Končí možnost oblíbené formy přivýdělku pro dlouhodobě nezaměstnané (původně jsme mylně uváděli, že se to týká i všech žen na mateřské dovolené pozn. red.). Pokud se nechají zaměstnat na dohodu o provedení práce, budou vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání. Jenom v průběhu dubna si v Česku takto přivydělávalo přibližně 42 tisíc lidí z celkových 327 199 uchazečů o zaměstnání.

Lidé běžně zůstávají dlouhou dobu evidovaní na Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, občas si přivydělají na dohodu o provedení práce (DPP) a nemusí přitom platit zdravotní ani sociální poplatky. Nezaměstnaní, kteří pobírají podporu, mají možnost její příjem na několik dní pozastavit, nechat se zaměstnat na dohodu a brigádně si tak vydělat za krátkou dobu víc peněz. Podpora jim zůstává, pouze snížená o několik odpracovaných dnů. Z výdělku opět žádné poplatky státu neodvádí. Možnosti takového přivýdělku se ale ruší.

Změnu přináší novela zákona o zaměstnanosti, kterou ve čtvrtek schválili senátoři. Každý, kdo na dohodu o provedení práce vykonává nekolidující zaměstnání, tedy takové, u něhož výdělek nepřesahuje 5500 korun měsíčně, bude podle nových pravidel automaticky vyřazen z evidence uchazečů o práci.

"Z výdělku na dohodu o provedení práce se neplatí žádné odvody, v budoucnu tak mohou lidé mít problém například se získáním důchodu nebo vymáháním nemocenské v případě nemoci. Lidé, kteří si takto dlouhodobě přivydělávají, si to vůbec neuvědomují," vysvětluje změnu v zákoně Jiří Vaňásek, náměstek ministryně pro řízení sekce nezaměstnanosti.

Takto pracujících lidí neustále přibývá. Podle ministerstva práce a sociálních věcí tímto způsobem probíhá 95 procent ze všech zaměstnání, u kterých si lidé vydělají pod 5500 korun. Za takto pracujícího uchazeče doposud zdravotní pojištění platil stát. Sociální pojištění nemuseli lidé v evidenci odvádět vůbec. Poslanci nyní chtějí zabránit únikům ze státní pokladny a motivovat lidi k hledání plnohodnotné práce.

"Jsou dva typy uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce. Lidé, kteří pobírají podporu v nezaměstnanosti, si nemohou přivydělávat vůbec. Někteří na ni ale nemají nárok, třeba proto, že už ji v celé výši vyčerpali. Takoví si doposud mohli alespoň do výše poloviny minimální mzdy přivydělávat na dohodu o provedení práce. Zdravotní pojištění za ně přitom odváděl stát, takže mu utíkaly peníze za poplatky," vysvětluje expertka na pracovní právo Nataša Randlová.

"Původním záměrem bylo, že si nezaměstnaní takto přivydělají příležitostně a krátkodobě, jenže oni tak často pracují i několik let," komentuje Vaňásek z MPSV. Poslanci očekávají, že lidé se nyní budou snažit najít práci zakládající účast na nemocenském pojištění, které slouží jako zdroj příjmů pro zabezpečení životních potřeb v důchodu nebo nemoci.

Lidé v evidenci uchazečů si budou moci dál přivydělávat v pracovním poměru či na dohodu o pracovní činnosti. Stále platí, že si mohou vydělat nanejvýš polovinu minimální mzdy. "Zrušení možnosti vykonávat nekolidující zaměstnání formou dohody o provedení práce může vést k uzavírání dohod o pracovní činnosti nebo k nástupu do plnohodnotného zaměstnání. Také očekáváme, že tato skupina uchazečů o zaměstnání bude více spolupracovat s úřadem práce, a to zapojováním se do aktivit, jako je rekvalifikace," odůvodňuje Vaňásek.

V případě dohody o pracovní činnosti se odvody státu platí. Zdravotní pojištění lidé neodvádí, jedině když je měsíční hrubá odměna z dohody o pracovní činnosti nižší než dva a půl tisíce korun. Když měsíční odměna dosáhne alespoň dvou a půl tisíc, zdravotní pojištění se z ní odvede stejně jako z běžného pracovního poměru. Rovněž sociální pojištění se odvádí automaticky, jakmile sjednaná nebo skutečná odměna dosáhne alespoň dvou a půl tisíce korun.

Půlmilionová kauce pro personální agentury

Agentury práce, které firmám dodávají zaměstnance, čekají přísnější podmínky. Oproti původním záměrům ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) však jde o výrazně mírnější řešení, přicházející s ročním zpožděním.

Cílem zpřísnění je podle ministerstva ochrana zaměstnanců "půjčovaných" do firem agenturami. Počet takto dodaných pracovníků v Česku za posledních pět let vzrostl o 62 procent. Zatímco v roce 2011 agentury poslaly podnikům 171 800 lidí, loni to bylo 277 400 osob. Pracovníci z agentur nicméně tvoří necelé procento všech tuzemských zaměstnanců. Každý čtvrtý je cizinec, jejich podíl stoupá.

Firmy se při nízké nezaměstnanosti na agentury obracejí stále častěji. Pracovní síla od agentury je sice vyjde dráž, mohou si ale množství lidí pružněji regulovat, a navíc jim odpadne papírování − pracovníci jsou zaměstnanci agentury, které firma platí náklady na mzdu plus odměnu za službu.

Marksová původně navrhovala zavedení kvóty, podle níž by počet agenturních pracovníků nesměl přesáhnout 15 procent z celkového počtu zaměstnanců ve firmě. Od tohoto záměru ale nakonec ustoupila, stejně jako od zákazu takzvaného řetězení smluv, kdy agentura může teoreticky uzavírat se zaměstnancem krátkodobé smlouvy na dobu určitou a tento krok bez omezení opakovat.

Právě krátkodobé smlouvy na dobu určitou jsou z pohledu pracovníků zřejmě největší nevýhodou práce přes agenturu, protože s nejistým budoucím výdělkem mnohem obtížněji žádají například o hypotéku. Pro klasický pracovní poměr platí od roku 2012 přísnější pravidla. Ministerstvo přitom nevysvětlilo, proč od plánovaného zrušení výjimky pro agenturní práci ustoupilo a nahradilo ji jen mírnější variantou, která má omezit především obcházení pravidel pro přesčasy.

Ve schválené novele tak zůstala především nová povinnost, aby agentury při žádosti o licenci skládaly půlmilionovou kauci. Zároveň se zvýší pokuty za prohřešky. "Kauce má za cíl eliminovat účelové zakládání agentur práce, jejichž prostřednictvím dochází k obcházení a porušování zákonů, a to zejména v oblasti zdravotního a sociálního pojištění," vysvětluje mluvčí ministerstva Petr Sulek.

Stejně to vidí i šéfka velké agentury Manpower Jaroslava Rezlerová, která je zároveň předsedkyní Asociace poskytovatelů personálních služeb. "Když chce někdo podnikat tím, že lidi přiděluje jinam na práci, tak musí prokázat, že má finanční zálohu pro případ krachu," řekla loni.

Naopak René Kuchár, jednatel menší agentury Student, kauci nazval novou daní. "Má být složena po celou dobu provozování agentury, takže vlastně navždy," říká.

Půlmilionovou kauci neúspěšně navrhoval zrušit senátor TOP 09 Tomáš Czernin. "Zdánlivě rovnostářských 500 tisíc korun pro všechny je pro velké agentury problém malý, ale pro agentury malé takřka likvidační," uvedl.

Rezlerová i Kuchár ale vítají nově zaváděnou spoluodpovědnost firmy, do níž pracovníky dodávají, za nesprávné údaje ve smlouvě. Agenturnímu pracovníkovi podle zákona náleží taková mzda, jakou za stejnou práci dostane kmenový zaměstnanec. Pokud ale chce firma ušetřit a agentuře nahlásí, že její zaměstnanci berou na určité pozici méně než ve skutečnosti, potrestaná mohla být dosud pouze agentura, která za vysílané pracovníky nese odpovědnost. Nově by i podnik za diskriminaci v odměňování mohl dostat až milionovou pokutu.