Školy přemítají, jak zajistit, aby se mladí lidé lépe orientovali v mediálním světě a dokázali odhalit falešné zprávy. Je to snaha záslužná, ale v současném Česku jde zřejmě o pokus odsouzený k ušlechtilému ztroskotání. Důvody nejsou ani tak technického rázu, vyplývají spíš z celkového charakteru společenské debaty. Dnes již bohužel nerozhoduje, zda se ta která zpráva shoduje s fakty. Jde spíš o to, jestli vyhovuje předem utvořenému názoru jednotlivých lidí. Společnost se neshodne ani na tom, co to vlastně fake news jsou, takže s nimi těžko může bojovat.

Dobře je to vidět na tom, jak s informacemi pracují někteří dospělí, vysokoškolsky vzdělaní lidé. Jeden z mých spolužáků z pedagogické fakulty mi pravidelně posílá texty ze serveru Aeronet a odkazy na neozdrojované informace z diskusí pod články na nejrůznějších webech. "Amerika se pokouší v Evropě rozpoutat třetí světovou," objasnil mi na základě jednoho z takových textů. Vysvětlování, že jeho zdroje informací jsou mírně řečeno obskurní, nemá smysl. Má předem jasno, kdo zpochybňuje jeho zdroje, je "havloid" a "pseudohumanista" a měl by se probrat. Nemá to co dělat se vzděláním ani inteligencí. Dotyčný má všechny intelektuální předpoklady, teoretickou výbavu i technické prostředky k tomu, aby si relevanci svých zdrojů ověřil. Ale neudělá to. Proč? Prostě proto, že to, co čte, odpovídá jeho náhledu, jeho přesvědčení. Kdo by si nechal fakty kazit vlastní příběh?

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se