Ve Smetanově síni Obecního domu se v pátek uskutečnil závěrečný koncert 72. ročníku festivalu Pražské jaro. Na úvod zazněla Serenáda pro orchestr českého neoklasicistního skladatele Iši Krejčího.

Večer pak vyvrcholil symfonií Sedm bran jeruzalémských pod taktovkou jejího autora Krzysztofa Pendereckého. Ten řídil Symfonický orchestr Českého rozhlasu.

Slavný polský hudebník koncert věnoval zesnulému šéfdirigentovi České filharmonie Jiřímu Bělohlávkovi, jehož označil za svého přítele. Bělohlávkovu památku publikum uctilo minutou ticha.

"Penderecki se svou symfonií Sedm bran jeruzalémských dodal festivalu hudební monumentalitu," komentoval vystoupení hudební publicista Petr Veber.

Jeden z největších skladatelů druhé poloviny 20. století Penderecki složil Sedm bran jeruzalémských v roce 1996 u příležitosti velkolepých oslav 3000 let města Jeruzaléma. Oratorium, které bylo prvně uvedeno právě v Jeruzalémě v lednu 1997, skladatel přejmenoval na Symfonii č. 7 až po polské premiéře v březnu téhož roku.

Důvodem k tomuto zvláštnímu kroku – skladatel ještě neměl napsanou dodnes neexistující symfonii č. 6 – byla pravděpodobně symbolika čísla sedm, jež na mnoha úrovních prostupuje celým dílem: od samotného názvu kompozice, který odkazuje k sedmi branám zajišťujícím vstup do starého Jeruzaléma, po složitý systém sedmitónových frází či závěrečných sedm fortissimo akordů burácejících v poslední, sedmé části skladby.

Použité latinské texty vycházejí z Knihy žalmů s výjimkou recitované šesté části, v níž autor čerpal z Knihy Ezechiel.

Skutečnost, že dílo se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Slovenským filharmonickým sborem nastudoval sám třiaosmdesátiletý autor, dala závěrečnému koncertu letošního Pražského jara charakter mimořádné události.

"Bylo to v roce 1956, kdy jsem dostal pozvání na Pražské jaro. Poznal jsem zde mnoho lidí, i ze Západu, takže velice dobře si na tento výjezd na Pražské jaro vzpomínám a pamatuji," uvedl Penderecki před pátečním koncertem.

Později se do historie Pražského jara zapsal řadou svých děl, poprvé se tak stalo roku 1963 uvedením skladby Obětem Hirošimy.

Program 72. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro zahrnul 49 koncertů. K dispozici bylo přes 35 tisíc vstupenek, prodalo se jich 94 procent. Zcela vyprodáno bylo 37 koncertů včetně toho závěrečného. Tržby z prodeje vstupenek dosáhly 25,2 milionu korun, kdežto loni to bylo 21,5 milionu.

Hudební publicisté z letošního Pražského jara vyzdvihují zejména zahajovací koncert v podání Vídeňské filharmonie, ze sólistů nejčastěji jmenují klavíristy Alexandra Lonquiche a Lukáše Vondráčka.

"Hlavní událostí letošního Pražského jara byl bezesporu zahajovací koncert Vídeňských filharmoniků. I když na něj mohou být různé názory, je pravda, že dirigent Daniel Barenboim z Mé vlasti učinil jedno z témat své sezony, provedl ho několikrát v zahraničí a zasloužil se tak o propagaci Bedřicha Smetany," řekla hudební novinářka Věra Drápelová.

Publicista Petr Veber míní, že letošní Mou vlastí vstoupilo Pražské jaro do dějin. Skladbu v podání Vídeňských označil za "romantickou a spontánní, krásně zahranou, zajímavou, rozhodně ne opatrnou, bezradnou nebo nudnou".

Šéfredaktorka časopisu Hudební rozhledy Hana Jarolímková upozornila, že Barenboim přistoupil ke Smetanovu dílu velice zodpovědně. "Vedle skutečnosti, že dirigoval zpaměti, o tom svědčilo i mnoho nově rozkrytých a zdůrazněných detailů, jež interpretační tradici tohoto národního skvostu posunuly zase o kousek jinam," sdělila.

Rozdílné názory vyvolala dvě vystoupení Torontského symfonického orchestru se sólisty Maximem Vengerovem a Janem Lisieckim. Na Pražském jaru připomněli torontoskou éru dirigenta Karla Ančerla.

"Bylo to sympatické gesto, i když je otázkou, zda se tato éra nějak odráží v současnosti. Každopádně nyní ten orchestr do nejužší světové špičky nepatří," uvedla Drápelová. Naopak hudební publicista Vladimír Říha hovoří o "neuvěřitelně barevném, téměř českém zvuku z dob Ančerla".

Mezi nejčastěji kladně hodnocené sólisty patří pianisté Alexandr Lonquich a Lukáš Vondráček, pěvkyně Diana Damrauová a Kate Lindseyová.

"Debutantem letošního ročníku Pražského jara se stal dirigent Jonathan Heyward a radostí našich členů poroty Mezinárodní hudební soutěže Pražského jara vítězka v oboru houslí Češka Olga Šroubková," připomněla Jarolímková z Hudebních rozhledů.

Za vydařený označil publicista Říha takzvaný Komorní víkend, slabší podle něho bylo vystoupení Šanghajského baletu ve Foru Karlín.

Novinářka Drápelová se také pozastavila nad tím, že Filharmonie Brno na festival přivezla již dříve uvedenou Faustovskou kantátu Alfreda Schnittkeho. "Čekala bych, že Pražské jaro bude iniciovat nějaké originální projekty vytvořené přímo pro něj," podotkla.

Atmosféru posledních dnů festivalu podle publicistů emocionálně poznamenalo středeční úmrtí Jiřího Bělohlávka, jinak čestného prezidenta přehlídky.