Pražskému antivirovému velikánu Avast se zatím vyplácí loňské převzetí brněnského konkurenta AVG, za něhož zaplatil 1,3 miliardy dolarů.

Třebaže většina světových antivirových firem stagnuje, Avast posílený o AVG loni utržil 17,1 miliardy korun, tedy téměř o dvě procenta více než v předminulém roce. Hrubý zisk EBITDA navíc meziročně narostl téměř o třetinu na 8,4 miliardy korun.

"Výhledově chceme předběhnout americký Norton Symantec, který je zatím největší antivirovou firmou z hlediska tržeb," říká v rozhovoru pro HN globální šéf Avastu Vincent Steckler.

17,1 miliardy

korun loni dosáhly tržby Avastu. Do pěti let chce být jedničkou i z hlediska tržeb.

8,4 miliardy

korun činil loňský zisk Avastu před zdaněním, úroky a odpisy. Meziročně rostl o 31 procent.

444 milionů

uživatelů má Avast po celém světě. V tomto směru je globální antivirovou jedničkou.

Jeho společnost je v antivirových tržbách druhá na světě. Podle Stecklera ovšem v dalších letech poroste každý rok zhruba o deset procent. Americký konkurent oproti tomu dlouhodobě ztrácí a česká firma mu postupně odebírá zákazníky.

"Norton bychom tak mohli předběhnout za čtyři až pět let," očekává šéf Avastu.

Už nyní má český antivir po sloučení s AVG 440 milionů globálních uživatelů, v čemž se mu žádný z protivníků nevyrovná. Úspěchy slaví především díky svému obchodnímu modelu. Zatímco konkurenti si nechávají za své antiviry platit rovnou, značky Avast a AVG své základní produkty nabízejí zdarma a vydělávají až na jejich rozšířených verzích. K miliardovým tržbám pak stačí, když jim zaplatí jedno až dvě procenta jejich světových uživatelů.

Právě shodné obchodní modely vedly loni v červenci Avast k převzetí dlouholetého brněnského rivala. O koupi rozhodlo také to, že AVG bylo silnější v zabezpečení mobilních telefonů.

"Účty dnes platí spotřebitelé na počítačích, budoucnost ovšem patří právě mobilům. Avast se soustřeďoval na trhy druhého a třetího světa, AVG bylo zase silnější v USA a západních zemích. Když tohle dáte dohromady, získáte větší a stabilnější společnost," vysvětluje Vincent Steckler.

Jeho firma chce dále posílit na trzích Ruska, Brazílie či Indonésie a expandovat rovněž do Japonska a Číny, jejíž trh je po USA druhý největší na světě. Podle informací některých médií mají mít navíc Číňané o koupi Avastu zájem a chystají se na jeho převzetí. To ale ředitel tuzemské společnosti popírá. "Žádnou takovou nabídku jsme z Číny ani z jiné země neobdrželi. Zájem o prodej firmy nemáme," zdůrazňuje Steckler.

Zároveň přiznává, že se sedmi až osmi čínskými společnostmi Avast skutečně jedná. Chce s nimi ovšem pouze uzavřít partnerství, aby se dostal na asijský trh.

"Bez spolupráce s místní společností bychom jinak v Číně neuspěli. Na žádném partnerství jsme se zatím nedohodli," popisuje ředitel.

V Avastu nadále probíhá spojování produktů společnosti s těmi z AVG, stejně jako propojování obou firemních týmů. Postupné slučování dlouholetých rivalů se ale zatím neobešlo bez odchodu některých zaměstnanců, zvláště z někdejšího AVG. V důsledku akvizice skončilo v Avastu zhruba 600 lidí, tedy asi třetina všech zaměstnanců. Podle Stecklera se ale počty lidí ve firmě již ustálily.

Vedení Avastu v posledních letech mluvilo o úmyslech firmy vstoupit na burzu. Na té newyorské bylo dříve zapsáno AVG. Avast však společnost po jejím převzetí z akciového trhu stáhl a sám se na něj v dohledné době nechystá. "Na burzu firmy nejčastěji vstupují proto, že chtějí získat nový kapitál. My ho máme dost, takže to není na pořadu dne," podotýká Steckler.