Středa 14. června

◼ Téměř všichni ekonomové se shodují na tom, že američtí centrální bankéři ve středu zvýší počtvrté od konce světové finanční krize úrokové sazby. Základní sazba by měla vzrůst o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta. "Jednání doprovodí nová prognóza a tisková konference, které by měly být pro trhy důležitější než samotné zvýšení sazeb. Postupem času převládlo přesvědčení, že Fed po červnu už další zvýšení sazeb letos nepředvede, jenže zástupci Fedu zatím o pomalejším utahování měnové politiky nemluví," uvádějí analytici Patria Finance.

Čtvrtek 15. června

◼ Od britské centrální banky, jejíž zasedání je naplánováno na čtvrtek se na rozdíl od Fedu změna měnové politiky nečeká. Bank of England po květnovém zasedání naznačila, že by v případě příznivého vývoje ekonomiky mohla zvýšit úrokové sazby. Poté, co konzervativci ztratili v parlamentních volbách většinu, ale pravděpodobnost brzkého zvýšení sazeb klesla.

Pátek 16. června

◼ Statistici zveřejní údaje o květnové inflaci v eurozóně. Podle odhadů by mělo tempo meziročního růst cen zůstat na 1,4 procenta. Ještě v dubnu přitom meziroční míra inflace dosahovala 1,9 procenta a vypadalo to, že ECB bude čelit čím dál většímu tlaku, aby zahájila postupné ukončování programu odkupu aktiv. Nyní se zdá, že potřeba tlumit takzvané kvantitativní uvolňování tak naléhavá nebude.

◼ Ruská centrální banka by podle očekávání analytiků měla na svém pátečním zasedání snížit úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 9 procent. Nová data z ruské ekonomiky kromě toho podle odhadů ukážou, že tempo růstu ruského HDP v květnu zpomalilo z 0,5 na 0,3 procenta.

Neděle 18. června

◼ Francouzi ve druhém kole parlamentních voleb rozhodnou o tom, zda si hnutí Republika vpřed! prezidenta Emmanuela Macrona zajistí většinu v Národním shromáždění. V nedělním prvním kole získalo hnutí 32 procent hlasů, což by odpovídalo zisku nejméně 400 z celkem 577 poslanců. Pokud druhé kolo skončí podle předpokladů, bude mít Marcon otevřenou cestu k naplnění předvolebních slibů. Ty zahrnují mimo jiné i reformu pracovního trhu nebo změnu systému vyplácení podpory v nezaměstnanosti a důchodů.