Ve Venezuele se rozpoutal krvavý boj o moc. Do ulic měst vyšly statisíce lidí, aby protestovaly proti represivní politice prezidenta Nicoláse Madura. Ten proti demonstrantům nasadil loajální armádu a policii. Vyhlásil i pohotovost pro stotisícové "lidové milice" − ozbrojené civilisty oddané jeho režimu.

Během střetů mezi protivládními demonstranty a ozbrojenými složkami už zahynulo několik lidí a více než 300 bylo zraněno. Situace v zemi připomíná začátek občanské války.

Opoziční strany sice mají v parlamentu většinu, ale jsou politicky bezzubé. Jejich rozhodnutí neguje Nejvyšší soud, jenž představuje prodlouženou ruku vlády. Opozice požaduje vypsání předčasných parlamentních voleb a propuštění politických vězňů. Prezidenta Madura obviňuje, že vyvolal v zemi politickou i ekonomickou krizi.

80 procent

Venezuelanů, kterých je přibližně 32 milionů, za poslední čtyři roky, kdy jim vládne Nicolás Maduro, zchudlo.

Hospodářská politika, kterou opozice nazývá "Madurova dieta", přivedla zemi, jež má největší zásoby ropy na světě, na pokraj státního bankrotu. Vláda v Caracasu a její státní ropný koncern PDVSA zahraničním věřitelům dluží kolem 170 miliard dolarů.

Venezuela dosud díky příjmům z vývozu ropy splácela své dluhy včas. Letos však její produkce klesla přibližně o desetinu. To spolu s nízkou cenou znamená výpadek exportních příjmů.

Socialistické řízení ekonomiky poškodilo i řadu zahraničních firem v zemi. Venezuelské úřady naposledy převzaly kontrolu nad továrnou americké automobilky General Motors a zabavily její další majetek. Již v roce 2015 Ford odepsal své investice ve Venezuele v hodnotě 800 milionů dolarů.

Ekonomika klesá ke dnu

◼ Venezuelský HDP se v období let 2014–2016 snížil skoro o 30 procent, z toho loni o 18 procent.

Takový propad nezažila žádná země na světě, říkají statistiky MMF.

◼ Země trpí hyperinflací, jejíž míra nyní podle mezinárodních odhadů dosahuje kolem 700 procent (vláda oficiální údaje už několik let nezveřejňuje).

◼ Americký dolar se koncem minulého roku oficiálně směňoval asi za 10 bolívarů.

Letos v prosinci by to mohlo být 3600 bolívarů, předpovídají experti Citi Research.

Centrální banka v současné době spravuje devizové rezervy v hodnotě téměř 10,3 miliardy dolarů. Problém tkví podle listu The Wall Street Journal v tom, že zhruba tři čtvrtiny rezerv představuje zlato, jež není možné prodat tak rychle, jak by
vláda potřebovala.

Nezíská-li vláda v Caracasu další úvěry například od Ruska nebo Číny, pak bude nucena vyhlásit státní bankrot, který by byl největší v historii státních financí.

"Vyhlášení platební neschopnosti by znamenalo okamžitou výměnu vlády," míní Alejandro Grisanti z venezuelského hospodářského ústavu Ecoanalitica.

Podle něj prezident Maduro činí vše pro to, aby Venezuela závazky vůči investorům držícím vládní dluhopisy a dluhopisy koncernu PDVSA uhradila včas.

Maduro je pod sílícím mezinárodním tlakem. "Poslední akce režimu, který vydal zbraně civilistům, je vražedné opatření podněcující násilí," prohlásil Luis Almagro, šéf Organizace amerických států.