Miliardář Pavel Tykač se přiblížil svému plánu na získání další elektrárny od polostátní firmy ČEZ. Nabídku na jednu z největších českých hnědouhelných elektráren, v Počeradech, zvýšil na 10 miliard korun. Před rokem a půl nabízel o půldruhé mi­liardy méně.

"Je to dobrý obchod pro ČEZ, pro nás i pro český stát," říká k zamýšlenému prodeji Luboš Pavlas z Tykačovy společnosti Czech Coal Group. Ta Elektrárnu Počerady bezpodmínečně potřebuje. Bez ní by neměla kam dodávat uhlí ze svého nedalekého lomu Vršany.

Elektrárna naopak nezapadá do současné strategie polostátní energetické firmy: chce si nechat jen ty, v jejichž bezprostřední blízkosti vlastní i uhelné doly. A to Počerady nejsou.

4,5 mld. Kč

dostane za Počerady ČEZ na ruku. Dalších pět miliard má vydělat na elektřině, kterou mu Počerady budou až do konce roku 2023 dodávat za výrobní náklady.

1000 megawattů

je výkon pěti bloků Počerad. Pro srovnání – jedná se o stejnou hodnotu jako u jednoho bloku Jaderné elektrárny Temelín.

"V tuto chvíli to není nezbytně tak, že musíme Elektrárnu Počerady prodat. Dostali jsme nabídku a tu zvažujeme a posuzujeme, zda je pro nás výhodná. Rozhodnutí ještě nepadlo," říká mluvčí firmy Ladislav Kříž.

Případný prodej Počerad je na stole od roku 2013. Tehdy koupil Tykač od ČEZ Elektrárnu Chvaletice a zároveň s polostátní firmou uzavřel dlouholetou smlouvu na dodávku uhlí právě do Počerad. Součástí dohody byly dva termíny, kdy se ČEZ mohl rozhodnout, zda Czech Coalu elektrárnu nabídne. V případě rozhodnutí prodat by ji pak Tykačova společnost musela koupit za předem dohodnutou cenu.

Před rokem a půl se ČEZ rozhodl elektrárnu za 8,5 miliardy neprodat. Další termín má na konci roku 2019 s tím, že k převodu elektrárny by ale došlo až v roce 2024. Tentokrát už ale jen za dvě miliardy korun.

Opotřebovanou elektrárnu nechce

Výrazně nižší cena souvisí s tím, že Czech Coal by dostal elektrárnu velmi opotřebovanou. ČEZ se podle šéfa obchodu Pavla Cyraniho chce nyní více zaměřit na moderní energetiku a obnovitelné zdroje a do Počerad už nebude mít důvod investovat.

Tykačova společnost by tak v roce 2024 musela i kvůli přísnějším emisním limitům postavit prakticky novou elektrárnu. Což by znamenalo investici ve výši desítek miliard korun i výpadek ve výrobě elektřiny a dodávkách uhlí. Proto se rozhodla zkusit elektrárnu získat už nyní.

"Když se ČEZ rozhodl, že Počerady nebude obnovovat, řekli jsme si, že se k nim chceme dostat dříve. A připravit je na další fungování," říká Pavlas ze skupiny Czech Coal.

Pokud by Počerady získala už nyní, podle Pavlase by musela v následujících devíti letech do jejich modernizace a ekologizace investovat 20 až 25 miliard korun. Což je ale výrazně levnější než výstavba nových bloků a obejde se to bez několikaletého zastavení výroby elektřiny.

Desetimiliardová nabídka Czech Coalu má tři části. V hotovosti má ČEZ dostat 4,5 miliardy. Až do konce roku 2023 mu ale Počerady budou dodávat prakticky veškerou elektřinu, kterou vyprodukují, a to za výrobní náklady. ČEZ ji pak může prodat s odhadovaným ziskem dalších více než pět miliard. Smlouva také polostátní firmě zaručuje možnost odběru až 30 milionů tun uhlí.

Zda elektrárnu prodat, nebo si ji nechat, analyzovaly pro ČEZ v roce 2015 dvě poradenské firmy. Deloitte Advisory doporučila prodej již v loňském roce, zatímco Erste Corporate Finance viděla jako nejlepší variantu "dožití" stávající elektrárny a výstavbu nové.

Šnobr: Nabídka je hezky zabalená bída

Zamýšlený prodej Počerad má ale i své odpůrce. Kritizuje jej například analytik společnosti J&T a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. "Celá nabídka je hezky zabalená bída," říká. "Samozřejmě že to krátkodobě vypadá lákavě. Problém je, že ten, kdo elektrárnu potřebuje, je Tykač. Proč tedy prodávat nyní, a ne třeba v roce 2020? Bude ji potřebovat úplně stejně. Z Počerad se navíc může stát strategicky významný zdroj, hlavně až za pár let v Německu odstaví jádro. Jejich hodnota tak leží hlavně po roce 2024, ne před ním," říká Šnobr.

Chystaný prodej kritizují i ekologické organizace, kterým se nelíbí uhelná energetika jako taková. Petici proti prodeji podepsaly i téměř tři desítky osobností, například někdejší předseda české vlády Petr Pithart, zpěvačka Marta Kubišová, socioložka Jiřina Šiklová či ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Michal V. Marek. "Výhodnost tohoto obchodu pro ČEZ, stát a celou českou společnost je jen zdánlivá a pouze účetní," říká Jan Rovenský z Greenpeace. Podle něj navíc s ukončením provozu Počerad v příští dekádě počítá i Státní energetická koncepce. Ta ovšem není pro nikoho závazná.

S přispěním Martina Bibena