Svou hlavní banku loni změnilo 14 procent obyvatel České republiky. Nejčastěji je k tomu přiměly výhodnější podmínky nebo služby, které jejich dosavadní hlavní banka nenabízí. Vyplývá to z průzkumu mezi uživateli internetu provedeného pro Air Bank agenturou STEM/MARK.

Hlavní banku nejvíce měnili klienti velkých tradičních finančních domů, jako jsou Česká spořitelna (31 procent z těch, kteří loni změnili banku), Komerční banka (18 procent) nebo Poštovní spořitelna (12 procent). Naopak jako svou novou hlavní banku lidé nejčastěji jmenovali Air Bank (14 procent), Komerční banku a Fio banku (shodně 12 procent).

"Výzkumy ukazují, že hlavní banku mění v průběhu roku klienti všech bank. Liší se to jen v tom, že zatímco do některých bank přijde mnohem více klientů, než z nich odejde, u jiných je to přesně naopak," říká Tomáš Motl, který vede oddělení výzkumu trhu v Air Bank.

2,25 bilionu

korun dosahovaly na konci února vklady domácností v českých bankách.

Podle průzkumu si nový běžný účet v některé z bank za poslední půlrok otevřelo 13 procent respondentů a 14 procent lidí to pravděpodobně udělá v následujících 12 měsících. Novou banku si 85 procent lidí vybírá podle nízkých nebo žádných poplatků spojených s běžným účtem.

Téměř 57 procent lidí je klientem více bank, ukázal průzkum. Pouze jednu banku využívá 40 procent uživatelů internetu v Česku, dvě banky má 29 procent lidí, za klienta tří a více bank se označilo 28 procent respondentů. Vůbec žádnou banku nemají jen tři procenta respondentů ve věku 18 až 60 let.

K nejčastějším důvodům, proč jsou lidé klienty několika bank najednou, patří to, že u jednotlivých společností využívají vždy tu výhodnější službu. Je to ale například také proto, že chtějí mít peníze rozložené u více finančních společností, anebo protože jejich banka konkrétní službu prostě nenabízí.

Nejčerstvější statistiky ČNB z konce února ukazují, že české domácnosti mají v bankách uloženo už více než 2,25 bilionu korun. Jen za poslední rok se jejich úspory navýšily o 161 miliard korun.

Zhruba tři čtvrtiny ze všech svých depozit v bankách mají Češi uložené na netermínovaných vkladech. Ještě před finanční krizí přitom převažovaly vklady termínované. Pokles úrokových sazeb však způsobil, že většina lidí ztratila o termínované vklady zájem a čím dál častěji nechávají prostředky na běžných účtech. Jejich výhodou je zejména to, že nabízejí takřka okamžitý přístup k úsporám.

Bez ohledu na typ účtu ale nyní peníze v bankách ztrácejí hodnotu. Růst spotřebitelských cen v březnu dosáhl 2,6 procenta, zatímco i ty nejlépe úročené spořicí účty či termínované vklady stěží zhodnotí prostředky o více než procento ročně. Za více peněz si tak lidé mohou koupit méně zboží a služeb. Podle některých ekonomů navíc inflace ještě nedosáhla svého vrcholu. "Posun inflace na vyšší hodnoty než v březnu čekáme během letních měsíců," uvedl například ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.