Je to jen pár dní, co se Středoevropská univerzita v Budapešti ocitla pod tlakem vlády premiéra Orbána a nejspíš bude muset kvůli zpřísnění zákona o vysokých školách opustit své dlouholeté sídlo. Zatímco evropští politici, mezi něž se řadí i český ministr financí Babiš, přemýšlejí, zdali prestižní škole nenabídnout nové sídlo − Praha by prý mohla uvolnit Invalidovnu −, vídeňská místostarostka Ursula Vassilakuová už se školou finančníka George Sorose jedná. Typické, chce se říct: strategii města vůči inovacím, byznysu a vzdělanosti totiž lze shrnout slovy "Všichni sem!".

Zatímco menší země typu České republiky o vědě, výzkumu a podpoře podnikání obvykle hovoří jako o nejvhodnějším způsobu, jak si budovat pozici na mezinárodním trhu, skutečnou prioritou se tyto oblasti stávají spíše zřídka. Situaci mohou komplikovat i rozdílné strategie rozvoje na úrovni ministerstev, měst nebo institucí − všichni to sice myslí dobře, ale každý trochu jinak.

Vídeň však, zdá se, chaos zájmů překlenula a do jara roku 2017 vstupuje motivovaná skvělými výsledky z předchozích let. Město se prostřednictvím Vienna Business Agency (VBA) úspěšně uchází o sídla zahraničních firem, sdružuje lokální i přeshraniční start-upy, jejichž životaschopnost podporuje granty, stážemi (včetně nákupů letenek!) či bezplatným poradenstvím. Za atraktivní považuje VBA sociální podnikání i zapojování studentů do veřejného života. Vídeňané navíc o postojích svého města vědí a jsou na ně pyšní.

Počkáme si, co z toho bude

"Majestátní býk na jedné straně historické brány má představovat staré Rakousko, ten druhý, od pohledu trochu potížista, maďarskou část starého mocnářství," usmívá se Peter Halwachs, výkonný ředitel agentury LISA Vienna, když vstupujeme do prostoru někdejších městských jatek ležících ve třetím městském okrese.