Školy přemítají, jak zajistit, aby se mladí lidé lépe orientovali v mediálním světě a dokázali odhalit falešné zprávy. Je to snaha záslužná, ale v současném Česku jde zřejmě o pokus odsouzený k ušlechtilému ztroskotání. Důvody nejsou ani tak technického rázu, vyplývají spíš z celkového charakteru společenské debaty. Dnes již bohužel nerozhoduje, zda se ta která zpráva shoduje s fakty. Jde spíš o to, jestli vyhovuje předem utvořenému názoru jednotlivých lidí. Společnost se neshodne ani na tom, co to vlastně fake news jsou, takže s nimi těžko může bojovat.
Dobře je to vidět na tom, jak s informacemi pracují někteří dospělí, vysokoškolsky vzdělaní lidé. Jeden z mých spolužáků z pedagogické fakulty mi pravidelně posílá texty ze serveru Aeronet a odkazy na neozdrojované informace z diskusí pod články na nejrůznějších webech. "Amerika se pokouší v Evropě rozpoutat třetí světovou," objasnil mi na základě jednoho z takových textů. Vysvětlování, že jeho zdroje informací jsou mírně řečeno obskurní, nemá smysl. Má předem jasno, kdo zpochybňuje jeho zdroje, je "havloid" a "pseudohumanista" a měl by se probrat. Nemá to co dělat se vzděláním ani inteligencí. Dotyčný má všechny intelektuální předpoklady, teoretickou výbavu i technické prostředky k tomu, aby si relevanci svých zdrojů ověřil. Ale neudělá to. Proč? Prostě proto, že to, co čte, odpovídá jeho náhledu, jeho přesvědčení. Kdo by si nechal fakty kazit vlastní příběh?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi