Jednoduchý a přitom geniální. Přesně takový je český chlebíček. Vznikl v polovině první světové války, přežil tu následující, byl populární za komunismu i po sametové revoluci a velké oblibě se směle těší dodnes.

Přitom stačí ukrojit kus tukové veky, pomazat jej například vydatnou vrstvou bramborového salátu, přidat vajíčko, šunku, majonézu a ozdobit plátkem kyselé okurky, nakládanou paprikou či snítkou zelené petrželky a chlebíček je na světě.

Podobný nápad měl před více než sto lety lahůdkář Jan Paukert, který český chlebíček stvořil na přání rodinného přítele jako větší alternativu jednohubek. Jeho podnik na pražské Národní třídě chlebíčky vyráběl až do roku 2015.

Potomci Jana Paukerta, kteří dodnes žijí v Coloradu, Iowě a v Kanadě, si už na vynález svého předka nevzpomínají. Na rozdíl od českých gastronomických kreativců, kteří si z obloženého chlebíčku udělali svůj byznys − ať už v jeho tradiční podobě, či ve vlastní interpretaci.

Otevřený sendvič, jak se chlebíčku říká ve světě, má v národní kuchyni své čestné místo a neobejde se bez něj takřka žádná oslava. Na základě průzkumu mezi českými strávníky představujeme čtyři oblíbené pražské chlebíčkárny. Některé nabízejí klasiku, jiné racionální stravu či originální nápad.

Jan Paukert Bistro, Tomáš Kadlec
Každé sousto je jiné

Lahůdkářství Jan Paukert na Národní třídě v Praze je už sice minulostí, jeho jméno však od října 2015 figuruje na Rohanském nábřeží v Karlíně. Značku si pod svá křídla vzala společnost Tyfery a o výrobu i provoz podniku se kompletně stará manažer Tomáš Kadlec.

Ačkoliv jde nyní spíše o bistro či restauraci, protože kromě lahůdek zde připravují také snídaně a obědy, chlebíčky "od Paukerta" jsou stále místní vlajkovou lodí − a jak Tomáš Kadlec říká, jsou také krásnou českou tradicí.

"Bistro Jan Paukert vzniklo s ambicí zachovat klasický lahůdkářský sortiment, jako jsou právě chlebíčky a saláty, a dodat mu novou tvář," vysvětluje. I když některé interiérové prvky možná odkazují k minulému století, podnik sídlí ve víru moderních byznys a office center. A tomu odpovídá také jeho koncept: minimalistický designový nábytek, tablety zabudované ve stolcích a kapacita 80 míst.

"Nenajdete tady nic, co bychom překupovali jako polotovar, také veškeré pečivo včetně chlebíčkové veky si od loňského léta vyrábíme sami," popisuje sortiment Tomáš Kadlec. Ve vitríně po levé straně bistra sídlí klasické chlebíčky se šunkou, vajíčkem či hermelínem na bílé vece, o pár kroků dál se zabydlely jejich fit varianty na žitném chlebu i zcela moderní kombinace − pikantní kuřecí chlebíček, s wasabi a matjesy nebo s pražskou šunkou a se sýrem cottage a hrubozrnnou hořčicí. Všechny se tady servírují na porcelánové imitaci papírového tácku, což prý se k chlebíčkům přesně hodí − jsou stabilnější a důstojnější.

Největší úspěch podle Kadlece sklízí místní ikona Paukert chlebíček. "Za tím si fakt stojím. Je na něm od každého trochu: šunka od kosti, tvrdý salám od vyhlášeného pražského řezníka Tomáše Hudery, sýr i bramborový salát. Každé sousto je jiné." Na chlebíčku si tady pochutnáte od 30 do 45 korun.

Od 1. dubna má bistro další provozovnu na golfovém hřišti na Zbraslavi, kde v minulosti rovněž fungovala restaurace Jan Paukert. "Speciálním chladicím vozem sem dovážíme veškerý náš sortiment. Chlebíčky nevyjímaje," uzavírá Kadlec.

Chlebíček Store, Zuzana Tychtlová
Vajíčkový bez vajíčka?