V únoru roku 2015 se psychicky nemocný muž, který v Uherském Brodě svojí legálně drženou zbraní zastřelil osm lidí, stal největším masovým vrahem v dějinách země. Podobně jako on, byť s méně tragickými následky, použije svoji zbraň ročně téměř dvě stě jejich majitelů (Oprava: Původně jsme uváděli, že jde o držitele zbrojních průkazů, a zaměňovali tak vlastníky legálně držených zbraní a vlastníky zbrojních průkazů.).

Podle policejních statistik totiž zhruba čtyřicet procent pachatelů trestných činů se střelnou zbraní vlastní své pistole, pušky či jiné zbraně legálně.

"Legálně držená zbraň je používaná například při vyřizování účtů mezi lidmi, kteří se znají, při domácích rozporech a násilí. Jsou to spíš činy konané v nějakém afektu, rozčilení. Určitě ne dopředu promyšlené vraždy. Samozřejmě je nevyužívá organizovaný zločin," uvedla tisková mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyenová.

V roce 2014 to bylo 44 procent střelců, o rok později 41 procent, v předchozích letech byla čísla jen o málo menší. Za rok 2016 ještě policie údaje nemá.

Trestné činy s legálně vlastněnými střelnými zbraněmi (procentuální podíl):

Stejně nejde podle mluvčí ze statistik vyčíst, kolik lidí přišlo při střelbě z legálně či nelegálně držených zbraní o život. Lze však odhadnout, že ze 155 vražd, které se v Česku za rok staly, to bezvýznamný podíl nebude.

Například v roce 2014 bylo střelnými zbraněmi spácháno 21 vražd.

Z nich šest majiteli zbrojních průkazů, tedy kategoriemi A, B, C, jedna legálně drženou zbraní kategorie D, u které zbrojní průkaz není třeba, jedna jinou střelnou zbraní (zřejmě kuše či luk) a 13 nelegálně drženými zbraněmi.  

Trestné činy s legálně vlastněnými střelnými zbraněmi:

Policejní čísla tak zpochybňují častá tvrzení propagátorů vyzbrojení obyvatel, že právě ti, kteří mají zbraně legálně, nejsou pro své okolí nijak nebezpeční. Ukazují, že případ střelce z Uherského Brodu, který byl popisován jako výjimečný, do policejních statistik až na extrémně tragické důsledky docela dobře zapadá.

Střelba v uherskobrodské restauraci Družba navíc odhalila slabinu systému kontroly držitelů zbrojních průkazů. Psychicky nemocnému, ale neléčenému muži lékař prodloužil platnost průkazu jen necelý měsíc před činem. Tragická událost dokonce vedla zákonodárce k novele zákona o zbraních, která posiluje pravomoc policie zbraň odebrat.

 

2012

2013

2014

2015

Celkový počet zjištěných trestných činů spáchaných zbraněmi kategorií A, B, C a D

578

477

426

407

Počet zjištěných trestných činů spáchaných legálně drženými zbraněmi kategorií A, B, C a D

179

(31 %)

185

(39 %)

189

(44 %)

167

(41 %)

Jinak jde Česko v poslední době spíše opačným směrem. Poslanecká sněmovna ve středu podpořila návrh novely ústavního zákona o bezpečnosti, který by měl majitelům legálně držených zbraní dávat právo zasáhnout v případě potřeby k zajištění bezpečnosti celé země. Iniciátorem vzniku zákona je ministr vnitra Milan Chovanec, který navíc dokončuje žalobu na Evropskou komisi kvůli schválené evropské směrnici omezující držení střelných zbraní. S ideou zbraně do každé rodiny přišel nedávno i prezident Miloš Zeman. Hlavním cílem takových kroků je podle navrhovatelů poskytnout lidem šanci bránit se teroristům.

Předkladatelé novely však zdůrazňují, že nevybízí k hromadnému ozbrojování občanů a zákon určitě nemá vést ke zvýšení počtu případů reálného použití zbraně.

Podle kritiků se však přesně to stane. A čísla z policejních statistik, která ukazují, že mezi zhruba třemi stovkami tisíc držitelů legálních zbrojních průkazů se každý rok najdou nebezpeční střelci (Oprava: Původně jsme uváděli "téměř dvě stovky nebezpečných střelců", a zaměňovali tak vlastníky legálně držených zbraní a vlastníky zbrojních průkazů.), jim
nahrávají.

Počet držitelů zbrojních průkazů:

"Je nepopiratelné, že s růstem počtu střelných zbraní roste i pravděpodobnost jejich použití," uvedl například poslanec a sociolog Ivan Gabal (KDU-ČSL), který patří mezi nejhlasitější odpůrce stále benevolentnějšího českého přístupu vůči zbraním. Po zakotvení práva použít soukromou zbraň pro obranu země do ústavy podle něho majitelé zbrojních průkazů získají větší sebevědomí a chuť zbraň použít. A to i v případech, kdy to nebude v souladu se zákonem.

"Jestli už dnes je vidět zapojení legálních zbraní do trestné činnosti, tak to novela ústavního zákona ještě zvýší," řekl.

Naopak podle zástupce předkladatelů novely Romana Váni (ČSSD) jsou policejní čísla dobrou zprávou. "Ukazují, že střelné zbraně se v Česku k trestné činnosti téměř nepoužívají. Vzhledem k celkovému počtu trestných činů je to zanedbatelné číslo," míní Váňa.

Je fakt, že celkový počet trestných činů za rok 2015 byl mnohonásobně vyšší, téměř 250 tisíc, a ty násilné z nich tvořily skoro šestnáct tisíc. Několik stovek, při kterých měli pachatelé v ruce střelnou zbraň, se při takovém srovnání nezdá mnoho. Jenže i při nich umírali lidé.

Trestné činy se střelnými zbraněmi:

Upřesnění:

V článku uvádíme, že skoro polovina pachatelů trestných činů má střelnou zbraň legálně, což vyplývá ze statistiky poskytnuté tiskovou mluvčí policejního prezidia (viz tabulka v článku).

Z oficiálních údajů dále vyplývá, že od roku 2012 do roku 2015 bylo s legálně drženými střelnými zbraněmi spácháno 31 až 44 procent trestných činů, u kterých byly střelné zbraně.

V textu jsme upravili nepřesné formulace, z nichž mohlo vyplývat, že jde o majitele zbrojních průkazů. Významnou část těchto legálně držených zbraní, se kterými byly spáchány trestné činy, tvoří zbraně kategorie D (například historické zbraně, plynové pistole, airsoftové zbraně), na kterou není zbrojní průkaz třeba. Za tuto nepřesnost se omlouváme.

Další informace a statistiky k tématu poskytuje i ministerstvo vnitra.