Americký prezident Donald Trump vyzradil ruskému ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi přísně tajnou informaci spojenou s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Informoval o tom list The Washington Post s odvoláním na současné a bývalé americké představitele, podle nichž šlo o údaje od zahraničního zdroje amerických tajných služeb.

Činitelé Bílého domu vyloučili, že by Trump s Rusy řešil zdroje či metody zpravodajských služeb, prozrazení tajné informace podle listu The Washington Post však nepopřeli.

Podle washingtonského deníku a agentury Reuters vyzradil Trump informaci spadající do kategorie přísně tajné, kterou Washington získal prostřednictvím rozvědky blíže neupřesněného amerického spojence.

Týkala se možného zneužití laptopů v letadlech radikály z IS a Trump Rusům sdělil i to, v jakém městě byla hrozba zachycena.

Informace byla považována z důvodu ochrany zdroje za mimořádně citlivou, proto nebyla určena ani k předání dalším spojencům.

Trumpův údajný zásadní diplomatický přehmat, který politici z obou stran v prvních reakcích označovali za zcela nepřijatelný, se – pokud se skutečně stal – odehrál minulý týden při setkání s Lavrovem a ruským velvyslancem Sergejem Kisljakem v oné pracovně Bílého domu, u něhož byli rovněž další američtí představitelé.

Ti si podle médií okamžitě uvědomili nebezpečí a ve snaze zmírnit rizika informovali činitele Ústřední zpravodajské služby (CIA) a Národní agentury pro bezpečnost (NSA).

"Prezident a ministr zahraničí probírali množství rizik společných pro naše země včetně hrozeb pro civilní letectví. Ani jednou se nebavili o zdrojích či metodách tajných služeb a prezident se nezmínil o žádných vojenských operacích, které v té době nebyly veřejně známy," řekl novinářům Trumpův hlavní bezpečnostní poradce a účastník schůzky Herbert R. McMaster.

Podobná slova použil i ministr zahraničí Rex Tillerson, podle něhož se Trump s Rusy bavil o celé řadě témat včetně bezpečnostního rizika představovaného IS, nemluvili však o "zdrojích, metodách či vojenských operacích".

McMaster rovněž uvedl, že zpráva o vyzrazení tajné informace tak, jak byla v médiích popsána, je nesprávná. The Washington Post z dosavadních prohlášení Trumpovy administrativy usuzuje, že se událost skutečně stala.

Trump přitom v předvolební kampani ostře kritizoval svou demokratickou sokyni Hillary Clintonovou za to, že používáním soukromého e-mailu pro vyřizování pracovní korespondence ohrozila tajné informace.

Někteří experti z prostředí zpravodajských služeb Trumpa ještě před nástupem do Bílého domu považovali za nepříliš důvěryhodného nositele tajných informací vzhledem k jeho často impulzivnímu chování.

Trumpův rozhovor s Lavrovem se uskutečnil den poté, co americký prezident propustil šéfa FBI Jamese Comeyho, což řada médií i Trumpových oponentů interpretovala jako snahu omezit vyšetřování údajného napojení Trumpovy volební kampaně na Rusko.

Trumpovo počínání během jednání s Rusy sice podle BBC není možné vyhodnotit jako protiprávní, neboť prezident má pravomoc odtajňovat citlivé informace, mezi americkými politiky ale vyvolalo nelibost.

Vlivný demokratický senátor Dick Durbin v této souvislosti hovořil o Trumpově nebezpečnosti a lehkomyslnosti.

Mluvčí republikánského předsedy Sněmovny reprezentantů Paula Ryana uvedl, že ochrana tajných informací USA je klíčová. Zároveň ale dodal, že není známo, co přesně se na schůzce odehrálo, a že očekává plné vysvětlení.

Republikán Bob Corker, který předsedá senátnímu výboru pro zahraniční vztahy, prohlásil, že pokud byla tajná informace skutečně vyzrazena, je to velmi velký problém.

Podobně se vyjádřil i nejvýše postavený demokratický kongresman ve sněmovním výboru pro dohled nad tajnými službami Adam Schiff, pro kterého je událost hluboce znepokojující.

BBC se ve své analýze zaměřila na pozadí celého problému a položila si otázku, zda únik informace do médií není vraženým nožem do Trumpových zad.

Trump totiž, jak BBC připomněla, nemá dobré vztahy s tajnými službami, proto není těžké zamyslet se nad tím, odkud by vítr v podobě zveřejnění mohl vanout.