Obyvatelé Brna mají od letoška možnost nahrát si předplacené jízdné na bankovní kartu. V Třinci si zase od příštího roku budou moct cestující nabít telefon přímo na zastávkách městské hromadné dopravy. A jen kousek za českými hranicemi − ve Vídni − si turisté už v létě odbaví svá zavadla přímo v hotelu, aniž by se s nimi museli vláčet na letiště přes celé město. O tom, jak chytrá řešení mění města k lepšímu, diskutovali odborníci na konferenci Czech Smart 2017, která se uskutečnila v rámci veletrhu URBIS na brněnském výstavišti. Uspořádaly ji Hospodářské noviny ve spolupráci se společnostmi ČEZ Esco, Siemens a Uavonic.

Rostoucí populace měst a zvyšující se znečištění životního prostředí nutí města vymýšlet, jak zajistit jejich udržitelný rozvoj. Po celém světě proto vznikají takzvaná smart cities neboli chytrá města založená na sdílené ekonomice a nových technologiích, která se snaží snížit svou ekologickou stopu a zároveň ulehčit svým obyvatelům život.

Jedním z takových měst je i Třinec, který se v tuzemsku stal průkopníkem elektromobility. Ve městě jezdí 10 elektrobusů, na které dopravce Arriva ve spolupráci s městským úřadem dostal dotaci 114 milionů korun. "Snažíme se získat evropské peníze také na 50 elektromobilů a 100 elektrokol, které by sdíleli zaměstnanci Třineckých železáren pro dojíždění do práce," prozrazuje starostka Třince Věra Palkovská. Z dotací město postaví i 26 chytrých zastávek, které budou od léta příštího roku nabízet cestujícím nejen dopravní informace, ale třeba i zásuvky na dobití telefonů. "V létě také vybudujeme u železniční zastávky parkovací věž pro kola tak, aby lidé mohli snadno přesednout z vlaku na kolo a naopak," uvádí Palkovská.

Chytré cyklostojany i městský e-shop

Motivovat více lidí, aby jezdili do práce na kole, chtějí i Pardubice. Ve spolupráci s místním start-upem Keylog proto město zavedlo chytré cyklostojany, které se dají ovládat mobilní aplikací a dokážou načíst platební a další karty. "Zjistili jsme, že 65 procent lidí nejezdí na kole do zaměstnání z toho důvodu, že mají strach z jeho krádeže. Snažíme se proto lidi namotivovat tím, že jsme po městě rozmístili cyklostojany s pancéřovými řetězy, které zloděj jen tak nepřekoná," říká Karel Hron, zakladatel projektu Smart City Pardubice.

Zatímco v Pardubicích či Třinci financují chytrá řešení pomocí dotací, Brno se jim vyhýbá. "Podle mě je lepší, když město zaplatí daný projekt samo nebo ve spolupráci se soukromým sektorem. Dotace sice mohou sloužit jako dobrá motivace, ale především menší obce si často neuvědomí, že když si vyberou řešení za 50 milionů, bude je to stát další provozní náklady a může je to časem i zničit. Navíc dotace svazují a nemůžete ten projekt tak flexibilně měnit," říká náměstek brněnského primátora Jaroslav Kacer.

Z vlastního rozpočtu zaplatila jihomoravská metropole i elektronické odbavování cestujících. Od ledna si díky tomu mohou cestující nahrát předplatnou jízdenku na platební kartu. "Časem třeba bude možné zvolit i jiné nosiče, kupříkladu občanský průkaz. Elektronické jízdné si lidé mohou objednat v e-shopu, prostřednictvím kterého budou v budoucnu moct platit i poplatky za odpad, rezidentní parkování nebo třeba sport a kulturu," přibližuje Kacer.

Czech Smart 2017: Chytré technologie dělají z měst lepší místa pro život
Czech_Smart_2017_Chytre_technologie_delaji_z_mest_lepsi_mista_pro_zivot.png

Zástupci měst se na konferenci shodli, že pro budování smart cities je klíčová spolupráce mezi zastupitelstvy, firmami a výzkumnými institucemi. Propojit všechny tyto sféry a veřejnost dohromady se snaží iniciativa reSITE, kterou na Czech Smart 2017 představil její zakladatel a ředitel Martin Joseph Barry. Newyorčan žijící v Praze pravidelně pořádá konferenci o chytrých městech a vytváří řadu projektů − například platformu City Ideas Incubator. "Nejdřív zjistíme od samotných obyvatel, co by chtěli ve svém městě změnit. Následně sesbíráme nápady, z nichž hlasováním vybereme tři nejlepší, které realizujeme. Na tom by se měla podílet veřejná, soukromá i akademická sféra," popisuje Barry.

Ve Vídni testují bydlení budoucnosti

Podobně funguje i program vídeňské agentury Vienna Business Agency s názvem Co-Creatian Lab. Ten propojuje představitele měst a institucí s inovativními firmami, které jim pomáhají řešit různé výzvy. "Příkladem je vídeňské letiště, které přišlo s nápadem na vzdálené odbavení zavazadel. Cestující by tak odevzdali nebo si vyzvedli kufry na jakékoliv adrese ve Vídni. Například turisté by tak nemuseli řešit, co se zavazadly během prohlídky města," uvádí Eva Czernohorszky z Vienna Business Agency. Testovací fáze projektu začne už letos v létě ve vybraných hotelech a bude se týkat pasažérů Austrian Airlines.

Smart city

Koncept chytrých měst využívá moderní technologie pro udržitelný rozvoj měst a zlepšení kvality života jejich obyvatel.

Ve Vídni vznikla také chytrá čtvrť Aspern, na jejímž vývoji se podílí mimo jiné technologická firma Siemens. "Testuje se tam, jak bude vypadat bydlení budoucnosti. Obyvatelé tam žijí v domácnostech s minimální spotřebou energie a jezdí na elektrokolech nebo elektrokoloběžkách," přibližuje Leoš Dvořák, ředitel pro digitalizaci ze společnosti Siemens.

Podle Dvořáka je potřeba propojit koncept smart cities s Průmyslem 4.0, což je současný trend digitalizace a automatizace výroby. "Data z průmyslových podniků by se měla dostávat dál do měst. V budoucnu se například budou využívat systémy, které odhadnou, kolik lidí se chystá přijet do továrny či z ní odjet, a podle toho lze přistavit menší či větší autobusy," líčí Dvořák.

Řešeními v oblasti chytrých měst se zabývá i společnost ČEZ Esco, dceřiná firma energetického koncernu ČEZ. "Ve městech Evropské unie se spotřebuje 75 procent vyprodukované energie, z toho 40 procent v budovách a 32 procent v dopravě. I proto je nezbytné se zaměřit na udržitelný rozvoj měst a také na oblast nové, decentrální energetiky," říká Robert Wawerka, manažer smart city z firmy ČEZ Esco.

Například v Národním divadle realizovala společnost ČEZ Esco projekt energetických úspor, jehož cílem bylo výrazné a trvalé snížení spotřeby zemního plynu, elektřiny, vody a také využití obnovitelných zdrojů energie, včetně zavedení systému energetického managementu. "Díky mnoha investičně úsporným opatřením na technologických systémech klesly náklady na energie o více než 50 procent oproti původním nákladům. Projekt byl realizován metodou EPC, kdy Národní divadlo splácí investici po dobu deseti let prostřednictvím dodavatelem garantovaných provozních úspor," přibližuje Wawerka.