Americký prezident Donald Trump ve středu přijíždí na svoji první návštěvu Bruselu. Pondělní teroristický útok, při kterém v Manchesteru zemřelo nejméně 22 lidí a na 60 dalších utrpělo zranění, znovu oživil jeho otázku z loňské předvolební kampaně. "K čemu jsou Evropanům NATO a Evropská unie, když je nedokážou ochránit před terorismem?" ptal se tehdy Trump.

Za útokem mohlo být víc lidí, řekla Mayová. Británie zvýšila stupeň ohrožení na nejvyšší

Ani NATO, ani EU nevznikly jako nástroj boje proti terorismu. Jejich adaptace na tuto hrozbu je zatím pomalá a zatížená politickými problémy. Pro Trumpa to byl jeden z hlavních důvodů, proč NATO prohlásil za "překonané" a k EU byl skeptický.

Od nástupu do Bílého domu ze svých tvrdých postojů slevil, ale jeho jednání v Bruselu bude první příležitostí, aby mu zástupci NATO a EU na jeho pochyby odpověděli osobně. Americký prezident se setká s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a se šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Bude to ale zítřejší summit aliance, kde bude boj proti terorismu klíčovým tématem.

"NATO nemůže být v první linii boje proti terorismu, je to politicko-vojenská aliance, terorismus nelze porazit primárně vojensky. Akce dovnitř členských zemí je vyloučená, k tomu NATO není určeno," upozorňuje Jiří Šedivý, český velvyslanec při NATO, na základní omezení aliance.

Tlak Trumpovy administrativy ale vede k tomu, že po dlouhých letech, kdy Evropané na opakované apely USA na posílení své vlastní bezpečnosti nereagovali, je teď vzali vážně.

Na summitu NATO by měly členské země představit plán, jak by chtěly nejpozději do roku 2024 naplnit alianční závazek, že budou vydávat na obranu nejméně dvě procenta HDP. Toto kritérium plní pouze pět zemí − například Česko dává polovinu.

Aliance zároveň plánuje vznik samostatného fondu, ze kterého by byly financovány její protiteroristické aktivity. Především výcvikové vojenské programy bezpečnostních složek v zemích, odkud přichází terorismus.

"NATO nemá jasná pravidla pro financování nevojenských operací, jako jsou právě výcvikové mise. Zažil jsem tak nekonečné diskuse až hádky, zda budou operace proti terorismu financované ze společných rozpočtů, nebo si to každá země bude řešit sama," říká Tomáš Valášek, ředitel think-tanku Carnegie Europe a bývalý slovenský velvyslanec v NATO.

NATO na summitu také vyslyší Trumpovu výzvu a formálně se připojí ke globální koalici proti Islámskému státu. "Neznamená to, že pod vlajkou NATO začneme bojovat. Je to spíš gesto politické podpory, které může sloužit k lepší koordinaci akcí, které podnikají jednotliví spojenci," vysvětluje Jiří Šedivý.

Český velvyslanec při NATO tím zároveň naráží na politická omezení možného společného postupu proti terorismu. Především Německo nechce z vnitropolitických důvodů vstupovat do přímých bojových akcí, což se projevilo na mnoha omezeních, se kterými Němci vyslali své vojáky do Afghánistánu.

komentář: porážkou isis teror v evropě neskončí

Sami Evropané včetně Čechů v průzkumech odpovídají, že bezpečnost před terorismem by měla být primárně úkolem Evropské unie. Podle výzkumu v rámci Eurobarometru je to pro obyvatele unijních zemí spolu s migrací hlavní priorita.

"EU ale něco takového nemůže zvládnout," upozorňuje europoslanec Petr Ježek (za ANO), že rovněž v rámci EU je zodpovědnost za "bezpečnost i ochranu hranic" na jednotlivých členských státech.

Zpravodajské služby jsou přitom stále velmi málo ochotné sdílet informace. A EU jim to nemůže přikázat. Opakující se teroristické útoky, jako byl ten pondělní v Manchesteru, ale podobně jako NATO tlačí i unii k bezpečnostní spolupráci. Země unie se zavázaly ke sdílení alespoň některých informací. Jde například o data leteckých společností o cestujících, kteří odletěli do Sýrie. Do tamní války se na straně teroristů zapojilo několik tisíc Evropanů. Po návratu jsou velkým bezpečnostním rizikem.

Obecně ale EU může v rámci boje s terorismem jen koordinovat činnost jednotlivých zemí. Ty se − spolu s europoslanci − letos na jaře dohodly na tom, že se v unii například sjednotí definice některých trestných činů. "Stává se, že matka přijde na policii s tím, že její syn sleduje videa džihádistů," popisuje častou radikalizaci mladých evropských muslimů europoslanec Ježek. Policie pak takového podezřelého začne sledovat a zjistí například, že si koupil letenku do Sýrie. Soud by následně, podle nových pravidel, mohl dát rovnou příkaz k jeho zatčení. Na rozdíl od minulosti, kdy bylo nutné danému člověku prokázat záměr spáchat teroristický útok.