To, jak je firma úspěšná, tkví často v jedinečných postupech, které mají zůstat utajované a je třeba je chránit. Takovou snahu má přitom kromě soukromého sektoru i samotná Evropská unie. "V současné době je právní úprava v rámci jednotlivých členských zemí EU značně roztříštěná, v některých členských zemích neexistuje ani základní rámec ochrany obchodního tajemství," vysvětluje Magdalena Uřičařová, právnička ze společnosti SAS Institute. Evropská komise se proto rozhodla jednat a vydala směrnici, která zavádí minimální standard ochrany obchodního tajemství v Evropské unii i ve státech Evropského společenství, tedy v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu.

Obchodní tajemství je třeba chránit

Cílem směrnice na ochranu know-how a obchodního tajemství je udržet a případně i zvýšit konkurenceschopnost podniků v rámci celé Evropské unie. Směrnice bude účinná příští rok v červnu, do té doby musí členské státy její pravidla přepsat do svých zákonů.

Úprava sklízí kladné ohlasy hlavně ze strany podnikatelů, kteří chtějí investovat do výzkumu a vývoje v Evropské unii a pro své obchodní účely chtějí mít jistotu ochrany obchodního tajemství. Směrnice totiž sjednocuje jeho definici. Navíc také povinuje státy k zavedení prostředků nápravy v případě, že se někdo nezákonně obchodního tajemství zmocní, a to například nepovoleným kopírováním, nebo i špionáží.

Seriál Zákon roku 2016

◼ 19. 4. - Elektronická evidence tržeb
◼ 26. 4. - Směrnice o ochraně know-how a novela svobodného přístupu k informacím
◼ 3. 5. - Zadávání veřejných zakázek a zrušení devizového zákona
◼ 10. 5. - Novela občanského zákoníku

"Některé státy neumožňují stanovit náhradu škody, pokud nelze obchodní tajemství ocenit tržní hodnotou, případně nechrání důvěrnost obchodního tajemství v soudním sporu ohledně jeho porušení," vysvětluje současný stav právnička ze společnosti Deloitte Legal Hana Erbsová. Nová úprava tak v rámci celé Evropské unie mimo náhradu škody počítá například se stažením produktů, které byly vyrobeny za pomoci nelegálně získaného know-how, ale například i s peněžitými sankcemi v případě neuposlechnutí soudem uložených opatření.

Směrnice nadále určuje, že členské státy jsou povinny zachovat důvěrnost obchodního tajemství v průběhu soudních řízení i po jejich skončení, a to omezením přístupu k dokumentům, které obchodní tajemství obsahují, a omezením účasti na soudním jednání. "Riziko zveřejnění cenných informací v rámci soudního spisu nyní odrazuje mnohé společnosti od uplatňování svých nároků před soudy i v případech, kdy si úspěchem ve věci mohou být poměrně jisté," dodává Magdaléna Uřičařová.

Jednou z výrazných změn, kterou přináší směrnice oproti české úpravě, je zavedení ochrany investigativním novinářům a takzvaným whistleblowerům, tedy oznamovatelům korupce. Úprava proto počítá se situacemi, v nichž je možné obchodní tajemství prolomit, převládne-li veřejný zájem.

Zpracovat a využít k podnikání

O post nejlepšího předpisu v anketě Zákon roku se pere i novela zákona o svobodném přístupu k informacím. Ta nařizuje úřadům zveřejňovat informace jako takzvaná otevřená data. To znamená volně dostupná data ve formátu, který lze hromadně zpracovávat. "Účelem novely je také to, aby byla tato data katalogizována na jednom místě, tedy v Národním katalogu otevřených dat," vysvětluje advokát Michal Tošovský z Fondu Otakara Motejla. Díky možnosti zpracovat data je firmy mohou využít i k podnikání. Podle Tošovského se jedná například o využití map znázorňujících kabely a kanalizaci, které jsou potřeba při projektování staveb.

Formát, ve kterém musí orgány veřejné správy informace zasílat, musí být kompatibilní s běžným zařízením za pomoci i zdarma dostupného softwaru, typicky tak může jít například o formáty TXT a JPG. Orgány veřejné správy budou moct poskytovat informaci také zasláním odkazu na již zveřejněnou informaci. Se zveřejněnými daty by měl úřad poskytnout i takzvaná metadata. "Jsou to třeba informace o tom, kdo data publikuje, jak často je aktualizuje, jaká je jejich struktura," dodává Michal Tošovský.

Novela obsahuje i neuzavřený výčet způsobů, jak lze na základě žádosti poskytnout informace. Mimo dosud známé způsoby sdělení informace v elektronické a listinné podobě se nově přidalo i poskytnutí kopie dokumentu či datového souboru obsahujícího informaci, umožnění nahlédnutí do příslušného dokumentu či sdílení dat. V případě, že se jedná o data, která se například pravidelně obnovují, udává zákon možnost vzdáleného přístupu. Nová úprava i nadále ponechává možnost orgánům veřejné správy požadovat po žadateli za poskytnutí informace úhradu, ale součástí oznámení musí být poučení o podání stížnosti proti tomuto oznámení k příslušnému nadřízenému orgánu. Tak by mělo být zabráněno přemrštěným poplatkům, které by úřady za poskytnutí informace požadovaly.