generaci jeho žáků. V ní patří jedenačtyřicetiletý Netopil, dnes hudební ředitel operního divadla a filharmonie v německém Essenu, k těm nejnadějnějším.