Město Brno před rokem získalo celý podíl společnosti Veletrhy Brno (BVV), která má na starosti správu areálu výstaviště. Za část akcií zaplatilo zhruba 224 milionů korun. "Považujeme za nezbytné, aby Brno mělo nad tímto cenným areálem kontrolu a ovlivňovalo jeho další rozvoj," komentoval nákup brněnský primátor Petr Vokřál (ANO). Primátor a radní nyní tvrdí, že vedení veletrhů nevyužívá výstaviště dostatečně efektivně, a představili už nápady na možné změny.

Navrhují například výstavbu zábavního parku pro rodiny s dětmi, provozně ho nazvali "brněnský Prátr". Kvůli dalším nápadům radní vyhlásí v květnu architektonickou soutěž. Dotovat ji budou z městské pokladny částkou 7,5 milionu korun. Výsledkem má být územní studie, která má změnit územní plán areálu. Radní ho chtějí otevřít veřejnosti. "Pro výstavnictví se většinou používají jenom nové pavilony v zadní části areálu. Mohl by se přesunout hlavní vstup, uvolněné prostory potom lze trvale zpřístupnit veřejnosti," říká Michal Sedláček z Kanceláře architekta města Brna, která má soutěž na starosti.

Vedení výstaviště s podobnými změnami nesouhlasí, pavilony jsou podle nich celoročně plně vytížené a změny mohou narušit byznys a fungování veletrhů, ze kterých byl loni přímý zisk před zdaněním 263 milionů korun. Město si zatím žádné dividendy nevyplácí, do budoucna to ale plánuje. Na veletržní podnikání je navíc navázáno mnoho pracovních míst, hotelů a poskytovatelů služeb. "Výstavní pavilony byly vybudovány pro vystavování. Slouží také hromadným kulturním nebo sportovním akcím. Neexistuje u nás pavilon, který by prodělával," říká generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš.

Ředitel se zároveň obává, že by návštěvníci ohrozili majetek firem na výstavišti. "Volný pohyb veřejnosti není slučitelný s veletržním provozem. Jsme povinni chránit náš firemní a vnesený majetek vystavovatelů v době montáže a demontáže veletrhů či kongresů. Jedná se často o milionové hodnoty," dodává Kuliš.

Město ale tvrdí, že veletrhy a další rozvoj změny neohrozí. "Byly vypracovány studie možného využití areálu BVV. Chceme ho více začlenit do chodu města a lépe propojit s okolím," uvádí Vokřál. Vedení radnice ale zatím neví, z čeho bude své plány financovat.

Soutěžící si také musí poradit s režimem památkové ochrany, kterou má velká část staveb i pozemků výstaviště. První etapa změn, například otevření pavilónů Morava a Brno, by mohla podle zastupitelů proběhnout do dvou let. Velké zásahy, které souvisí se změnou územního plánu, město plánuje v horizontu tří až pěti let. Podle Aleše Homoly z Národního památkového ústavu je možné, že za tu dobu se režim památkové ochrany areálu změní.

"Území je na ministerstvu kultury navrženo jako součást městské památkové zóny Brno, která má doplnit stávající městskou památkovou rezervaci. Památková regulace by se potom vztahovala na celé území areálu, to sice neznamená, že by se v areálu nemohlo vůbec stavět, ale památková péče by to výrazně ovlivňovala," upozorňuje Homola.

Financování potenciálních změn zastupitelé zatím neřeší. Do rozvoje výstavních a veletržních aktivit by měla investovat společnost BVV. Pro realizaci dalších projektů zvažují zastupitelé využití některých dotačních titulů.

Areál brněnského výstaviště
BVV2
Vizualizace: HN