Cestování se do budoucna výrazně změní. Počítají s tím i ve Škodě Auto v Mladé Boleslavi. Mají spoustu vizí autonomního řízení, sdílení aut, snadných přestupů mezi veřejnou a privátní dopravou, aut, která spolu na silnici komunikují. U řady věcí ale narážejí na podstatný problém. S ničím takovým nepočítají zákony. Technologie se vyvíjí překotně a stát jen s obtížemi reaguje na to, co se děje dnes. Na to, co bude za pět deset let, neumí prakticky myslet vůbec.

Nejen ve Škodě se proto štosují vize a plány, které narážejí na zastaralost státních regulací. Se státní sférou cítí potřebu o těchto věcech jednat prakticky všechny oborové organizace. Na konci loňského roku zesílily tlak na stát.

"V Německu je vidět, že více řeší tyto strategické a dlouhodobé záležitosti. Také mají spoustu otázek a ne na všechno mají odpovědi, ale alespoň se tam něco děje. Budeme muset tlak na vládu zesílit. Stát prostě nestačí tepu doby," říkal například poměrně ostře v rozhovoru s HN Bohdan Wojnar, člen představenstva Škody Auto a prezident Sdružení automobilového průmyslu.

Státní správa

Na internetu si člověk může koupit prakticky cokoliv a druhý den mu to přijde domů. Na úřady je ale třeba stále chodit. To se má změnit a stát má komunikaci se "zákazníky" zvládat stejně jako byznys.

Stát toto volání vyslyšel a v únoru dal najevo, že si nutnost změny uvědomuje. Premiér Bohuslav Sobotka se zavázal, že šéfové hlavních ministerstev budou hledat cesty, jak na technologický pokrok lépe reagovat. Zákony se mají připravovat pro současný i nejbližší budoucí svět, mají se na něj chystat i studenti ve školách. Na vládě ale záhy skončil klíčový člověk. Tomáš Prouza, který měl jako koordinátor digitální agendy tyto záležitosti na starosti, se rozhodl ze státní sféry odejít.

Právě on byl člověkem, kterému firmy vysvětlovaly své potíže a jednotlivá ministerstva zase − s nadsázkou − zdůvodňovala, proč to nejde tak jednoduše řešit. Nyní Prouzu v úřadu nahradil bývalý člen Rady ČTÚ a novinář se specializací na nové technologie Ondřej Malý (na snímku). Pro byznys, ale i pro občany, kteří stojí o modernější stát, je to další nejistota. O Prouzovi se mluvilo jako o někom, kdo je v tomto směru nadějí. U nového koordinátora se zatím čeká na první kroky.

Jak na Uber

Malý se nejprve pustil do přípravy návrhu řešení, co dělat se službami, jako je dopravní aplikace Uber či poskytovatel ubytování Airbnb, zkrátka s novými firmami, které přes internet dokážou rychle spojovat poptávku a nabídku v různých oblastech a díky jednoduchosti i možnosti opřít se o hodnocení nabízených služeb jsou velmi populární.

Názory na ně se zatím různí. Například pražská primátorka Adriana Krnáčová se minulý týden vyjádřila proti službě Airbnb, přes kterou se podle ní mohou ubytovávat teroristé.

Školství

Dnes to funguje tak, že když byznys něco potřebuje, trvá roky, než se to začne učit ve školách. Kvůli technologickému vývoji ale firmy nevědí, co budou za pár let potřebovat. Studenti proto musí být flexibilnější.

Malý zatím neví, jaké řešení vládě navrhne, čeká na výsledky analýzy. Tyto služby ale hájí. "V Evropě je 'zabíjení' těchto služeb často populární. Lidé, kteří je chtějí zrušit, by se ale měli podívat do Itálie, kde už jsou pokusy Uber zakázat. Spotřebitelská organizace se ale za něj postavila. Logicky jej brání, lidé ho používají, protože jim to vyhovuje," popisuje. Podle něj služba ve výsledku pomáhá české ekonomice, protože lidé si přes ni vydělávají peníze, ke kterým by jinak nepřišli. "To je třeba, aby si lidé uvědomili," dodává Malý s tím, že je proti restrikcím. Naopak chce podporovat deregulaci nyní svázaných odvětví, kterým nové byznysy konkurují.

Příkladem mohou být taxislužby. Stát vyžaduje znalost místopisu v době, kdy jsou k dispozici navigace. Vyžaduje taxametr, když trasu dokážou mapovat i aplikace v telefonu, a reguluje ceny, i když na těch se díky internetu dokáže zákazník s řidičem dohodnout dopředu.

"Samozřejmě je potřeba vyřešit daňové problémy nových služeb, pak také ty pracovněprávní i ochranu spotřebitele. Ale zakazovat tyto služby není cesta," míní Malý.

Problémem je, že stát na tyto služby, byť jich přibývá, nemá škatulky. Zatímco lidé přes Airbnb pronajímají své byty, přicházejí i služby, kdy lidé doma nabízejí obědy. A na politicích je, aby si ujasnili, zda se stát bude snažit nový byznys regulovat, nebo naopak povolí otěže stávajícím podnikatelům.

Majitelé restaurací jsou proti těm, kdo budou vařit doma pro pár hostů, v nevýhodě. Musí plnit řadu hygienických nařízení, a mají tak mnohem vyšší náklady. Stejné je to u taxikářů. Ti běžní museli splnit řadu zkoušek, měsíce čekali, než mohli začít jezdit, a nyní jim konkurují amatéři s aplikací od Uberu. Byznys, který stát chránil svou regulací, proto čelí velké změně.

Tuto změnu si ale musí odpracovat i politici. Digitalizované inovace dokážou pracovat efektivněji a s nižšími náklady. To na jedné straně vytváří nová pracovní místa, na druhé straně ale ohrožuje zaměstnance ve starých oborech. Vidět je to například na taxikářských demonstracích napříč světem. Takových jevů ale bude do budoucna spíše přibývat.

"Dnes už to není tak, že restaurační činnost se provozuje jen v restauracích, ubytování se dělá jen v hotelech a taxislužba se dělá jen ve žlutých autech s nápisem taxi," říká Malý. O nový typ regulace by se podle něj mohli postarat sami spotřebitelé. Díky chytrým telefonům a internetu mohou vše prakticky hned hodnotit. Nikdo si tak nedovolí podvádět nebo nabízet nekvalitní služby. To stát kontroluje jen obtížně.

Přívětivější stát

Malý si uvědomuje, že na něj spadla i jedna z vládních priorit, jíž je digitalizace Česka. V této sféře země výrazně zaostává a podle statistik Eurostatu naopak vyspělý svět svůj náskok spíše zvyšuje. Z průzkumů přitom vyplývá, že právě v digitalizaci − a to jak státu, tak byznysu − je příležitost k hospodářskému růstu. Má přijít rychlejší internet, stát má fungovat elektronicky a s novými typy byznysů, které rozvoj technologií přináší, by se měl dokázat vypořádat.

Podporu digitalizace dokonce přímo nařizuje Evropská unie. Chce, aby do pěti let měli všichni Evropané přístup k rychlému internetu, a polovina dokonce k velmi rychlému.

Česká vláda proto hodlá zjednodušit budování optických sítí, které jsou k tomu nutně potřeba. "Nemusí jít jen o dotace, to je jednorázová záležitost, navíc byrokratická, můžeme prostředí nastavit i tak, aby tu firmy chtěly investovat a sítě budovaly," popisuje Malý. Chce odstraňovat bariéry, zkracovat odpisy. Stát by měl dokonce dočasně tolerovat kabely vedené vzduchem, i když nyní je třeba je zakopávat do země. Poskytovatelé internetu by měli mít i právo položit si své kabely v místech výkopů, například při stavbě dálnic nebo silnic.

Stát hodlá s internetem navázat na praxi, která fungovala při elektrizaci venkova. Chce zavádění rychlých sítí prezentovat jako něco, co přinese kvalitativní skok v životě regionů. Pomoci by měly i stovky malých firem, které v Česku − a tím se země liší od zbytku Evropy − nabízejí připojení k internetu zhruba polovině domácností. Ty jsou v principu inovativnější a flexibilnější a nové sítě budují více než největší firmy v oboru.

Kvalitní a dostupné internetové připojení pak umožní státu další důležitý krok. Aby s občany komunikoval stejně moderně, jako to dělají firmy. Konečně by mělo skončit obíhání lidí po úřadech, když mohou obíhat jen data. Stát prozatím pořád požaduje, aby si žadatel vystál frontu a vyplnil do formulářů údaje, které úřady už dávno znají.

"Máme dobré systémy, ty si stát ale udělal sám pro sebe, teď by měl udělat i něco pro občany," je přesvědčen Malý. Vláda připravuje takzvané plné elektronické podání. Tedy možnost, aby firmy i lidé dokázali všechny důležité problémy vyřešit přes internet.

"Dnes jsme jako občané nuceni stále někam chodit, něco podepisovat, něco zařizovat. Já bych byl strašně rád, kdyby se nám podařilo otočit to úplně naopak. Že my jako občané získáme od státu v těchto věcech podporu. Ať už se bavíme o občankách, pasech, různém vyřizování na úřadech," říká i Martin Ondroušek, nový náměstek pro elektronické komunikace na ministerstvu průmyslu.

Vláda připravuje analýzu, jak toto zlepšení zařídit. Nic jiného jí ani nezbývá. Stejně jako EU nařizuje, že lidé mají mít rychlý internet, požaduje také, aby jednotlivé státy s občany dokázaly plnohodnotně komunikovat elektronicky. Česko se chce více inspirovat v zemích, které mají v oblasti digitalizace náskok. "Musíme zjistit, čím to je," říká Malý.

Stát by měl být vlídnější i k firmám. Měl by rozumět tomu, co potřebují. Nemělo by se už stávat, že přijde zákon, který zkomplikuje prodej přes internet při platbách kartou, jako se to stalo v případě zavádění EET. "Bylo by špatně, kdyby regulace, která byla cílená na restaurace a třeba kadeřnictví, kde mohly státu utíkat peníze, tvrdě zasáhla oblast digitální ekonomiky," říká na adresu EET Malý.

Je odhodlán prosadit, aby se u nově přijímaných zákonů zvažoval vliv právě na digitální byznys stejně tak, jako se u každé nové regulace posuzuje dopad na rovnost mužů a žen.

Právě internet a digitalizace jsou například podle studie poradenské společnosti McKinsey cestou, jak mohou podniky růst a tím pomoci celé ekonomice. "Digitalizace na jedné straně nabízí firmám možnost prodávat přes internet zboží přímo zákazníkům, na druhé straně je to i cesta k vyšší efektivitě," tvrdí Arun Arora, partner McKinsey, který má digitalizaci v této firmě na starosti v USA. "Ti, kteří nebudou digitalizace využívat, mohou zkrachovat, když to jejich konkurence dělat bude," dodává.

Internet

Digitální svět se bez internetu neobejde. Občané přes něj budou komunikovat s úřady, stroje mezi sebou a auta se silnicí. Podmínkou je rychlé a všude dostupné kvalitní připojení.

Sdílená ekonomika

Vznikají nové a nové aplikace, které propojují ty, kteří něco potřebují, s těmi, kteří to nabízejí. Všem to vyhovuje, samozřejmě kromě státu, který neví, co si s novým byznysem počít.

e-Commerce

S prodejem přes internet si většina lidí spojí jen e-shopy. Jako další možnost oslovení zákazníků to ale může používat každý včetně velkých průmyslových firem. Je na státu, aby pro to vytvořil podmínky.

Moderní legislativa

Technologický rozvoj přináší změny, se kterými si zákony nevědí rady a zákonodárci prakticky nemají šanci na to dostatečně rychle reagovat. Byznys volá po pravidlech, která nebudou brzdit nové inovace.