Ekonomika v Česku je na tom dobře, ale mohlo by se jí dařit ještě lépe, kdyby firmy mohly snadno nabírat pracovníky ze zahraničí. Guvernér ČNB Jiří Rusnok v rozhovoru pro HN nepřímo zkritizoval odbory a státní byrokracii, jež se podle něj brání většímu otevření pracovního trhu pro lidi z neunijních zemí − zejména z Ukrajiny.

"Jsme země zavřená pro import pracovní síly. Podle mě je to fatálně chybné z hlediska ekonomického vývoje, protože nic špatného by se nestalo, kdyby se do země přes legální víza pustilo například sto tisíc Ukrajinců," prohlásil Rusnok s tím, že díky výraznějšímu angažování cizinců by si Česko o pár procent zvýšilo HDP.

Hypotéky hlídáme

jarvis_58ea64e1498e6cb2e1bcc298.jpegKdyž jde o úvěry na bydlení, bude ČNB velmi přísná, říká její guvernér Jiří Rusnok v rozhovoru pro HN.

Čtěte zde

"Dneska vám exportéři řeknou: Máme zakázky na růst o 20 procent, ale porosteme o 10 procent, protože na víc nemáme lidi. Část zakázek prostě odmítnou," řekl Rusnok.

Na nedostatek pracovníků firmy upozorňují už delší dobu. Nezaměstnanost je podle nejčerstvějších čísel z února těsně nad pěti procenty a podniky shání schopné lidi jen velmi těžce. Firmy si stěžují, že v případě zaměstnávání ukrajinských dělníků stále naráží na překážky ze strany státu.

"Připadá mi, že vláda něco říká, snad aby získala politické body, ale koná tak, aby to moc nešlo," prohlašuje například zakladatel a spoluvlastník úspěšného výrobce zdravotnických lůžek Linet Zbyněk Frolík. Zkritizoval při tom novelu zákona, kterou poslanci schválili v pátek a která zpřísní podmínky pro pobyt a zaměstnávání cizinců. Firmy budou třeba muset prokázat, že nedluží daně a odvody a nikdy nebyly potrestány za práci načerno.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) ale přísnější pravidla hájí. "To, že požaduji, aby zahraniční pracovníci dodržovali naše zákony a pravidla, nelze v žádném případě vydávat za to, že bráníme jejich příchodu. Vím, že naše firmy potřebují pracovní sílu a že jednou z cest je její dovoz, optimálně z jiných evropských zemí. Samozřejmě až ve chvíli, kdy na tuto práci nebude možné za důstojných podmínek sehnat české občany," řekl HN. "Na druhou stranu budu razantně požadovat, aby tyto firmy převzaly za chování svých zahraničních zaměstnanců spoluodpovědnost. To je moje základní odpovědnost jako ministra vnitra," dodal Chovanec.

Firmám zaměřeným na vývoz v uplynulých letech pomáhala podle Rusnoka s najímáním nových lidí uměle slabší koruna. Protože za své výrobky utržily v přepočtu na koruny více, mohly dát část na platy. Tento efekt ale zmizel, což byl podle Rusnoka jeden z důvodů, proč se ČNB minulý čtvrtek rozhodla dál koruně nebránit v posilování.

Současnou situaci významného nedostatku pracovních sil už ale podle Rusnoka může vyřešit jen větší nábor cizinců − tedy umožnit jim, aby mohli do Česka přijít pracovat legálně.

Nynější pravidla podle guvernéra ČNB vedou pouze k nekalé soutěži na trhu: české firmy najímají přes zaměstnanecké agentury nejčastěji Ukrajince, kteří mají pracovní povolení platná v jiné členské zemi Evropské unie. Ukázala to například nedávná kauza e-shopu Rohlík.cz, kde policie odhalila několik desítek Ukrajinců s polským pracovním vízem.

"Takhle jsou tady možná na polských vízech a je to jenom větší chaos a větší zmatek a možná méně legálních příjmů do státní kasy," řekl Rusnok.

V 90. letech vedl sociálněekonomické oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů, nyní ale Rusnok se svými postoji naráží právě u odborářů. Jejich šéf Josef Středula nesouhlasí, aby Česko organizovalo masivní nábor pracovníků v cizině za mzdy, které jsou těsně nad oficiální mírou příjmové chudoby. Ta pro jednotlivce činí 10 220 korun měsíčně.

"Inzeráty, které lákají cizince na práci do České republiky, jsou často hodně mzdově podstřelené. Obvykle jde o nabídky mezi 12 a 13 tisíci korunami hrubého, což není suma, která dostatečně pokrývá životní náklady," řekl Středula. "Ať už jsou místní zaměstnanci odkudkoliv − z ciziny, nebo od nás −, měli by mít adekvátní mzdy."

S tím ale Rusnok nesouhlasí. "Když je sem pustím legálně, dostanou Ukrajinci úplně stejnou mzdu jako Češi, kteří přijdou z úřadu práce. Od lidí z firem vím, že je jedno, jestli dají 25 tisíc nebo 30 tisíc korun Ukrajinci nebo Čechovi − ale oni toho českého uchazeče o práci nemají," řekl guvernér ČNB.

Odborářský šéf Středula si však myslí, že lidé mezi českými uchazeči o práci stále jsou. Kdyby podle něj zaměstnavatelé zvýšili platy, mezi 380 tisíci českými nezaměstnanými by bylo možné najít 10 tisíc i více lidí ochotných nastoupit do práce. Odbory zároveň pro rok 2018 požadují zvýšení minimální mzdy, kterou musí zaměstnavatelé vyplácet, na 12 tisíc korun ze současných 11 tisíc.

Ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) uvedl, že firmám ohledně nedostatku lidí rozumí − na druhou stranu by se Česko podle něj mělo spíše zaměřit na kvalitu pracovních míst. "Jsem toho názoru, že naše ekonomika a průmysl by se měly více orientovat na vývoj, inovace a využívání nových technologií, což s sebou přinese i kvalitnější a lépe placená pracovní místa hlavně pro české občany," prohlásil Havlíček.