Emmanuel Macron nepřestává se svým centristickým hnutím otřásat francouzskou politickou scénou. Tradiční strany, tedy socialisté a konzervativní Republikáni, které se léta střídaly u moci, jsou v rozkladu a jejich potíže se každým dnem prohlubují.

Francii přitom už za pár týdnů čekají klíčové volby do dolní komory tamního parlamentu, Národního shromáždění. Až v nich se rozhodne, zda Macronovi Francouzi dají příležitost prosadit jeho reformy, které by měly modernizovat francouzskou ekonomiku. Pokud Macron se svým hnutím, které stačil po svém úspěchu ve volbách přejmenovat na Republika na pochodu, nezíská většinu, zůstane jeho program z velké míry jen na papíře.

Vallse čekalo chladné přijetí

Média odpočítávají čas do dvoukolových parlamentních voleb, které se konají 11. až 18. června. Budoucí prezident Macron už dříve slíbil, že jeho hnutí postaví kandidáty do všech 577 volebních obvodů. Původně mělo představit jejich kompletní seznam už ve čtvrtek, jenže to se mu nepodařilo. Zveřejnilo jich asi "jen" 430, další pak představí v následujících dnech. Splnil také svůj dřívější slib – zhruba polovina jsou nové tváře, které nikdy nepůsobily ve volené funkci, a polovina všech jsou ženy.

Parlamentní volby

Jména ještě zveřejníme

Macronovo hnutí Republika na pochodu mělo původně představit jména všech kandidátů, které vyšle do parlamentních voleb už tento čtvrtek.

Zveřejnilo jich asi "jen" 430 a další pak představí v následujících dnech, a to i dnes.

Tradiční strany tápou

Jak Republikáni, tak socialisté zatím nevědí, jak budou postupovat.

V obou stranách jsou politici, kteří chtějí s Macronem spolupracovat. Jiní to ale zatím odmítají. Ze socialistické strany zřejmě odejde Benoit Hamon, který za ni neúspěšně kandidoval v prezidentských volbách.

Uvedl, že brzy založí své vlastní levicové hnutí.

A co Národní fronta

Přišla o jednu z hlavních tváří – z politického života se na čas stáhne sedmadvacetiletá Marion Maréchal Le Penová, vnučka zakladatele strany Jeana-Marie Le Pena a neteř Marine
Le Penové.

Marion, která se kdysi stala v barvách Národní fronty nejmladší poslankyní v Národním shromáždění, už nebude svůj mandát obhajovat.

Co říkají průzkumy

Macronovo hnutí by v 577členném parlamentu mohlo získat 249 až 286 křesel. Dostalo by se tak doslova na dosah od potřebné většiny 289 hlasů.

Pravice by mohla získat 200 až 210 poslanců, Národní fronta pak 15 až 25.

Velký debakl pak podle průzkumů společnosti OpinionWay čeká na socialisty.

Ti by měli získat 28 až 43 křesel.

Všichni zájemci museli poslat speciální přihlášku on-line.

Z více než 15 000 žádostí si pak vybírala speciálně vytvořená komise v čele s respektovaným politikem Jeanem-Paulem Delevoyem.

Jedním z kandidátů tohoto hnutí se chtěl stát Macronův dřívější šéf, expremiér Manuel Valls.

Ten neuspěl v primárkách socialistické strany.

Ten Macrona veřejně podpořil už před prezidentskými volbami. Vallsovy ambice ale narazily na chladné přijetí. Na rozdíl od dalších zájemců o významný post nepodal speciální přihlášku on-line a nesplnil tak kritéria.

"Pravidla jsou pro všechny stejná, i pro bývalé premiéry," poznamenal k tomu Delevoye s tím, že jeho úkolem není "recyklovat politiky".

Vallse nakonec Macronovo hnutí do svých řad nevzalo. Jeho dřívější politické zkušenosti nebyly zárukou přijetí do Republiky na pochodu. Současně ale hnutí proti němu v jeho volebním obvodě nepostaví žádného protikandidáta.

Republika na pochodu se nejen kvůli Vallsovi dostala před dilema. Měla by přijímat přeběhlíky z dalších politických stran? Na jednu stranu v nich získá zkušenost i známé tváře, na stranu druhou se ale vzdá svého slibu, že "omladí" a přinese změnu.

Republikáni tápou

Vallsovy kroky ukazují na prohlubující se rozklad socialistické strany, jež ztrácí půdu pod nohama. "Socialistická strana je mrtvá," prohlásil Valls, kterého nyní socialisté hodlají vyloučit ze strany.

Ze strany zřejmě odejde i Benoit Hamon, který za ni neúspěšně kandidoval v prezidentských volbách. Ten uvedl, že brzy založí své vlastní levicové hnutí.

Valls ale není jediným "politickým migrantem". A v krizi jsou také konzervativní Republikáni. Jsou rozděleni v otázce, jaký postoj zaujmout k Macronovi.

Část je pro konstruktivní spolupráci s Macronem, jiní ale tvrdí, že by i nadále měli postupovat samostatně a získat co nejvíce křesel ve volbách do Národního shromáždění.