Nového francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se nastěhoval do Elysejského paláce teprve před několika málo týdny, čeká první velký test. Už brzy se dozví, zda mu francouzští voliči dají svůj souhlas k uskutečňování plánovaných reforem, které by měly modernizovat francouzskou ekonomiku. Vše rozhodnou nadcházející volby do dolní komory francouzského parlamentu − Národního shromáždění. V nich se ukáže, zda Macronovo hnutí získá v parlamentu nezbytnou většinu.
Macron vyšle do boje o křesla v Národním shromáždění neokoukané tváře, které mají často jen málo nebo žádné zkušenosti s politikou a veřejnost je nezná. Mezi nimi jsou například sociologové, matematik, nebo dokonce jedna bývalá toreadorka. Polovinu kandidátů tvoří ženy.
Macronův úspěch by nebyl úplný
Pro nového francouzského prezidenta má úspěch v parlamentních volbách zásadní význam. "Je to pro Macrona aktuálně největší výzva. Bez většiny v parlamentu by jeho moc byla jen omezená," uvedl nedávno pro agenturu Bloomberg Dominique Reynié, profesor prestižní pařížské univerzity Sciences Po.
V praxi by prezident bez většiny měl hlavní slovo jen v otázkách zahraniční politiky a bezpečnosti, naopak by ho ztratil v domácích záležitostech. Žádné vítězství v prezidentských volbách proto není bez úspěchu v těch parlamentních úplné, shodují se francouzští analytici.
Macronův domácí program je přitom nabitý − už v příštích několika měsících hodlá prezident Francii naordinovat několik klíčových reforem, jež se mají týkat sešněrovaného pracovního trhu či důchodového systému. Plánuje také změny ve vyplácení dávek v nezaměstnanosti. Bez "svého" parlamentu je ale Macron prosadí jen stěží.
Hrozí slabá vláda?
Ještě krátce po Macronově květnovém úspěchu v prezidentských volbách se zdálo, že ambiciózní politik se svým zhruba rok starým politickým hnutím Republika vpřed! na většinu v 577členném Národním shromáždění nedosáhne. Jeho šance ale v posledních týdnech a dnech stoupají.
Průzkumy veřejného mínění, které správně odhadly už jeho triumf v prezidentských volbách, aktuálně očekávají, že Macronovo hnutí získá lehce přes 30 procent hlasů. To by mu mělo zajistit pohodlnou většinu 325 až 355 křesel. Minimálně si potřebuje zajistit 289 hlasů.
Pokud prezident v parlamentních volbách nakonec navzdory odhadům průzkumů veřejného mínění neuspěje, má ještě několik možností, jak situaci zachránit. Může se například spolehnout na podporu stejně reformně naladěných poslanců z odlišných politických stran nebo také vytvořit koaliční vládu. V tomto případě by se jako nejpřirozenější partner jevili socialisté, v jejichž vládě Macron působil jako ministr hospodářství až do loňského srpna.
Tyto možnosti by ale vedly ke vzniku slabé vlády. Hrozilo by pak, že Macronovy ambiciózní reformy zůstanou z velké části jen na papíře a podaří se mu prosadit jen jejich "měkkou" verzi.
Pokud Emmanuel Macron v parlamentních volbách neuspěje, druhá největší ekonomika eurozóny bude v příštích pěti letech místo reforem jen přešlapovat na místě a její konkurenceschopnost bude nadále uvadat.
A jak budou volby do Národního shromáždění probíhat? Francouzi půjdou k urnám poprvé tuto neděli. Pokud žádný kandidát ve svém obvodu nedostane přes 50 procent hlasů, bude se konat ještě druhé kolo, a to hned příští neděli.
