Miloš Zeman často slýchá, jak tristní − a o jeho renomé drsně vypovídající − je skutečnost, že už ho žádná z významných západních zemí nezve na návštěvu. Všem těmto kritikům chtěl český prezident vytřít zrak setkáním s novým šéfem Bílého domu. Což, hned dodejme, by jistě byl ve vnitročeském ohledu parádní kousek: Sraz s novým šéfem jediné pořádné velmoci západní civilizace, ideálně v křeslech u památného krbu v oválné pracovně, kde zatím z českých prezidentů seděl jen Václav Havel. Stačila by minutka, jen aby taková fotografie mohla vzniknout a dalo se s ní pak pořád mávat před očima všem.

Když tedy Zeman ještě před americkými prezidentskými volbami podpořil Donalda Trumpa, a ten se mu pak po svém zvolení odvděčil zdvořilostním telefonátem, snažil se to Hrad využít ve smyslu, že se tento zářez do dějin blíží. Jenže teď je vidět, jak se hradní stratégové unáhlili. Žádnou pozvánku do Bílého domu Zeman nedostal a nemá ji ani nyní. Vlastně nemá ani jistotu, že se s Trumpem − někde jinde než v Bílém domě, třeba na nějaké konferenci ve Washingtonu − v dubnu sejde. Český prezident tam jede na blind.

Nebo jinak řečeno: Bylo by zajímavé přečíst si přepis rozhovoru, který Trump se Zemanem v prosinci vedl. Lze-li věřit prosakujícím informacím, kromě hovoru na téma Ivany Trumpové coby případné nové velvyslankyně v Praze tam z Trumpových úst padlo něco zhruba ve smyslu: "Tak a kdy se uvidíme? Přijedete do USA?" Zkrátka od počátku asi mohlo být jasné, že je nutné s tím nakládat opatrně a neprezentovat to veřejnosti jako pozvání se vším všudy. Zjevně však na Hradě tomu pokušení nedokázali odolat.

A proto teď, když už se odlet blíží, a všichni jsme tedy zvědaví, nemá český prezident kam couvat. Nepodaří-li se zařídit ani třicetivteřinové setkání někde za chůze v nějaké chodbě, bude se těžko argumentovat, jak je Zeman i na Západě váženou osobností.

Poodstoupíme-li od této věci a odmyslíme-li si Zemana, jistě by bylo fajn, kdyby naše země navázala na doby úzké spolupráce s USA z minulosti. Dobré by bylo promluvit například o společném postupu na podporu ukrajinské vlády v boji proti prokremelským separatistům. Bylo by záhodno říct Trumpovi, ať nepěstuje nějaké iluze o Putinových spádech a ať si uvědomí, že i nějaký jeho tweet může dost rozkolísat soudržnost aliance NATO. Jenže s tímhle apelem nepochybně musíme počkat až na příštího prezidenta, tedy nebude-li to opět Zeman.