Alternativní taxislužbu Uber regulují nebo zakazují města po celém světě, nyní se setkala s prvním výrazným omezením i v Česku. Do Brna nejlevnější varianta služby UberPOP, kde jezdí i řidiči bez taxi licence, vstoupila teprve letos v únoru, už teď však brněnský krajský soud firmě zakázal svým předběžným opatřením ve městě fungovat.

Alespoň v podobě jako doposud. Je to v Česku vůbec první zákaz firmy, která se považuje za službu takzvané sdílené ekonomiky. Podle konkurence i vedení města je to však normální podnikání, které musí podléhat stejným pravidlům jako taxislužba.

"Brno vítá, že v něm působí moderní služby, ale zákon musí platit pro všechny. Služba Uber je klasickou taxislužbou, která má jen dispečink řešený přes aplikaci. Není to spolujízda, řidiči jsou zaměstnaní Uberem nebo jeho zprostředkovatelskými firmami," řekl náměstek brněnského primátora pro dopravu Matěj Hollan.

A soud nyní poprvé uznal, že Uber zákon porušuje. Žaloba, kterou podala firma Lido Taxi Radio a k níž se připojil i brněnský magistrát, vytýká alternativní taxislužbě právě to, že do role taxikářů staví amatéry bez licence. Vadí navíc, že auta partnerských řidičů Uberu nejsou označená jako taxíky, chybí na nich název společnosti a cena se nepočítá pomocí taxametru, ale mobilní aplikace. Verdikt se nyní překládá do nizozemštiny, aby jej soud doručil evropskému vedení společnosti. Proto se k němu manažeři zatím nechtějí příliš vyjadřovat. "Určitě se ale proti rozsudku odvoláme," říká mluvčí firmy Miroslava Jozová.

Trable levného Uberu

Vedení Brna upozorňuje, že rozhodnutí soudu nemusí pro Uber ve městě nutně znamenat konečnou. "Nechceme bránit podnikání na území Brna, nicméně trváme na tom, aby se tak dělo za splnění platných legislativních podmínek," tvrdí primátor Petr Vokřál. Uber se však nechystá začít chovat jako klasická taxislužba. "Byli bychom rádi, aby byla služba definovaná v zákoně. Ale ne, aby byla regulovaná jako taxislužba. Tak nefungujeme. Řidiči mají většinou jiné zaměstnání a platformu využívají jen několik hodin týdně jako vedlejší zdroj příjmu," říká mluvčí Jozová.

Verdikt brněnského soudu se zatím nijak nedotkne Prahy, kde Uber působí už od roku 2014. I v hlavním městě se taxikáři obrátili na soud. Ten však loni v listopadu rozhodl, že neexistuje žádný právní předpis, který by využívání aplikace UberPOP zakazoval. Pražský magistrát ale hodlá rozhodnutí soudu zvrátit.

Sama primátorka Adriana Krnáčová přiznává, že Praha ve věci Uberu zaspala. Na rozdíl od Brna se k podání předběžného opatření rozhodla až s více než ročním zpožděním a u soudu neuspěla. Krnáčová Uber zakazovat nechce, měl by ale prý dodržovat pravidla. Například konkurenční český start-up Liftago podle ní vše potřebné splňuje. "A pak tu máme naprosto identickou službu v podobě Uberu, která nejenže neplatí daně a nesplňuje v podstatě žádné ze zákonem stanovených pravidel, ale navíc zaměstnává i řidiče, kteří nemají povolení k pobytu na území České republiky a na Facebooku se v uzavřených skupinách chlubí tím, jak ,oholili' turisty," napsala HN Krnáčová. Proti levné službě Uberu zakročily už soudy v Itálii, Španělsku nebo Nizozemsku.

Rozhodnutí brněnského soudu podle Ondřeje Malého, který má na Úřadě vlády na starosti digitální agendu, ukazuje, že český právní systém si s novými technologiemi neví rady. "Řešením není ani plošný zákaz, ale ani působení v šedé zóně či porušování pravidel," říká Malý. Jeho úřad teď pracuje na tom, jak sdílenou ekonomiku ukotvit v zákoně − s úkoly pro ministerstva přijde v červnu. "Do té doby doufám, že jednotlivé platformy najdou způsob, jak vyhovět hlavním výtkám samospráv, aby se podobné soudní kroky nemusely opakovat a nepředjímaly tak systémové řešení."