Pavel Sehnal se v pojišťovnictví našel. Jako by jej měl v krvi, ačkoliv v 80. letech začínal jako konstruktér v Tesle Elstroj. Je z něj díky němu i velmi zámožný muž − v roce 2005 prodal Českou podnikatelskou pojišťovnu, kterou vybudoval, Kooperativě, za což mu na účtu přistály nižší jednotky miliard. A na pojišťovnictví spoléhá i ve svém novém projektu, v rozjezdu nové politické strany se starou značkou: Občanské demokratické aliance čili ODA.

"Připusťme, že pan Sehnal je zkušený podnikatel, a pan Sehnal je jediný člověk v této zemi, který z nuly vybudoval dvě pojišťovny, a to Českou podnikatelskou pojišťovnu, která má dnes šest miliard obratu, a když měla čtyři miliardy, tak ji prodal Rakušanům. V té době měla řádově 400 tisíc klientů. A vybudoval také pojišťovnu Slavia, která má 200 tisíc klientů. Takže nechci úplně dávat rovnítko mezi budování pojišťovny a politické strany, ale přesto jsou tam významně stejné okamžiky," snaží se rozptýlit pochybnosti nad tím, zda se mu jeho mise podaří, a nikoliv naposled během rozhovoru s HN o sobě mluví ve třetí osobě. Trochu tím připomíná exprezidenta Václava Klause, s nímž je prý v pravidelném kontaktu.

"Když se zeptáte lidí, jestli znají ODA, ručím vám za to, že ji bude znát přes 70 procent," říká majitel akvaparku v Čestlicích u Prahy. Argument, že to ještě nemusí znamenat, že ji budou i volit, jej nechává klidným. "Zda budou lidé volit ODA, je jiná otázka, protože my jsme kampaň pořád ještě nezahájili."

Pavel Sehnal (52)

◼ Absolvent oboru přístrojová a automatizační technika na ČVUT začínal v 80. letech jako konstruktér Tesly Elstroj. ◼ Po revoluci přestoupil do Laboratorních přístrojů Praha, kde se začal věnovat obchodu. Působil také v Komerční bance a podílel se na rozjezdu Burzy cenných papírů, obchodoval s akciemi a dluhopisy. ◼ V roce 1995 založil firmu SPGroup, pod kterou v současnosti patří více než pět desítek podniků. Působil v Podnikatelské bance, na kterou ČNB uvalila v 90. letech nucenou správu. V roce 1998 banku získala skupina J&T, s níž se pak Sehnal soudil. ◼ Vlastnil také Českou podnikatelskou pojišťovnu, dnes má v portfoliu pojišťovnu Slavia, Aquapark Čestlice, výstaviště v Letňanech, realitní kancelář AAA Byty.cz nebo kolínskou tiskárnu. Časopis Forbes jeho majetek odhaduje na tři miliardy korun. ◼Je vášnivým sportovcem, věnuje se jachtingu, na přelomu března a dubna se zúčastnil pěší výpravy na severní pól.

Ověřit, jak to se známostí zkratky ODA je, moc nejde. Strana od své lednové premiéry nepronikla do žádných průzkumů veřejného mínění, žádné šetření si nedělala ani její kancelář (sídlící na stejné adrese jako Sehnalova skupina SPGroup) a sám podnikatel připouští, že inspirací pro obnovu mu byly především rozhovory s jinými byznysmeny, kteří zmiňovali, že jim tu chybí nějaká pravicová, liberální partaj, jakou byla kdysi ODA.

To ovšem na překročení pětiprocentní hranice v podzimních sněmovních volbách nestačí. Původně Sehnal a spol. zamýšleli kandidovat až příští rok v komunálních volbách, nakonec se ale rozhodli zabojovat už letos o místa v parlamentu. "Zpočátku jsme si říkali, že naším cílem budou spíše komunální volby. Jenže poté, co se politický projekt ODA zahájil, mi začaly chodit reakce od lidí, které jsem neznal. Říkali mi, že jsou rádi, že jsem oživil tuto pravicovou stranu, že ji vždycky volili a zase budou volit," vysvětluje změnu ve strategii dvaapadesátiletý milovník jachtingu, v němž patří k tuzemské špičce.

Ani tito věrní příznivci ODA, kteří na stranu bezmála po 10 letech od jejího zániku a 20 letech od chvíle, kdy se naposledy probojovala do sněmovny, nezanevřeli, ale nejsou klíčem k úspěchu. Tím je bezesporu dobrý program, vydařená kampaň a zajímavé osobnosti. Sehnal toho však zatím nemůže mnoho nabídnout ani v těchto ohledech. S kampaní sice počítá, ale spustit se má až blíže před volbami. "Deset až devadesát milionů," odpovídá byznysmen bez bližších detailů na dotaz, kolik je připraven do marketingu investovat. Horní hranice je zákonem stanovený limit.

Pokud jde o lidi kolem ODA obecně, ví se zatím víc o těch, kteří se proti ní vymezili, než o těch, kteří by ji podpořili. Nelibost nad tím, že Občanská demokratická aliance znovu vystupuje z učebnic dějepisu, vyjádřili například její původní zakladatelé Pavel Bratinka nebo Daniel Kroupa.

Milníky ODA

Začátek už v roce 1989

Vznik Občanské demokratické aliance se datuje ještě do podzimních dní roku 1989, samotná registrace ministerstvem vnitra se uskutečnila v roce 1990. Nejdříve byla součástí Občanského fóra, pod které spadaly mnohé občanské iniciativy.

V první Klausově vládě

První byly pro ODA volby v roce 1992. Ve volbách do České národní rady získala 14 křesel a stala se součástí první vlády Václava Klause, který byl předsedou ODS.

Ve druhé Klausově vládě

V parlamentních volbách v roce 1996 získala ODA 13 mandátů a opět vstoupila do vlády Václava Klause. O rok později ale přišly problémy, média začala psát o skandálech kolem financování ODS a zástupci ODA podali demisi. V roce 1996 se ODA dařilo ve volbách do Senátu, kdy získala sedm senátorů.

Vstup do Čtyřkoalice

V roce 1998 se ODA rozhodla vstoupit do Čtyřkoalice s dalšími středopravicovými stranami – s KDU-ČSL, Unií svobody a Demokratickou unií. Kvůli dluhům ale byli členové ODA z kandidátek Čtyřkoalice do voleb v roce 2002 vyškrtnuti.

Zůstal Schwarzenberg

Po roce 2002 už ODA nefungovala, jediným jejím zástupcem ve vysoké politice byl senátor Karel Schwarzenberg. V prosinci roku 2007 si strana odhlasovala zánik.

První byl Bratinka

Prvním předsedou strany byl od roku 1989 Pavel Bratinka, následovali Jan Kalvoda (1992–1997), Michael Žantovský (1997), Jiří Skalický (1997–1998), Daniel Kroupa (1998–2001), Michael Žantovský (2001–2002) a Jiřina Nováková (2002–2007).

V ODA se nijak neangažuje ani expremiér Petr Nečas, který pro Sehnala před časem začal pracovat jako konzultant a jakýsi průvodce tuzemskou legislativní džunglí.

"Těch jmen je víc, kdo se k nám hlásí a má zájem. Abych neohrozil některé, kteří k nám chtějí vstoupit a jsou někde vázáni, řeknu příklad, kdo už se rozhodl. Od dubna se stane členem předsednictva ODA Jan Skalický. Dřív byl v ODS, poté v hnutí Pro Prahu," prozrazuje Pavel Sehnal jedno jméno. Skalický je zároveň předsedou jediné základní organizace, již ODA v Česku má, a to v Praze 5. Další prý vznikají.

To, že jedním z lídrů strany má být právě Skalický, je v lecčems symbolické. V posledních komunálních volbách v Praze byl na kandidátce hnutí Pro Prahu, které podobně jako nyní ODA mělo hodně byznysové kořeny − financovali ho úspěšní developeři bratři Passerové. Ve volbách v roce 2014 ale spolek kolem Zbyňka Passera propadl. Podobně jako tehdy on i nyní Sehnal hovoří o výstavbě a složitých povolovacích procesech jako o jednom z klíčových témat, jimž by se chtěl v politice věnovat.

Více je někdy méně

Ačkoliv jádrem Sehnalovy podnikatelské skupiny jsou pojišťovna Slavia, kolínská tiskárna obalů, čestlický akvapark nebo výstaviště v Letňanech, je aktivní i v nemovitostech. Patří mu například realitní kancelář AAA Byty.cz a jeho firmy za sebou mají několik developerských projektů. V této oblasti je také třeba hledat iniciační moment, kdy se miliardář rozhodl vstoupit do politiky. "Nečinnost stavebního úřadu není o tom, že by mu chyběl odborník, ten úředník tam sedí, ale říká vám: Tady mám dvě rozhodnutí, v jednom vám stavbu povolíme, ve druhém nepovolíme. Obojí mám řádně odůvodněno. Teď běžte za panem starostou a tam se dohodněte. To se nám stalo," tvrdí Sehnal. Na které radnici k tomu došlo ani jak se zachoval, neupřesňuje. Když ovšem mluví o tématu zabrzděné výstavby v metropoli, viditelně ožívá.

Další priority? Ucelený program teprve vzniká, na webu zatím k dohledání není, má být ale ve znamení prosazení elektronických voleb, co nejrychlejšího přijetí eura a co největšího omezení dotací, včetně těch evropských, které prý pokřivují trh. "To je pravá pravicová politika," zdůrazňuje Sehnal.

Jenže té pravé pravicové politiky je poslední dobou nějak moc. A zároveň málo. Současně s tím, jak se začal rodit projekt obnovené ODA, vyrukoval politolog Petr Robejšek se stranou Realiste.cz. A vyhlásil, že chtějí být lepší a úspěšnější ODS a na podzim získat 20 procent hlasů. Sehnal se drží více při zemi, cílí se svou ODA na pětiprocentní hranici. Na adresu novopečené konkurence je ale podle očekávání kritický: "Mně připadá, že Realisté nejsou realističtí. Jestli říkají, že chtějí 20 procent, tak je to jen sen, jejich projekt nemá takový potenciál. Jejich program považuji za neatraktivní."

Zároveň ale připouští, že se s nimi pokusil vyjednávat o spolupráci. Vyrazil ještě v zimě za Robejškovým hlavním sponzorem, spolumajitelem investiční skupiny Penta a jedním z 10 nejbohatších Čechů Markem Dospivou. "Dozvěděl jsem se, že zahajuje projekt Realisté, tak jsem za ním zašel a nabízel mu, jestli by nebylo lepší, kdybychom myšlenky spojili. On říkal, že už má nějaký vlastní tým, že to promyslí, ale že asi půjdou vlastní cestou," vzpomíná Sehnal na setkání s Dospivou, s nímž se znal už z minulosti, ačkoliv spolu nikdy nedělali žádný obchod. Dospiva k tomu přes svého mluvčího Ivo Mravinace dodal: "Zatímco pan Sehnal je hybnou silou pokusu o obnovení značky ODA, já Realisty sice finančně podporuju, ale to vůbec neznamená, že o nich rozhoduju. Pouhé výměně názorů nelze tedy dávat v tomto případě žádný význam."

Ani jedna ze stran, které mají mocné mecenáše, zatím v předvolebních průzkumech nedosáhla na relevantní čísla. Realistům nepomohla ani billboardová kampaň, kterou spustili. Sílí proto pochybnosti, zda nedochází k dalšímu ředění na pravici, jíž se Sehnal s Robejškem zaklínají. Kromě nich tu působí také svobodní v čele s europoslancem Petrem Machem a soukromníci, které podporuje hazardní miliardář Ivo Valenta. Samozřejmě tu je ODS a TOP 09, do pravého středu se navíc roztahuje koalice lidovců se Starosty. Kapitolou sama pro sebe je ministr financí Andrej Babiš, jehož hnutí ANO je favoritem blížících se voleb a které svým pravolevým populistickým mixem luxuje voliče napříč politickým spektrem.

Pavel Sehnal tvrdí, že za všemi klíčovými lidmi z těchto partají zašel a bavil se s nimi: "Všechny politické strany reagovaly pozitivně na to, že jsem za nimi přišel, navázal jakýsi dialog. Vědí, co chceme. A troufám si tvrdit, že kdybychom se do parlamentu dostali, dokázali bychom se bavit o povolební spolupráci. Netvrdím, že by to byla společná koalice, na to jsem v politice začátečník."

Z pohledu lidí, jako jsou Petr Fiala z ODS či Miroslav Kalousek z TOP 09, šlo ale nejspíš o slušnost vyslechnout si muže, který má hodně peněz a chuť něco v politice podniknout. "Působí to na mě přece jen jako podnikatelský projekt. Kdyby v tom byli zapojení původní zakladatelé Bratinka nebo Kroupa, bylo by to pro mě důvěryhodnější," říká šéf TOP 09. Doplňuje, že když Sehnal tvrdí, jak politici nechtějí přijmout euro, plete se, protože on s Karlem Schwarzenbergem a dalšími kolegy příchod evropské měny podporují už dlouho.

Kritický k restartu ODA je i Sehnalův politický vzor Václav Klaus, jenž s aliancí v 90. letech vládl a její lídři mu způsobili nejeden bolehlav: "S panem Sehnalem jsem o myšlence znovu vytvořit ODA letmo mluvil. Očekával, že se mi tato myšlenka bude líbit. Nebylo tomu tak. Jsem zásadně proti dalšímu rozmělňování naší politické scény a o to více na − již dnes velmi oslabené − pravici."

Do strany přes makléře

Občanská demokratická aliance nikdy nebyla masovou stranou. Nejlepší výsledek udělala ve sněmovních volbách v roce 1996, kdy získala 6,36 procenta a pomohla Václavu Klausovi znovu sestavit vládu. Počty jejích členů se vždy pohybovaly maximálně ve stovkách a skromná je zatím i její nástupkyně, která má 100 členů.

V lákáních těch nových se ale projevuje Sehnalova byznysová vášeň − pojišťovnictví. Do jeho skupiny patří také zprostředkovatelská společnost Total Brokers, která nabízí lidem pojištění, a když dnes její makléři přijdou za klientem, kromě šance pojistit si dům či auto mu nabídnou i šanci vstoupit do ODA.

Nic nedůstojného to prý není: "Zprostředkovatel, který zajišťuje pojišťovny, je v regionech do jisté míry autorita. On ty lidi zná. A podobné je to s přístupem k politické straně," míní Sehnal. Makléři, kterých jsou po republice desítky, kvůli tomu podstoupili i školení. Povinně však členství nabízet nemusí. "Oni prostě vědí, že pan majitel má politickou stranu. A někdo má skutečně upřímný zájem mi pomoci, protože já mu dávám práci už několik let, a někdo to bere metodou, dostal jsem pokyn, abych nějakým způsobem reprezentoval. Nemusí být voličem ODA, může volit jinou stranu."