Zvyšte výdaje na obranu, vyzýval minulý týden evropské lídry při summitu NATO v Bruselu americký prezident Donald Trump. Není problém něco koupit, ale spíš to, aby to mělo smysl, zněla podle diplomatických zdrojů v různé formě podaná odpověď evropských politiků. Větší zájem s plánovanými vyššími vojenskými rozpočty potvrzovali zástupci zbrojařských firem, kteří se zúčastnili bezpečnostní konference Globsec v Bratislavě. Jenže otázka často stojí, co by se mělo přesně nakoupit.

"Kdyby všechny státy NATO dodržely hranici dvou procent HDP výdajů na obranu, tak by najednou objem těchto peněz vzrostl o sto miliard dolarů ročně. Zatím se to neprojevilo tím, že bychom měli více objednávek, ale vnímáme obrovský nárůst zájmu," řekl Magnus Lewis-Olsson, prezident firmy Saab pro Evropu.

Saab vyjednává například o prodeji letadel Gripen Slovensku či Bulharsku nebo ponorek Polsku. Země střední Evropy, zejména Pobaltí a Polsko, tváří v tvář rostoucí ruské hrozbě rychle navyšují své rozpočty. Nově letos dvouprocentní hranice výdajů na obranu dosáhne Rumunsko, příští rok Litva.

1,47 procenta

HDP jsou průměrné výdaje na obranu evropských členů NATO. USA vydávají 3,61 % hrubého domácího produktu.

Bukurešť a Varšava také vyjednávají o nákupu amerických protiraketových systémů Patriot. Litevci a Lotyši kupují použitá děla nebo obrněné vozy, ale zároveň spolu nakupují norsko-americký systém protivzdušné obrany Nasams krátkého doletu. Mnohé státy na základě čerstvých zkušeností z konfliktu na východní Ukrajině investují nebo plánují investovat do dělostřelectva propojeného s moderní technologií a drony. Potvrzuje to i minulý týden zveřejněná nová koncepce rozvoje polských ozbrojených sil, podle níž mají polské výdaje na obranu překročit současná dvě procenta HDP.

Česká vládní koalice se sice zavázala do roku 2020 zvýšit obranné výdaje na 1,4 procenta HDP, ale minulý týden navržený rozpočet počítá pro rok 2018 s 1,18 procenta a pro rok 2020 s 1,16 procenta.

Praha finišuje výběr dodavatele nových vrtulníků. Polské nákupy, jež měly být zdaleka největší v celé střední Evropě, se zadrhly po nástupu nové konzervativní vlády v roce 2015. Polsko navíc dává velký důraz na domácí státní obranný průmysl, který má ale potíže konkurovat zahraničním výrobkům.

Evropané mají podle expertů několik problémů. Jedním je ochranářský přístup k domácím podnikům, ilustrovaný právě Polskem. Druhým je nedostatečná modernizace a malý důraz na digitalizaci. "Evropané mají na obranu analogový pohled ve stále rostoucím digitálním věku," shrnul to jeden z účastníků uzavřené debaty zbrojařů na konferenci Globsec.

komentář: polský prezident zaskočil účastníky summitu nato myšlenkou na vytvoření uskupení států střední evropy - mezimoří

Jenže moderní technologie také nejsou samospasitelné, jak zdůraznili experti. Záleží na schopnosti a odhodlání je použít. "Hodně se hovoří o nových technologiích, ale často je důležitější jejich správné použití, taktika a operační koncept. Třeba tanky jako průlomová technologie vznikly za první světové války, ale na jejím výsledku podíl neměly," řekl Franz-Stefan Gady, americký analytik, na debatě Globsecu o moderních technologiích.

A pokud jde o odhodlání, tak na něj upozornil už v úvodu konference slovenský prezident Andrej Kiska. Počty a konkrétní čísla výdajů na obranu podle něj nejsou to nejdůležitější. "Naše hodnoty jsou naší nejsilnější zbraní na obranu vůči komukoliv," uvedl Kiska.

A i sami zbrojaři a bývalí vojáci se shodli, že sebemodernější technologie a investice nevyřeší všechno, protože v konečném důsledku to budou lidé, kdo zbraně obsluhuje. Motivovaní a vycvičení vojáci budou ještě dlouho nenahraditelní.

"K řízení jsou stále potřeba lidé, autonomní zbraně nemáme. A rozdílem, v němž se lišíme od našich nepřátel, je vysoká kvalita našich vojáků," dodal generál Philip Breedlove, bývalý vrchní velitel jednotek NATO v Evropě.