Opomíjenou kapitolu brněnské historie druhé poloviny 18. století otevřela polská spisovatelka Olga Tokarczuková. Hlavní postavou jejího oceňovaného románu Knihy Jakubovy, který nedávno vyšel v českém překladu Petra Vidláka, je muž jménem Jakub Frank.

Tento Žid původem z Podolí na dnešní Ukrajině se nechal pokřtít, zároveň se prohlašoval za mesiáše. S "dvorem" svých oddaných následovníků nějaký čas žil v Brně na Petrově, přímo naproti katedrále.

Kniha, jejíž český překlad vydaný brněnským Hostem má téměř 850 stran, je založená na archivním bádání. Při mnohaleté práci na románu Tokarczuková zavítala také do Brna.

Autorka má k Česku dlouhodobě silný vztah. "Mám asi nějakou českou karmu. Bydlím 200 metrů od české hranice. Čím jsem starší, tím jsou vazby silnější," řekla spisovatelka na čtvrteční debatě s brněnskými čtenáři.

Práci na románu Tokarczuková označila za intenzivní a intimní. Skončila vyčerpaná a dlouho prý nemohla nic jiného psát.

Jakub Frank ji zprvu zaujal jako prototyp náboženského vizionáře, postupně ji však prý začal děsit, když při práci na knize postupně vyvstávaly jeho rysy psychopatické, násilné a manipulátorské.

Osud Franka a jeho následovníků Tokarczuková označila za obrovské náboženské a politické dobrodružství.

Do Brna se Frank dostal poté, co jej z dlouholeté internace v Čenstochové vysvobodila ruská armáda.

Komunita takzvaných frankistů se v Brně věnovala uzavřenému duchovnímu životu, ale i čilému obchodu, udržovala styky s císařským dvorem ve Vídni. Z Brna vedly Frankovy kroky do Offenbachu v Německu, kde roku 1791 zemřel.

Knihy Jakubovy od Olgy Tokarczukové ilustrují formování moderní střední Evropy, vzájemné ovlivňování kultur a dotýkají se i tématu migrace.

Sledují osudy postav na cestě přes sedmero hranic, v kontextu pěti jazyků a tří velkých náboženství a mnoha menších sekt a herezí.

"Knihu lze číst i jako příběh o cizích, kteří se stali našimi vlastními. Vidíme, jak se začleňují a jakou cenu za to platí. Je vysoká. Musíte se vzdát kořenů, identity, nějakou dobu nejste nikým," popsala v Brně Tokarczuková.

Podle polonistky Michaly Benešové se autorce v Knihách Jakubových podařilo navrátit Jakuba Franka polské kultuře. Příběh vsazuje do pečlivě rekonstruovaného historického a kulturního kontextu a utopii falešného mesiášství ukazuje se vší její tragikou i lákavou přitažlivostí, napsala Benešová v odborném časopise Historie – Otázky – Problémy.