V brněnském Divadle Husa na provázku po dvanácti letech končí umělecký šéf a režisér Vladimír Morávek, a to po nátlaku zaměstnanců. Rozhodl se dát výpověď, uvádí páteční vydání deníku Mladá fronta Dnes.

Podle něj Morávkův hektický styl práce a vedení ikonické brněnské divadelní scény vedly k hromadnému protestu drtivé většiny zaměstnanců divadla.

Po nátlaku se principál rozhodl dát výpověď. "Ano, je to tak. V poslední den letošního roku končím," potvrdil deníku Morávek, který v čele scény stál od roku 2005.

Podle nejmenovaného zdroje redakce se kromě čtyř herců celý soubor podepsal pod dopis Morávkovi. V něm zaměstnanci včetně technických složek vyjádřili nespokojenost s Morávkovým vedením a žádali, aby post převzal někdo jiný.

K nastalé situaci i budoucnosti uznávané brněnské scény konkrétní oficiální informace chybějí.

"Divadlo Husa na provázku spadá pod Centrum experimentálního divadla, a je tedy v kompetenci jeho ředitele Petra Oslzlého řešit personální záležitosti," řekl deníku mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. Právě Brno je zřizovatelem divadla.

"My zatím tuto záležitost považujeme za vnitřní záležitost divadla. Jako na čas, kdy k věci veřejně promluví, mají právo jiné subjekty, třeba vlády, tak ho máme i my," uvedl pro deník ředitel Centra experimentálního divadla Oslzlý.

Zatím ani není jasné, kam se bude ubírat další profesní život Vladimíra Morávka. "Tuším, kam to bude. Jen musím ještě počkat, až se všechny siločáry správně protnou," poznamenal Morávek.

Morávek patří k nejvýraznějším osobnostem českého divadla posledních desetiletí. Úspěchy sklízí i jako filmový a televizní režisér. Divadle Husa na provázku vtiskl svůj osobitý styl, který jedni milují, druzí nenávidí.

Morávek tvoří svérázné inscenace, ve svých hrách neponechává nic tak, jak by se očekávalo. Pracuje s odkazy, mystifikací, parodií či nadsázkou.

V divadle Husa na provázku působil již v letech 1989 až 1996, se scénou se ale za konfliktních okolností rozešel. Podílel se zde například na hrách 1980 čili Jak Lukáš V. a Sagvan T. vařili dort nebo Maryša.

Po odchodu z brněnské scény Morávkovi nabídl funkci uměleckého šéfa ředitel Klicperova divadla v Hradci Králové Ladislav Zeman. Zde Morávek zažil roky lemované cenami, včetně čtyřnásobného vyhlášení Klicperova divadla jako divadla roku.

V roce 2004 zde Morávek například nastudoval kritikou ceněnou Dürrenmattovu Návštěvu staré dámy či Smetanovu zpěvohru Prodaná nevěsta. Režíroval i projekt Čechov Čechům, který se v Anketě Divadelních novin o inscenaci roku umístil na první příčce.

Na divadelní prkna v Hradci Morávek převedl i Formanovu komedii Hoří, má panenko!, kterou doplnil četnými odkazy na hradecké inscenace.

Po necelých deseti letech se pak režisér vrátil do Husy na provázku jako umělecký šéf. Již v roce 2006 zde výrazně zabodoval jedenáctihodinovou scénickou freskou podle Dostojevského Svlékání z kůže, představenou v rámci festivalu Idioti na provázku aneb Evropské dny Fjodora Michajloviče Dostojevského.

Svlékání z kůže bylo evropskou divadelní událostí, nadšeně přijatou kritikou i laickou veřejností. Morávek za tento projekt získal Zvláštní cenu Festivalu České divadlo 2006.

Ceněný byl i další jeho projekt podle Dostojevského Sto roků kobry, který posbíral čtrnáct nominací na Cenu Alfréda Radoka.

Morávek stál i za dalšími rozsáhlými divadelními projekty jako Perverze v Čechách, Čapek (Čapkové) na provázku, zaujal též montážemi z Havlových textů.

Jeho posledním počinem je představení Ubu králem: Svoboda! s Miroslavem Donutilem v hlavní roli, které rozehrál v celém divadelním sále – v hledišti, na schodištích i ochozech.

Morávek působil i v mnoha dalších divadlech včetně Národního. Debutem na české první scéně pro něj byla roku 2000 slavná Verdiho opera Tosca s Evou Urbanovou a Petrem Dvorským.

Ve Stavovském divadle nastudoval Mozartovu Kouzelnou flétnu, dílo pojal ve stylu jakési "fantasy" a přidal do něj i papoušky. V Divadle Na zábradlí režíroval Maryšu popravdě však Mařku, v Divadle v Dlouhé Rusalku aneb Kabaret Undine, ve Vinohradském divadle Višňový sad, Ženitbu a Cyrana!! Režie se ujal také v případě muzikálu Excalibur v Divadle Ta Fantastika.

Kromě toho Morávek pracoval po Evropě. Slavná je jeho inscenace Turandot v göteborské opeře a dramatizace povídky F. M. Dostojevského Něžná pro divadlo L'Apostrophe v Paříži.

Při úpravách světových či českých děl, které potom režíruje, Morávek někdy používá pseudonym René von Ludowitz.

Výrazně se prosadil i jako filmař. Za film Nuda v Brně získal Českého lva za režii a s Janem Budařem se podílel na oceněném scénáři. Společně pak pracovali i na dalším snímku Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště.

Jako televizní režisér Morávek v produkci České televize natočil desítky dokumentárních filmů a několik pohádek.