Na české politické scéně se stále zřetelněji rýsuje mocenský pakt mezi prezidentem Milošem Zemanem a šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem. Dvou politiků, kteří se ještě před pár lety navzájem osočovali z podvodů a mafiánských praktik.

Zásadní změna byla stvrzena v minulých dnech, kdy ministr financí Babiš v čase vrcholící aféry kolem jím podezřele nakoupených dluhopisů odjel za hlavou státu ke schůzce na Pražský hrad. Zeman se tam Babiše zastal − případné podvodné jednání má podle něj zkoumat policie, nikoliv poslanci. Setkání, které se uskutečnilo na Zemanovu žádost, tak kopíruje vývoj posledních měsíců, kdy se hlava státu postavila na Babišovu stranu například při šetření údajného dotačního podvodu při výstavbě areálu Čapí hnízdo. Oporu na Hradě Babiš našel i při projednávání zákona o střetu zájmů.

Šéf ANO recipročně vychází vstříc Zemanovi, když například v aktuálním rozhovoru pro deník Právo prohlásil, že on sám nebude za hnutí ANO navrhovat žádného kandidáta, který by se postavil nynějšímu prvnímu muži republiky. Uvažovanou kandidaturu Martina Stropnického nyní bagatelizuje. Babiš − muž s premiérskými ambicemi − přitom odmítá, že by s Milošem Zemanem uzavřel oboustranně výhodný obchod.O vzájemném sblížení sotva může být pochyb. Z hlediska historického vývoje ale tato stále zřetelnější mocenská aliance může mnohým připomínat tzv. opoziční smlouvu z roku 1998 mezi tehdejšími hlavní politickými rivaly − šéfem ODS Václavem Klausem a lídrem ČSSD Milošem Zemanem.

Pro ilustraci lze připomenout některé starší výroky, kterými se oba muži častovali. "Zeman pro mě představuje pokračovatele Klausova kapitalistického mafianis­mu a korupce," pronesl Babiš v lednu 2013 pro Hospodářské noviny, když vysvětloval, proč v prezidentské volbě podporuje Karla Schwarzenberga.

"Zastávám názor, že lidi je možné oklamat a podvést pouze jednou. I ti nejhloupější si dají pozor, protože kdo zradil jednou, zradí vždy," komentoval zase Zeman v listopadu 2011 pro Parlamentní listy Babišovy tehdy zcela čerstvé politické ambice. Svými narážkami o zradě a podvodech připomínal Babišovu někdejší účast při privatizaci Unipetrolu.

Více než patnáct let starý případ odstátnění české petrochemické skupiny je neu­ralgickým bodem vzájemných vztahů. V prosinci 2001 vláda s tehdejším pre­miérem Zemanem v čele dala přednost Babišovu koncernu Agrofert před konkurenční nabídkou britské společnosti Rotch Energy. Bylo to nečekané, jelikož Britové nabízeli za státní firmu 15 mi­liard korun, Babiš jen 12. Agrofert zvítězil, když sám Zeman označil Brity za pouhé překupníky.

Babiš však za firmu nakonec nezaplatil a po roce z privatizace vycouval. Vysvětloval to jistým neblahým vývojem uvnitř skupiny a také třeba povodněmi, které v létě 2002 zasáhly některé chemičky v čele se Spolanou Neratovice.

"Pan Babiš určitou dobu s majetkem Unipetrolu hospodařil a je velká otázka, zda s ním hospodařil dobře a zda nešlo o tunelování," říkal ještě v roce 2011 Miloš Zeman.

Ještě dál šel v tomto směru Zemanův někdejší nejbližší spojenec a šéfporadce Miroslav Šlouf. Loni v rozhovoru s autorem tohoto textu majitele Agrofertu výslovně nazval podvodníkem. Tvrdil, že Babiš ze státního Unipetrolu, za nějž nikdy nezaplatil, v mezidobí "odsál" několik set milionů korun. V podobném duchu promluvil i v dalších médiích. Babiš Šloufovy odsudky zatím ponechal bez komentáře.

Ještě v létě 2013, krátce před parlamentními volbami, Babiš v neformálním hovoru mluvil o tom, že si nedokáže spolupráci s Hradem dost dobře představit. Zejména za situace, kdy Zemanovým klíčovým poradcem je Martin Nejedlý, s nímž měl údajně velmi špatné vztahy.

Dnes je situace zcela jiná. "Z obou stran − ze Zemanovy i z Babišovy − je to čistě pragmatické sblížení. Nic více v tom nehledejte," komentuje vývoj jeden z blízkých Zemanových hradních spolupracovníků. Domnívá se, že tak, jak se účelově oba politici sblížili, se dříve či později zase rozejdou.

Zatím je však toto obnovené partnerství v očích mnohých i hrozbou pro nynější ústavní zřízení. "Riziko vidím v tom, že oba jsou stoupenci autokratického modelu vládnutí," říká politolog Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie (think-tank blízký sociální demokracii).

Připomíná, že Babiš se Zemanem tíhnou k většinovému volebnímu systému, oběma vadí Senát. Babiš by rád zmenšil Poslaneckou sněmovnu, netají se sympatiemi k razantnímu politickému stylu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zeman, jak Jelínek připomíná, zase inklinuje k poloprezidentskému systému, jaký je ve Francii.

"Není určitě nic špatného na tom, že se navzájem podpoří v příštích volbách. Obavy ale můžeme mít z toho, jaký bude mít toto spojenectví v budoucnu dopad na naši stále křehkou demokracii," říká politolog Lukáš Jelínek.