Když se řekne elektronická hudba, sampler nebo sound design, většina lidí si vybaví populární ikony typu Depeche Mode nebo Kraftwerk. Pravda je ovšem taková, že s elektronikou a nejmodernějšími technologiemi zcela běžně a často velmi náruživě pracují i ti nejserióznější skladatelé.

Koncert zaměřený na symbiózu hudby a technologií připravilo Pražské jaro na pondělí 29. května do dopravní haly Národního technického muzea. Na programu jsou Steve Reich, Michal Rataj, Heiner Goebbels a světová premiéra skladby Circulation, kterou Jan Trojan napsal na objednávku festivalu.

Hudba a technologie netvoří zdaleka tak odtažitou dvojici, jak by se mohlo zdát. Prudký rozvoj dechových nástrojů v 19. století souvisel s rozmachem technologických možností v době průmyslové revoluce. Byl zkonstruován saxofon i další dechové nástroje, zvuk symfonických orchestrů se markantně proměnil.

Koncert

Hudebně-technologické invence
29. května
Národní technické muzeum

Nepokojný tvůrčí duch poctivého skladatele se málokdy spokojí s dosavadními možnostmi a hledá neotřelé způsoby kompozice i nové zvukové možnosti. Elektronické zdroje zvuku se dostaly do zorného pole skladatelů vážné hudby brzy poté, kdy se ve svých prvotních formách začaly objevovat.

Prvním prorokem elektronické hudby byl fenomenální hudebník Feruccio Busoni ve svém Návrhu nové hudební estetiky už v roce 1907. Když Olivier Messiaen roku 1948 ve své symfonii Turangalila použil Martenotovy vlny, byla to stará vesta − nástroj byl už dvacet let na světě.

Dnes už je elektronika běžnou součástí kompoziční práce, přináší nové technické výzvy a obtíže, ale také obrovské možnosti. A nejedná se o žádnou berličku pro ty, kdo se nedokážou naučit na nic hrát − ne nadarmo se při složitosti dnešních přístrojů ze sound designu stal samostatný druh užitého umění.

Proto není nijak divné, že mezi skladateli hudebně-technologických invencí jsou dva, pro něž je sound design dalším oborem. Podobně mezi osmi vystupujícími hudebníky figurují tři techničtí designéři působící na ČVUT. Hudební a technické prostředky dostávají vyrovnané šance od samého počátku.

Skladba Circulation principiálně zapadá do tvůrčího uvažování jejího autora Jana Trojana. Sám říká, že ho baví zvuky a prostor mezi nimi. Napovídají to už názvy skladeb, které mohlo pražské publikum v poslední době slyšet: 3107 mil blízkosti, premiérované na loňském ročníku festivalu Contempuls, nebo Rezonance na pěší vzdálenost, zkomponovaná pro Orchestr Berg a skupinu 420People.

Jan Trojan se ve svých skladbách zabývá zvukem jako výchozím materiálem, ale nezůstává u vytváření zvukového prostředí. Používá hudební nástroje i elektroniku jako rovnocenné generátory zvuku, z nichž vytváří své kompozice. Ve skladbě Circulation se k samotné elektro-akustické kompozici přidají ještě pohyblivé reproduktory putující během koncertu mezi publikem.

Dalším skladatelem a sound designérem v jedné osobě, jehož hudba se bude v dopravní hale hrát, je Michal Rataj. Nedávno získal značný ohlas projekt Points-Rataj Quintet, kombinující elektroniku s jazzovou kapelou, Ratajova hudba také provázela nedávno uvedený seriál Bohéma z produkce České televize. Skladba Věta bez věty pochází z autorovy čistě elektronické produkce.

Steve Reich a Heiner Goebbels, dva špičkoví skladatelé současnosti − každý přispěje jednou kompozicí. Obě spojuje konfrontace a spojení akustického nástroje s elektronikou. Reichův New York Counterpoint (Newyorský kontrapunkt) zazní ve verzi pro jeden klarinet a přednatočenou nahrávku. Goebbelsovy Bagately kombinují sólový hlas houslí − případně i klarinetu − se samplerem.