Ondřej Nohel si poprvé zapálil před dvaceti lety a dnes zvládne i dvě krabičky denně. Rozhodl se ale přestat. Už poněkolikáté.

vše o zákazu kouření na jednom místě

Vydal se proto na pražské Karlovo náměstí do Centra pro závislé na tabáku, které spadá pod Všeobecnou fakultní nemocnici. Má za sebou vyplňování dotazníků, v nichž odpovídal například na to, jak brzy po probuzení si poprvé zapálí.

Teď sedí naproti dalšímu zájemci o zařazení do kolonky nekuřák a účastní se takzvané intervence, tedy úvodního sezení. V čele stolu sedí vedoucí lékařka centra Eva Králíková a snaží se spolu s oběma pacienty najít něco, čím by kuřácký rituál mohli nahradit. Možností je nekonečně mnoho. "Říká se, že je tolik způsobů, jak přestat kouřit, kolik je kuřáků," vysvětluje Králíková a sype z rukávu nápady svých pacientů. Za dvanáct let jich centrem prošlo zhruba šest tisíc. Některým například pomáhá, když si ranní kávu, kterou si dosud nedovedli představit bez cigarety, odnesou do koupelny, kde by si nikdy nezapálili. Králíková doporučuje zaměstnat ruce čímkoliv jiným než cigaretou, jíst místo kouření ovoce nebo zkusit dechová cvičení.

4 procenta

kuřáků dokážou přestat kouřit bez pomoci lékařů či různých náhražek.

Ondřej Nohel se však zatím na žádný z návrhů netváří. "Jestli chcete přestat, budete si muset něco najít," říká rezolutně lékařka. K tomu Nohelovi předepisuje lék na potlačení abstinenčních příznaků. Ten se dá doplnit i nikotinovými náplastmi, žvýkačkami nebo spreji.

Králíková považuje za zásadní to, jak člověk na kouření vzpomíná. "Pokud nostalgicky, jako na něco krásného, o co chudák přišel, tak se samozřejmě bude trápit hodně a dlouho a nejspíš se k tomu vrátí," říká lékařka.