Byznys stupňuje tlak na politiky, aby Česko co nejdříve přijalo euro. "Do eurozóny musíme vstoupit co nejdříve, což by při dodržení všech lhůt bylo v roce 2021. Kritéria pro přijetí eura splňujeme, jde jen o to, učinit politické rozhodnutí," řekl HN prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Svaz sdružuje přes 11 tisíc českých firem a před podzimními sněmovními volbami vypracoval seznam priorit, na které by se měla nová vláda zaměřit.

Svaz průmyslu mimo jiné plánuje lobbovat za nový stavební zákon, rychlejší digitalizaci státní správy nebo větší podporu aplikovaného výzkumu. Euro je pro svaz jednou z hlavních priorit. Celkem se čtrnácti body chce Hanák ještě před říjnovými volbami seznámit lídry politických stran, jež by podle průzkumů získaly alespoň čtyři procenta hlasů.

O vstupu do eurozóny proto bude přesvědčovat i předsedy dvou nejsilnějších politických uskupení v zemi − hnutí ANO a ČSSD. Andrej Babiš i premiér Bohuslav Sobotka ale zatím přijetí společné evropské měny odmítají.

Komentář: OsaMOCENÝ HLAS PRO EURO

Zapálení příznivci co nejrychlejšího přijetí eura v Česku vymřeli.

hutě, průmysl

Čtěte zde

"Jsem proti zavedení eura. Koruna je pro zájmy naší ekonomiky důležitá. V eurozóně bychom dopláceli na státy jako Řecko, které v ní už dávno být nemají," myslí si Babiš. Už dříve navíc prohlásil, že by o euru měli Češi rozhodnout v referendu. To ale nic nemění na závazku z roku 2004 − tehdy Česko při vstupu do EU slíbilo, že euro přijme. Otázkou mělo pouze zůstat, kdy to bude.

Sobotka dlouhodobě zastává názor, že se vstupem do eurozóny není třeba spěchat. Na druhou stranu ale odmítá takzvanou dvourychlostní Evropu − jeden z možných modelů budoucího uspořádání EU, kdy by se rychleji integrovaly státy, v nichž se platí eurem. "Naše pozice je nyní taková, že vícerychlostní Evropu nevítáme," myslí si premiér.

Pravidla eurozóny vyžadují, aby země nejméně dva roky před přechodem na společnou měnu udržovala stabilní kurz v rámci pravidel eurozóny. Nový kabinet by mohl podle Hanáka o euru rozhodnout v polovině příštího roku.

Svaz se pouští do lobbování za euro ani ne dva týdny poté, co Česká národní banka přestala uměle oslabovat korunu. Déle než tři roky trvající intervence pomohly vývozcům, kteří za své výrobky dostávají zaplaceno v eurech, a podpořily tak českou ekonomiku.

Vstup do eurozóny by znamenal, že ČNB o tento nástroj přijde. Hanák tvrdí, že by přesto euro Česku pomohlo. "Ulevili bychom exportérům, kteří mají tržby v eurech, ale mzdy a daně platí v korunách. Navíc bychom zůstali na jedné lodi s Německem, což je pro budoucnost naší malé země závislé na exportu životně důležité."

Podpora eura mezi českými firmami dlouhodobě roste. Podle loňského průzkumu Hospodářské komory bylo pro přijetí společné měny 60 procent oslovených firem. O dva roky dříve přitom přechod na euro podporovalo jen 35 procent podniků.

Podnikatelé, které HN oslovily, se shodují, že vstup do eurozóny by jim pomohl. Na druhou stranu ale tvrdí, že se bez eura obejdou. "Euro by nám ekonomicky určitě prospělo, protože čtyřicet procent tržeb děláme v zahraničí. Ten rozdíl by ale asi nebyl výrazný. Proto je otázka, jestli přijímat euro zrovna teď, v době brexitu a problémů Řecka. Měli bychom ještě pár let počkat," říká šéf IT společnosti Unicorn Vladimír Kovář.

Podobně mluví i Ladislav Verner, jehož strojírenská firma Soma prodává i nakupuje většinu zboží v eurech: "Vstup do eurozóny podporuji, i když bychom tím ušetřili jen náklady na směnu peněz na mzdy a na daně. Z pohledu státníka bych ale byl rozvážnější. Bez koruny ztratíme možnost uměle oslabovat měnu během dalších krizí."

S přispěním Veroniky Neprašové a Janise Aliapuliose