Než se americký prezident Donald Trump tento pátek vypraví na svou první zahraniční cestu, která jej zavede do Saúdské Arábie, Izraele, Belgie a Itálie, bude se snažit jmenovat nového šéfa FBI. Je to důležité sledovat, neboť dosavadního ředitele Jamese Comeyho minulý týden Trump odvolal za velmi podivných, pro celý svět významných okolností.

Bílý dům nejprve tvrdil, že se Comey provinil tím, jak se loni v létě "špatně" postavil ke kauze služebních e-mailů obsahujících i tajné informace, které Hillary Clintonová posílala coby ministryně zahraničí ze své soukromé adresy, což je v rozporu se všemi normami, které musí člen vlády dodržovat. Jenže co se minulý týden nestalo. Hned o pár dní později Trump v rozhovoru pro televizi NBC tohle odůvodnění smetl ze stolu a otevřeně přiznal to, co za pravý důvod v tu chvíli považovala tak nějak celá Amerika, respektive celá planeta. A sice, že si ředitel Comey musel sbalit kufry, neboť FBI pod jeho vedením vyšetřovala vazby Trumpových lidí na Rusko.

Kam vedou hackerské stopy

Přesně řečeno, že FBI zkoumala případnou propojenost Trumpových operativců s hackerskými útoky vedenými loni z Moskvy a zacílenými na e-mailové schránky prominentních demokratů ve štábu Clintonové. "Ano, bylo to kvůli té ruské věci," přiznal zkrátka Trump.

Pro lepší orientaci nutno zdůraznit dvě věci. Zaprvé: ukradené e-maily předních činitelů Demokratické strany nesouvisejí s původním, výše zmíněným skandálem se soukromým mailem Clintonové. Jde o odlišné příběhy. Zadruhé: jak to při kybernetických útocích bývá, hackeři po sobě zanechali stopy, které podle zjištění amerických služeb prokazatelně vedou do moskevské Lubjanky, kde sídlí ruská tajná služba. K čemuž ještě nutno dodat: ukradené e-maily byly zveřejněny krátce před listopadovými volbami na serveru WikiLeaks a jejich výbušnost spočívala v tom, že potvrzovaly prakticky vše, co se Clintonové vždy vyčítalo. Že je chladná, oportunistická mašina a že samotní její spolupracovníci vlastně nevědí, co považuje za své hlavní poselství pro Ameriku.

Trump je od začátku obviňován, že o hackerech věděl, ba že dokonce s Rusy jejich postup koordinoval. Kdyby se to prokázalo, nepochybně by to vedlo k ústavnímu vyjádření nedůvěry a dramatu v podobě odvolání z Bílého domu. Jenže žádné hmatatelné důkazy zatím nejsou, jen celý vesmír nepřímých indicií v podobě podivných, původně zatajovaných kontaktů Trumpových spolupracovníků s lidmi, kteří mají blízko ke kremelskému vedení.

A pak tu je samozřejmě samotné Comeyho přiznání, učiněné nedávno v Senátu, že možnou koordinaci mezi Trumpovými lidmi a Putinovými hackery jeho služba FBI vskutku vyšetřuje, což si samozřejmě podstatná část světa teď vysvětluje jako důkaz, zase ovšem nepřímý, že agenti na něco hmatatelného přišli. Faktem je, že Comey požádal americké ministerstvo spravedlnosti o další peníze na rozšíření celého vyšetřování. Odvolán byl vzápětí poté.

Nakonec tu ale máme i to, že prezident v jednom ze svých posledních tweetů Comeyho − už po odvolání − zastrašoval, aby ani náhodou nezačal do médií anonymně pouštět, co o celé ruské záležitosti ví, protože v tom případě ať "jen doufá", že světlo světa nespatří tajné "nahrávky", na nichž je zachyceno jejich vzájemné setkání v oválné pracovně. Tady se ovšem z dost neskutečného, globálně třaskavého příběhu stala gangsterka. Trump si tajně nahrával šéfa FBI, když se s ním sešel? Amerika koncem minulého týdne zalapala po dechu.

Zameteme to pod koberec

Zákonodárci ve Washingtonu na to chtějí odpověď a samozřejmě požadují, aby jim Bílý dům nahrávky vydal k přezkoumání. Ten se ale k tomu nemá, Trumpovo tweetování zametá pod koberec a spíše vyvíjí aktivitu směrem k rychlému nalezení nového ředitele. To ovšem za dané hluboké nedůvěry mezi demokraty a republikány, jakož i některými republikány a Bílým domem nebude snadné. K pohovorům bylo už přizváno osm osob.

Mnozí pozorovatelé, i ti, kteří jsou Trumpovi v zásadě nakloněni, se jen ošívají u rýsující se představy, jakou banánovou republikou se USA stanou, pokud bude do čela FBI a tím i celého vyšetřování dosazen nějaký republikán známý loajalitou k nynějšímu prezidentovi.

A Comey? Ten tráví čas po vyhazovu doma a jen vzkázal, že je ochoten svědčit v Kongresu, ovšem za podmínky, že to bude slyšení veřejné. Gangsterka zatím zdaleka nenašla svoje rozuzlení.

Je tu však jedna věc, jediná, která může Trumpa uklidňovat. Prezidentova popularita sice klesá, celkově jeho působení v Bílém domě schvaluje v průměru už jen méně než 40 procent Američanů. Zbytky důvěry ztrácí u demokratů, hlavně však u nezávislých voličů, kteří jednou volí tak, jindy jinak. Jenže pozor, u své základny, tedy mezi republikány, se stále těší zhruba osmdesátiprocentní podpoře.

To sice nemusí stačit na znovuzvolení za necelé čtyři roky, leč chrání jej momentálně před tím, aby se republikánští zákonodárci ve Washingtonu obrátili proti němu a začali podobně jako demokraté věc s Comeyho odvoláním přirovnávat ke známé snaze prezidenta Richarda Nixona ututlat skandál s tajnými odposlechy demokratů. Kauza Watergate, jak tenhle případ vešel do dějin, přinutila Nixona v roce 1974 jako dosud jediného amerického prezidenta v dějinách podat demisi.

Já se v něm vidím

Proč je Trump u republikánů populární? Hlavní důvod je čistě emocionální. Mnozí lidé v něm prostě vidí sama sebe. Že si často nevidí do pusy? Vždyť já jsem taky takový, že někdy řeknu hloupost. Že se naštve a svůj hněv ventiluje tweetováním? Vždyť mně taky někdy bouchnou saze. Že si jej možná koupil Vladimir Putin přes svoje hackery? To je jedno, Putin je daleko. Hlavně že je v Bílém domě někdo, kdo jde hlavou proti zdi, kdo se prostě neřídí tím, co po něm chce zkorumpovaný, sebestředný establishment, hlavně pak nafoukaní novináři, kteří jen hledají důvody, proč Trumpa kritizovat za něco, na co měl plné právo. Třeba odvolat šéfa FBI.

Výmluvná je v tomto ohledu tiráda, kterou před pár dny před mikrofonem spustil Rush Limbaugh, mezi pravicovými Američany velmi populární rozhlasový komentátor. "Nejsou to demokraté, kdo hází prezidentovi klacky pod nohy. Jsou to média. A demokraté si na tom jen přihřívají svou polívčičku. Demokraté by nedokázali nic (strhnout žádný povyk ve věci Comeyho odvolání), kdyby novináři vše nevybičovali tak, že je každý z toho úplně šílený," zdůraznil Limbaugh, a dodal: "Řeči o koordinaci (Trumpa s Rusy), vytvoření celého námětu, sepsání příběhu, to vše přichází jen z médií. Ta spouští lavinu, na které se demokraté vezou."

Rush Limbaugh je známou, řekněme etablovanou postavou. Kdyby Amerika nezůstávala politicky rozdělená, dal by se zařadit do šuplíku radikálních, ale marginálních zjevů, jejichž mantrou jsou konspirační teorie. Takových je všude po světě dost. Jenže v dané vyhrocené situaci mají jeho výlevy v Americe utužující protrumpovský efekt.

Prezident odvolal někoho, kdo vyšetřoval možnou koordinaci s putinovskými hackery? Zapomeňte, je to jen mediální krvelačnost. Zabírá to, bohužel.