Po dvou měsících vášnivých debat a sporů je jasno. Polostátní koncern ČEZ neprodá svou elektrárnu Počerady firmě Vršanská uhelná finančníka Pavla Tykače. Rozhodla o tom po tlaku politiků i ekologů dozorčí rada ČEZ.

Ta se tak postavila proti rozhodnutí představenstva ČEZ, které pod vedením generálního ředitele Daniela Beneše v dubnu prodej podpořilo.

"ČEZ prodej elektrárny zvažoval proto, že protistrana přišla s výhodnou nabídkou, kterou bylo v zájmu akcionářů nutné důkladně posoudit. Transakci za dohodnutých podmínek doporučily tři nezávislé posudky od společností Deloitte, KMPG a Erste Corporate Finance," komentoval včera výsledek mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Elektrárna Počerady

 

◼ Jedná se o jednu z největších uhelných elektráren v Česku. Leží mezi městy Louny a Most. Mají pět bloků, každý o výkonu 200 megawattů.
◼ ČEZ nemá pro elektrárnu vlastní uhlí, a uzavřel tak dlouhodobou smlouvu včetně dvou prodejních opcí s Tykačovou společností Vršanská uhelná.
◼ Vedení ČEZ ospravedlňovalo prodej tím, že v době, která uhelným zdrojům příliš nepřeje, omezí svoji exponovanost a nechá si jen nejmodernější zdroje, do kterých dodává vlastní uhlí.

 

10 mld. Kč

měla být cena za elektrárnu Počerady. ČEZ by dostal 4,6 miliardy v hotovosti, zbytek formou levné elektřiny a opce na 58 milionů tun uhlí.

"Skupina Czech Coal bere na vědomí rozhodnutí dozorčí rady ČEZ. Její volbu vnímáme jako potvrzení, že tradiční české uhelné zdroje, které významně stabilizují energetickou soustavu, mají strategickou hodnotu a ještě dlouhou budoucnost," řekla Gabriela Sáríčková Benešová, mluvčí Czech Coalu, kam Vršanská uhelná patří.

Tykač firmě za elektrárnu nabízel okolo 10 miliard korun. Zhruba 4,6 miliardy z této sumy měl ČEZ dostat v hotovosti, zbytek ve formě levné elektřiny a opce na 58 milionů tun uhlí.

Proti prodeji, který se vyjednával od listopadu loňského roku, se ale zvedla silná vlna odporu. Vedle ekologů a některých drobných akcionářů se proti rozhodnutí vyjadřoval hlavně ministr financí Andrej Babiš (ANO) nebo ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podle šéfa dozorčí rady Václava Pačese byla hlavním důvodem odmítnutí prodeje nejistota v oblasti hnědouhelné energetiky v Evropě. Právě na to ale poukazovalo i představenstvo firmy. Pro prodej argumentovalo tím, že si nechá jen nejvýnosnější zmodernizované zdroje, kam dodává vlastní uhlí, a jinak svou expozici u této komodity zmenší.

"Jsou tu dva úhly pohledu. Představenstvo posuzovalo transakci z pohledu čistě komerčního, z pohledu jejího finančního dopadu. A dozorčí rada tak, jak je složená ze zástupců majoritního akcionáře, tedy státu, do toho zahrnovala i úvahu celostátní nebo celospolečenskou. A tu nabídku vyhodnotili jinak než my," komentoval včerejší rozhodnutí šéf obchodu ČEZ Pavel Cyrani.

"Podle mého byl problém, že se do diskuse o prodeji Počerad vtělila diskuse o budoucnosti české energetiky, a ta vždy vyvolává vášně. Do jaké míry má být tradičně uhelná, do jaké jaderná, do jaké míry máme vsadit na technický pokrok v obnovitelných zdrojích," dodal k tomu Cyrani.

Ekologové brojili proti prodeji od jeho oznámení. Podle nich jde mimo jiné i o to, že Státní energetická koncepce nepočítá s provozováním Počerad po roce 2024. Stát v ČEZ nicméně ovládá jen necelých 70 procent, a pro vedení firmy tak koncepce nijak závazná není, hlavní je zisk i pro minoritní akcionáře.

Prodej Počerad je na stole od roku 2013. Tehdy koupil Tykač od ČEZ elektrárnu Chvaletice a zároveň s polostátní firmou uzavřel dlouholetou smlouvu na dodávku uhlí do Počerad z lomu Vršany.

Součástí dohody byly dva termíny, kdy se ČEZ mohl rozhodnout, zda Tykačovi elektrárnu prodá − v roce 2015 za 8,5 miliardy korun a v roce 2019 za dvě miliardy s tím, že elektrárnu předá v roce 2024. Tykač nicméně nechtěl čekat a oslovil ČEZ dříve. Bál se, že ČEZ nebude do elektrárny investovat a odevzdá mu ji vybydlenou.