Bude to formalita s nepěknou symbolikou sobectví. Theresa Mayová dnes z pozice šéfky britské vlády požádá − v souladu s článkem 50 Lisabonské smlouvy − o odchod své země z Evropské unie. Uvede tím do chodu proces rozluky, jenž potrvá zhruba dva roky, možná déle.

Kdekdo bude po tu dobu brexit bagatelizovat ve smyslu, že to je normální věc, jaká se v životě stává − prostě daná tím, že Britové už neviděli žádný důvod pro setrvání na společném trhu EU, kde platí volný pohyb pracovních sil a podobně. Jenže tak jednoduché to přece není a nebylo.

Evropská unie není jen nějakou obchodní asociací. Británie opouští cosi mnohem významnějšího: sdílený sen o propojení zemí starého kontinentu za účelem míru, prosperity, stability, či chcete-li konkrétně, volného cestování, levných letenek a potravin, studijních výměn i národních smíření, nakonec třeba toho česko-německého.

Brexit je výrazem národního egoismu, na nějž ovšem Britové nemají žádný patent. Vše začalo nejpozději francouzským a nizozemským odmítnutím evropské ústavy v roce 2005 a dnes vrcholí postuprchlickou trumpiádou čili spanilou jízdou politiků s destruktivní agendou. Někde sice naštěstí dostávají na frak, jako například Geert Wilders v Nizozemsku nebo Norbert Hofer v Rakousku, jinde se o nich teprve bude rozhodovat: ve Francii, Německu, Česku. Všichni v Evropě ale žijeme v brexitovém stínu.

Přijde vám to tvrzení přehnané? Zkuste se na to podívat tak, jak to v sobotním rozhovoru pro list Die Welt učinil francouzský prezidentský favorit Emmanuel Macron. Za historickou ironii považuje, že brexitový tábor v Británii před loňským referendem brojil zejména proti polským či maďarským imigrantům, kteří v Británii odváděli dost mizerně placenou práci. Přitom ale Británie v rámci společného trhu vždy tlačila na vytváření právě takových "levných" míst. Až pak se z nich náhle stala jakási bruselská zákeřnost.

V Británii třeba dnes dojde i na demonstrativní pálení publikací s evropskými směrnicemi. Lidi k tomu vybídl včerejší redakční komentář předního deníku The Daily Telegraph.

Jistě, nechť si to svoje pálení euročarodějnic náležitě užijí. Na politicích zemí EU ale je, aby si to nenechali líbit. Britský egoismus musí být potrestán v podobě tvrdých rozlukových podmínek. Jinak ten neblahý stín destrukce hodnot, na nichž dnes stojíme, ještě získá i nádech snadnosti.