Rodinným firmám je ve vyspělých ekonomikách věnována velká pozornost. To však neplatí o České republice. Jedním z důvodů je bezesporu relativně krátká historie rodinného podnikání po roce 1989. Rozvoj tržního hospodářství znamenal začátek pro novou generaci českých podnikatelů. V současné době můžeme identifikovat několik typů rodinných firem. Některé firmy byly úspěšně zrestituovány či odkoupeny původní rodinou, a navázaly tak na svou rodinnou tradici. Jiné, které před 2. světovou válkou působily v českých zemích, byly převzaty "novou rodinou". Do jisté míry unikátní situaci je možné pozorovat v případě původně nerodinných firem (např. socialistických národních podniků), které se v devadesátých letech staly rodinnými firmami. V neposlední řadě pak po roce 1989 vznikly úplně nové společnosti.

Čím se rodinné firmy odlišují od ostatních typů firem? V první řadě se zdá, že je spotřebitelé vnímají pozitivněji. Často citovanou vlastností je totiž jejich "posedlost kvalitou", což je mimo jiné dáno tím, že jméno rodiny je spjaté se jménem firmy. To má za následek i vyšší opatrnost a snahu o dlouhodobou stabilitu a kontinuitu. Fluktuace vrcholových manažerů v takových firmách je minimální. Svým zaměstnancům nabízejí lepší pracovní atmosféru, dlouhodobější zaměstnanecké vztahy a vyšší jistotu zaměstnání, a to zejména v případě krize. V neposlední řadě mají lepší předpoklady k vytváření silných vazeb na své okolí, což se mimo jiné projevuje v jejich vyšší péči o životní prostředí.