Cestování ještě nikdy nebylo tak jednoduché jako dnes. Podobnou větou začínají všechny články o putování po světě, protože turistiku dnes usnadňuje digitální ekonomika, webové stránky a nesčetné množství aplikací. Jedním klikem si díky nim může kdokoliv pořídit letenky, ubytování i zážitkovou turistiku. Ve skutečnosti se ale stává, že největším zážitkem a dobrodružstvím je samotné plánování cesty.

Zkušeného cestovatele už nezarazí, že nejlevnější letenka do Bratislavy vede přes Stockholm, případně, že ceny jízdenek Českých drah zdražují s blížícím se odjezdem rychlostí větší, než jakou dokáže vyvinout i ten nejrychlejší tuzemský vlak.

Stejně tak se cestovatel smíří s tím, že liduprázdné pláže odpovídají tomuto popisu pouze kolem čtvrté hodiny ranní. A pokud jsou vskutku liduprázdné, pak jen proto, že se na nich nedá vydržet, jak tam fouká a mrzne, nebo člověka, který si tam přesto lehne, smete první mořská vlna.

Cestovatel už také ví, že krásné hotelové pokoje a pronajímané byty odpovídají skutečnosti pouze z toho jediného úhlu, ze kterého byly nafoceny.

Přesto zbývá mnoho prostoru pro nové, převážně nechtěné poznatky. Žádná digitální aplikace totiž nezaručí, že to, co cestovatel v digitálním prostoru najde, spolehlivě dostane také ve skutečnosti.

Potvrdily to i nedávné kontroly Evropské komise a úřadů pro ochranu spotřebitelů. Při prověřování 352 internetových stránek, které nabízejí srovnání cen a rezervací cestovních služeb, se zjistilo, že jich plných 235 klame − tedy přes dvě třetiny.

Levné na stránce, ne ve skutečnosti

Začíná to už cenou. Cestovatel si samozřejmě může vybrat mezi nejvýhodnějšími nabídkami cen za ubytování, například na platformách typu Booking, Agoda, Expedia či Hotel, nebo na srovnávačích srovnávačů, jako jsou HotelsCombined, Trivago a Momondo. Žádný super srovnávač ale nedokáže porovnat reálné ceny ubytování, protože i jednu stejnou cenu "vidí" každý z nich úplně jinak.

Podle průzkumu Evropské komise proto zhruba ve třetině případů neodpovídá cena ve srovnávacím seznamu na internetu konečné ceně po zarezervování. U třetiny nabídek není jasná celková cena ani po rezervaci a jedna pětina inzerátů, které se tváří jako výhodná nabídka, tuto výhodu při konečné rezervaci ztrácí.

Cestovatelé si tak musí dát pozor na to, že ceny jsou například uvedeny bez DPH, neobsahují pobytovou či turistickou daň, neobsahují poplatek za zprostředkování či za platbu kartou, že u pronájmu apartmánů neobsahují cenu za konečný úklid (čímž se "levný" byt pro krátký pobyt stává výrazně dražší než cena ubytování v dobrém hotelu se snídaní), že jsou uvedeny pro dvě osoby, ale pokoj je určený pro deset lidí, s nimiž nikdo dovolenou rozhodně trávit nechce.

U nejpopulárnější digitální platformy, soukromého ubytování, si pak majitel může vzpomenout, že za svůj byt vlastně chtěl úplně jinou cenu. Návštěvník to samozřejmě nemusí akceptovat, ovšem dohadování o tom, co a jak, na klidu v zahraničí také nepřidává.

Podle Evropské komise se téměř 26 procent webových stránek snaží kupujícímu vnutit dojem, že nabídka je skoro vyprodaná a že nemá mnoho času na to, aby si bydlení zajistil. Proto by prý neměl váhat a okamžitě koupit.

Ve skutečnosti jde o to, že nabídka končí pouze v systému daného vyhledávače − hotel má prázdných pokojů dost. Výhodná nabídka (označená třeba jako Top dnešního dne či Obchod dne) proto může být stejně výhodná dnes jako jakýkoliv jiný den.

Takzvané nejlepší ceny většinou odpovídají tomu, co nabízí přímo hotel či penzion. Majitelé ubytování nesmí podle smluv se srovnávači jít pod tuto "nejnižší" cenu, ale za stejnou mohou nabídnout lepší pokoj. Neplatí totiž provizi zprostředkovateli. Stačí "jen" zavolat přímo do hotelu, což je ovšem v digitálním věku věc takřka neslušná.

Hodnocení za všechny peníze

Cena však není jediným zavádějícím údajem o nabízeném ubytování. Podle zkušeností hoteliérů se cestovatelé často spoléhají na hodnocení předchozích uživatelů. Hoteliéři vědí, že cokoliv, co má méně než devět hvězd z deseti, případně méně než 4,5 z pěti, je pro mnohé varováním.

Spoléhání na hodnocení ale může být pro cestovatele velkým zklamáním. Podle Evropské komise je prezentace více než pětiny recenzí zavádějící. Množství uživatelských recenzí má sice aspoň teoreticky odfiltrovat lži a nesrovnalosti, ve skutečnosti něco takového ona uživatelská hodnocení dokonale neumí. Kromě záměrného lhaní (třeba přátel dotyčného ubytovatele) tady hraje velkou roli snaha "neurazit" hostitele a realitu trošku poupravit.

Stejně jako u inzerátů k seznámení, kde jsou všichni lidé krásní, milí, vzdělaní a mají spoustu ušlechtilých zájmů, také při hodnocení ubytování (především v soukromí) jen málokdy najdeme recenzi typu "byla to malá špinavá díra bez klimatizace, ve které si člověk připadal jako upocený křeček těsně před infarktem".

Také tady se proto vyplatí následující výkladový slovníček:

Útulný − vždy malý, často ošoupaný, starý nebo špinavý.

Skvělý majitel − člověk, který se vůbec dá zkontaktovat. Kombinace drahých tuzemských tarifů s levnými zahraničními datovými tarify dělá vzájemnou konverzaci takřka nemožnou, má-li majitel bytu pouze datový tarif a turista jen telefonní klasiku. Totéž platí o vzájemné interakci staršího nefacebookového hostitele a mladého zájemce o ubytování, který jiný komunikační kanál než facebook prostě nezná.

Zajímavý − cokoliv šíleného, děsného a hrozného, slovo se často používá jako alternativa urážky.

Dobrá lokalita − kdekoliv. Hodnocení místa se často odvíjí od majitele nemovitosti. Když je sympatický, přece mu nezkazíme hodnocení jenom proto, že je nemovitost od centra města stejně "blízko" jako planeta Saturn od Slunce. Navíc si to každý může zkontrolovat na mapě, takže není nutné kazit hodnocení. Blízkost centra v Rusku nebo Americe pak znamená cokoliv do jednoho sta kilometrů.

Netušená překvapení

Pokud se kupující dobere ke konečné ceně ještě předtím, než zaplatí, fotografiím nevěří a hodnocení bere s rezervou, stále nemá vyhráno. S tím, jak se zvyšuje počet lidí, kteří si ubytování rezervují prostřednictvím platforem, stále častěji dochází ke ztrátě v přenosu informací − k něčemu, co si pamatujeme z dětské hry na tichou poštu. Může se tak klidně stát, že přijedeme do hotelu, který o naší rezervaci nemá zdání. A ani nemá volný pokoj, přestože před ním máváme potvrzujícím dopisem od zprostředkovatele. Doporučení, že všechny rezervace bychom měli pro jistotu zkontrolovat zavoláním přímo do hotelu, v takové situaci přichází pozdě.

Člověk se kupodivu nemůže spolehnout ani na další "tvrdá" data, třeba na polohu na mapě. Geografická blízkost centra města (nebo něčeho, co na mapě vypadá jako centrum, pokud se bavíme o skutečně vzdálené a neznámé destinaci) ještě nutně neznamená, že jde o skvělou polohu. Blízkost centra nevylučuje, že dotyčná nemovitost je v dostupné či bezpečné oblasti. Může se totiž lehce stát, že v blízkosti centra se nachází oblast se zvýšenou kriminalitou. Další va­riantou je, že jde o oblast sice relativně blízkou na mapě, nicméně obtížně dostupnou, třeba na prudkém kopci či za parkem, který se na noc zavírá a nelze jím projít.

Cestování na vlastní pěst proto zůstává také v moderní době, jež páru nahradila "appkami", dobrodružstvím. Evropská komise sice vydala doporučení, která by měla vést k odstranění zavádějících informací, všechno ale napravit nemůže. Což nevadí. Rovněž ta nejhorší dovolená při použití správného obrazového filtru vypadá posléze na Instagramu a dalších sociálních sítích naprosto skvěle. A pokud skutečně platí data z průzkumu eMarketeru, že skoro polovina z těch, kteří cestují na vlastní pěst, jezdí tam, kde to podle fotografií na Facebooku a Instagramu vypadá hezky, potom se žádná cestovní aplikace o svou budoucnost obávat nemusí. Protože digitální slevy, hodnocení a zážitky jsou přece důležitější než skutečnost.