Bude to typické zemanovské gesto - nečekané, výstřední a efektní. Prezident ve svém vánočním projevu oznámí, že ze zdravotních důvodů již kandidovat nebude. Se svým popelníkem z litého skla se odebere na Vysočinu, kde bude v chalupě přijímat návštěvy jako nějaký novodobý Thoreau.

Budeme-li se dívat na situaci takto, dostaneme se ze začarovaného kruhu na téma "Kdo dokáže porazit Zemana" a přejdeme k tomu podstatnému - který ze stávajících kandidátů by skutečně byl lepším prezidentem bez ohledu na volební taktiku.

Navíc to vůbec není nereálné. Při zdravotních potížích, které nyní sledujeme v Číně v přímém přenosu, by bylo další volební období pro Zemana nesnesitelné utrpení. Že se rozhodl odejít, je zřejmé i z faktu, že odmítl jít do kampaně. Vskutku - pokud by mu na cestu z D1 svítily vlastní billboardy plné slibů, umělecký dojem by byl horší.

Ví o tomto jeho rozhodnutí někdo? Maximálně tak jeho žena, odhaduji. Prezidentovo okolí by nepochybně do Zemana v případě potřeby namontovalo i robota, aby ho udrželo u moci. Dělení kořisti ještě nezačalo, jedno volební období je málo - to stačí tak na průzkum terénu. Jde poměrně o hodně a každý rok se počítá. Nicméně Miloš Zeman nikdy zvláštními ohledy k okolí netrpěl - vlastní obraz v dějinách mu bude přednější a sokratovský odchod ho u babiček povznese do výšin svatých v barokních kapličkách.

Koho Zeman podpoří? Vladimír Dlouhý si myslí, že jeho. Nejspíš si nevšiml, že už hodně vody uplynulo v řece od doby, kdy byl nejpopulárnějším českým politikem. Kariéra v Goldman Sachs a módní obroučky v ceně menšího ojetého vozu dnes nejsou pro kandidáta tím nejlepším doporučením. Ostatně - proč by měl Zeman někoho podporovat? Strategie "já neříkám tak ani tak, ale na má slova dojde" je mnohem účinnější.

Nakonec budeme na Zemana vzpomínat s nostalgií, asi jako když se dnes díváme na Majora Zemana. Vskutku, už nikdy nebudeme mít v čele státu takového exota, aby o něm vycházely články v New York Times s titulkem, že český prezident označuje novináře za hyeny, hnůj a chce je likvidovat. Až emoce opadnou, vždycky se štípnem, jestli se nám to nezdálo, a pak se nad tím budeme bavit.

Popřejme tedy Miloši Zemanovi k posledním pár měsícům vlády, ať si ji užije. Já mu jako speciální dárek věnuji svou knihu Kočky jsou vrženy, která vychází za čtrnáct dní a v níž ho do dramatického souboje o prezidentské křeslo vyzve klapouchý kocour z hnutí Nevím.

Otázka je, co bude s Ovčáčkem. Pokud se náhodou neukáže, že celý Ovčáček je také výmyslem Kazmy, tak si ho dokážu dobře představit v nějakém výstředním kulinářském pořadu na TV Prima. Až tam bude mudrovat nad hlávkami zelí a rybičkovou pomazánkou, možná mu i odpustíme.