Tříleté období očisty a mocenského půstu skončilo, ke slovu se opět sebevědomě hlásí Občanská demokratická strana. Bez kmotrů, velrybářů, kolibříků a také bez širšího názorového rozkročení. Zato s nebývale vysokým koaličním potenciálem, chutí stát se znovu vlajkovou lodí pravice a být v příští vládě.

"Buď to bude vláda, kde můžeme prosazovat podstatné věci z našeho programu, jako je zlepšení podmínek pro podnikání, kvalitnější vzdělávání, boj s byrokracií či snížení daní a zjednodušení daňového systému, nebo být ve vládě nemusíme," tlumí předseda ODS Petr Fiala dojem, že by čerstvě vzkříšené straně šlo jen o moc. Jedním dechem však láká voliče, aby učinili ODS co nejsilnější. "Jsme dnes jediná pravicová strana, která jistě bude v parlamentu, u jiných pravicových ani středových stran voliči takovou záruku nemají. Hlas pro nás je hlasem jak proti Andreji Babišovi, tak proti levici," zdůrazňuje.

Ještě nedávno by přitom Fialova slova zněla směšně. Zdálo se, že pravici ovládne TOP 09, Svobodní, očekávání vzbudilo také založení Realistů Petra Robejška.

10 koalic

Po krajských volbách 2016 vstoupila ODS do 10 z celkem 13 krajských vlád. Koaličně spolupracuje mimo jiné 7x s ANO, 5x s ČSSD, 5x s KDU-ČSL a 5x se Starosty a nezávislými (STAN). Nyní jedná s ANO, KDU-ČSL a Jihočechy 2012 o koalici v Jihočeském kraji.

I díky slabosti této konkurence však dnes má nejvyšší preference na pravici právě ODS. Odlepila se od osmiprocentního dna a teď má zhruba deset procent.

Faktor Václav Klaus mladší

Lidé kolem předsedy Fialy připouštějí, že vysoké ambice strany jsou dílem hlavně strmého nástupu Václava Klause mladšího. Experta na školství s radikálně euroskeptickými názory přivedl do ODS sám Fiala, a už se stal trojkou pražské kandidátky pro říjnové sněmovní volby.

Cesta očistcem

◼ 13. 6. 2013
Pád vlády Petra Nečase. ODS měla navzdory řadě skandálů a kmotrovské pověsti 34 tisíc členů, ve volbách 2010 získala 20,22 % hlasů. Vedení převzal 1. místopředseda Martin Kuba.
◼ 26. 10. 2013
Ve volbách ODS získala 7,72 % a zůstala v opozici.
◼ 18. 1. 2014
Předsedou se stal Petr Fiala a zahájil očistu strany. Propad preferencí se zastavil.
◼ říjen 2016
V krajských volbách ODS získala 9,47 procenta. Vstoupila do deseti krajských vlád. Strana má 14 tisíc členů.
◼ březen 2017
Václav Klaus mladší se po intenzivní osobní kampani stal trojkou na pražské kandidátce ODS do voleb v říjnu 2017.

Když Andrej Babiš před časem nadhodil, že ODS by pro ANO byla vhodnějším vládním partnerem než ČSSD, zareagoval Klaus mladší vstřícně. "Budeme si muset zvolit, jestli chceme ještě setrvávat dvacet let v opozici, nebo se někdy pokusíme vládnout," vyzval trochu netrpělivě na serveru Seznam.cz.

Fiala ovšem trvá na tom, že uvnitř ODS tlaky na povolební společné vládnutí s Babišem necítí. "Členská základna věří tomu, že já a vedení kolem mě neuděláme žádný politický krok jen proto, abychom získali nějaké funkce nebo pozice," ujišťuje Fiala.

Návrat reformistů se nekoná

Je fakt, že neokoukanému a týmově pracujícímu profesorovi politologie se povedlo někdejší transformační velrybu přetavit v akční štiku. Fiala změnil stranické mechanismy, dal do pořádku hospodaření (ODS má dnes přebytkový rozpočet), stabilizoval čtrnáctitisícovou členskou základnu, zrušil problémové organizace a zbavil se vlivu kontroverzních osob. Do dříve personálně "zabetonované" partaje se vrátil politický život.

"Dnes v ODS, a za to ručím, rozhodují zvolené orgány a rozhoduje se politicky. Nikdo jiný na to nemá vliv," dušuje se.

Na druhou stranu, reformně liberální pravičáky se Fialovi přilákat zpátky do strany zatím nepovedlo. "Klaus mladší je jistě posilou směrem k voličům-euroskeptikům, ale naopak může být překážkou pro to, aby ODS volili její bývalí voliči z řad TOP 09 nebo ANO," upozorňuje politolog Ladislav Mrklas z Vysoké školy CEVRO Institut. Chce-li si ODS polepšit celostátně, musí podle něj významně posílit především v Praze, která je však dosud spíše baštou TOP 09.

Názorové rozkročení ve stylu dávných představ Josefa Zieleniece však ODS neplánuje. I proto strana zůstává jen jednou z mnoha menších. Naopak se čeká, že ostře vyhraněný Klaus mladší bude na příštím volebním sněmu ODS v lednu 2018 kandidovat na místopředsedu a časem i na předsedu. "Tandem Fiala−Klaus by fungoval hladce, oba politici se navzájem respektují," říká zdroj z centrály strany.

Vysoký koaliční potenciál

Sebevědomí ODS pramení i z loňského úspěchu strany v krajských volbách, kde získala celkově 9,5 procenta hlasů. "Předtím jsme v krajích nebyli až na jednu výjimku zastoupeni vůbec a loni jsme se dostali do vedení hned deseti regionů. V tolika krajích není zastoupena žádná jiná strana. Máme dnes velmi vysoký koaliční potenciál," pochvaluje si předseda.

I s malým počtem zastupitelů se ODS stala žádanou koaliční nevěstou. Zisk křesel v krajských vládách straně pomohl i v tom, že nasytil hlad po vládnutí a utlumil nadbíhání některých členů strany Babišovi. "V krajských koalicích jsme si také vymínili resorty, na kterých nám záleží − zdravotnictví, školství a dopravu," připomíná Fiala. Vylučuje však, že zrovna tato ministerstva by ODS chtěla obsadit na republikové úrovni.