Pokud nějaký zákon vypovídá o špatné přípravě a o neschopnosti státních institucí se dohodnout, pak je to ten stavební. Už v roce 1994 tehdejší ministr hospodářství Karel Dyba o chystané novele stavebního zákona prohlásil, že zjednoduší a urychlí rozhodování a zredukuje počet nutných razítek. Parlament od té doby schválil množství dalších novel stavebního zákona a jediným výsledkem je, že povolovací řízení ke stavbě v ideálním případě trvá 247 dní, tedy dvojnásobek oproti průměru vyspělých zemí OECD. Kvůli tomu je Česko v oblasti stavebnictví na 130. místě ze 190 zemí na žebříčku Doing Business Světové banky. V celkovém hodnocení podnikatelských podmínek se přitom drží na 27. místě.

Neúměrně dlouhý proces žene vzhůru ceny bytů. Pokud developerům trvá příprava projektu od nákupu pozemku ke kolaudaci osm let, potom si tuto dobu nechají zaplatit v konečných cenách. Velké investory dlouhé stavební řízení odrazuje − kvůli takřka bezbřehé možnosti neziskových organizací se nekonečně odvolávat a napadat stavbu v jakémkoliv momentu celého procesu si nemohou být nikdy jisti, jestli skutečně budou moci postavit továrnu na pozemku, který mají k dispozici. Často se také stávají objektem jejich vydírání, které ve zkratce zní: zaplať, nebo nepostavíš.

Nový stavební zákon, který měl mimochodem platit už od prvního ledna minulého roku, protože ten předcházející už při schvalování doprovázely pochyby, má − jak jinak − stavební řízení zjednodušit. Teoreticky by měl sloučit územní rozhodnutí, stavební povolení a posudek o vlivu stavby na životní prostředí. Je možné, že menším developerům život skutečně zjednoduší. Pro velké stavby − ať už bytové či průmyslové − ovšem nic nezmění. Obsahuje totiž povinnost předložit podrobný projekt ještě předtím, než je vůbec jasné, zda k nějaké stavbě v daném místě vůbec dojde. To proces nejen výrazně prodraží, ale často přímo znemožní. Je proto pravděpodobné, že raději zůstanou u současného složitého řízení, což je jediný výběr, který jim novela umožňuje.

Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové, která novelu předložila, byl její cíl jasný: jeden úřad, jedno povolení, jedno odvolání, jedna žaloba. Nic z toho ovšem nový zákon nepřináší, protože ve skutečnosti se žádný z úřadů, jež zatím drží povolovací razítko, své moci vzdát nechce. Na MMR se proto prý v tichosti připravuje další novela stavebního zákona, která má nahradit tu, jež je nyní v parlamentu. Vzhledem k tomu, že razítko je synonymem pro existenci státních institucí, je ovšem slovo "zjednodušení" v tomto kontextu jen řečnickým obratem.