Na pobřeží Pákistánu, Bangladéše a Indie bylo loni na šrot rozebráno rekordních 862 kontejnerových lodí. Majitelé dopravních firem jako Maersk počítají ztráty, zatímco sedmý největší dopravce zboží na světě, jihokorejský Hanjin vyhlásil bankrot. Ze statistik vyplývá, že světový obchod se od krize v roce 2008 stále více zadrhává. I proto je pozornost, věnovaná čtvrteční a páteční schůzce amerického a čínského prezidenta Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga na Floridě, spojená především s obchodem.

Trump hrozí, že zavede vůči čínskému zboží vysoká cla, pokud Čína více neotevře svůj trh a pokud bude nadále uměle podhodnocovat svoji měnu jüan.

Před týdnem exekutivním výnosem Trump nařídil studii, která má do 90 dnů prozkoumat americký obchod s jednotlivými zeměmi, a to výrobek po výrobku. Chce zjistit, jak by se dal snížit obrovský obchodní deficit USA ve výši 500 miliard dolarů. Na Čínu z toho připadá zhruba 300 miliard.

Bariéry opět rostou

Světová obchodní organizace (WTO) dokumentuje v posledních letech nárůst ochranářských opatření po celém světě. Od druhé světové války do tohoto období přitom jejich počet klesal.

300 mld. USD

je deficit, který mají USA v obchodu s Čínou a který chce Trump snížit.

Poslední mezinárodní jednání o odstranění obchodních bariér se konala v roce 1994.

Od té doby ve světě není vůle, která by obchodu v globálním měřítku otevírala dveře.

Pozice USA jako hlavního garanta otevřeného obchodu slábne, což se projevuje i růstem jejich vlastních ochranářských opatření. Podle organizace Global Trade Alert jich Spojené státy zavádějí v poslední době zdaleka nejvíce.

"Donald Trump se svými návrhy je jen personalizace hlubšího trendu, který se dal pozorovat ještě před jeho zvolením. Obchodní politika USA je příznakem upadající mocnosti, která už není vůči svým partnerům schopna být tak štědrá," uvádí Iana Dreyerová, evropská expertka na světový obchod a šéfredaktorka specializovaného portálu Borderlex.eu.

Schůzka Trumpa a Si Ťin-pchinga by měla být pokusem rozjitřenou situaci kolem světového obchodu uklidnit, protože obchodní vztah USA−Čína je největší a nejdůležitější dvoustrannou obchodní výměnou na světě.

Globalizace brzdí

Velké nadnárodní firmy budovaly po desítky let globální impéria postavená na čím dál jednodušším a plynulejším pohybu zboží a surovin.

Světová banka ale od roku 2011 zaznamenala, že globální dodavatelské řetězce přestaly růst, zatímco v předchozích dvaceti letech rostly tempem čtyři procenta ročně.

Nadnárodní firmy jako GE nebo BlackRock musí řešit, jak po éře globalizace znovu "lokalizovat", tedy stavět továrny a otevírat pobočky v zemích a regionech, kde chtějí prodávat. "Musíme být v Německu němečtí, v Japonsku japonští, v Mexiku mexičtí," napsal v únoru v interní zprávě zaměstnancům podle listu Wall Street Journal šéf fondu BlackRock Larry Fink.

Iana Dreyerová se domnívá, že zavést opravdu tvrdá ochranářská opatření jako ta z první poloviny 20. století by byla katastrofa. "V tomto směru je dobře, že se Čína alespoň pokouší tvářit jako nový garant mnohostranného obchodního systému, i když to v praxi nedělá," říká Dreyerová.

Podle ní se ale světový obchod už dostal tak daleko, že zavést opravdu tvrdá opatření je nyní nemožné. "Byznys to podporuje mnohem méně, protože má zájem na tom, aby obchod zůstal otevřený. A z hlediska jednotlivých států je to složitější udělat proto, že tím sebe poškodíte více než v minulosti," tvrdí expertka.

Příkladem může být právě americko-čínský obchodní vztah, protože i americké firmy jsou na čínském trhu velmi závislé a Trumpovy sliby by je mohly zásadně poškodit. Firmy jako Apple, Qualcomm, Texas Instruments, Broadcom v Číně vytvářejí čtvrtinu až polovinu svého obratu.

To nejdůležitější, co vedle odstranění cel systém WTO přinesl oproti minulosti, byla možnost arbitráží ve sporech, které se v minulých stoletích řešily často válkami. Experti se proto spíše bojí eroze tohoto mezinárodního právního řádu, který po svém vstupu do WTO v roce 2001 ve velké míře respektovala a dodržovala i Čína.

Pokud tedy Trump a Si svůj obchodní spor nevyhrotí a budou se alespoň formálně držet pravidel WTO, čeká svět podle analýzy polského think-tanku Polityka Insight nejpravděpodobněji další plíživé zavádění domácích ochranářských opatření,
jako jsou různá technická či zdravotní a sanitární omezení dovozů.

"Před tímto druhem protekcionismu globální instituce jako WTO nemohou uchránit. Růst obchodu v příští dekádě bude mnohem pomalejší než v posledních 25 letech," shrnuje Adam Czerniak, hlavní ekonom Polityky Insight.