Více než tři roky žila česká ekonomika s téměř fixním kurzem koruny. Zdola jej hlídala ČNB svým závazkem nedovolit posílení pod hranici 27 korun za euro. Shora limitovala pohyb kurzu dobrá výkonnost české ekonomiky. Začátek kurzového závazku doprovázel klid na devizovém trhu a silné vášně a ostré polemiky. Konec bude nejspíše opačný, návrat kolísání kurzu koruny a klidnější diskuse. Kritikům kurzového závazku totiž mnoho munice nezbývá: deflaci se podařilo zabránit a ekonomice se daří.

Při hodnocení kurzového závazku se musíme vrátit k listopadu 2013. Ekonomika se zotavovala ze dvou recesí jdoucích krátce po sobě a hrozilo, že se v Česku uhnízdí trvalejší deflace (ve skutečnosti jsme tou dobou byli v deflaci již čtyři roky, měřeno jádrovou inflací). Pokud by centrální banka nic neudělala, zpochybnila by smysl své existence, tedy to, že dělá měnovou politiku. Úrokové sazby byly na nule, kvantitativní uvolňování v našich podmínkách nedává smysl, zbýval kurz koruny. Chybou tak bylo jen to, že se zahájení intervencí o rok zpozdilo.