Po 3,5 měsíce bezvýsledných jednání se politici konečně byli schopní dohodnout na řešení situace okolo problémové elektrárny Adularya v Turecku. Na tu státní Česká exportní banka půjčila téměř 12 miliard korun. A pokud projekt zkrachuje, ztráta se okamžitě promítne do státního rozpočtu.

"Zorganizoval jsem minulý týden schůzku všech akcionářů České exportní banky. Celou věc řešíme, aby vše dopadlo bez nějakých ztrát. Nyní jsme konečně sedli za stůl a našli postup, na kterém je shoda," řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Bližší detaily ale nechtěly zúčastněné strany komentovat. Na schůzku přišli zástupci ministerstev průmyslu, financí, zemědělství a zahraničí. Vyjednávání se účastní i zástupci České exportní banky a pojišťovny EGAP, které turecký projekt financovaly.

11,7 mld. Kč

je suma, kterou zatím Česká exportní banka poskytla na výstavbu elektrárny v Turecku.

250 mil. Kč

jsou první odhady, kolik si na navýšení kapitálu a procesních nákladech vyžádá založení turecké dceřiné firmy Transgasu. Právě ta by mohla elektrárnu dostavět.

"Dohoda je taková, že elektrárnu převezme dceřiná společnost, která spadá pod MPO," řekl zdroj blízký jednání. Podle informací HN se jedná o společnost Transgas, po privatizaci českého plynárenství před 15 lety dnes už fakticky prázdnou schránku spravovanou ministerstvem průmyslu. Ta by v Turecku měla založit dceřinou firmu, která rozestavěnou elektrárnu získá. Česká exportní banka i pojišťovna EGAP již souhlasily, že budou ve financování projektu pro novou společnost pokračovat. Ta pak elektrárnu dostaví a ideálně prodá.

Aby nová dceřiná společnost Transgasu měla dostatečně vysoký kapitál i prostředky na zařízení celé transakce, dostane od státu další finance. Hovoří se až o 250 milionech korun. I tuto sumu podle dohody pojistí státní pojišťovna EGAP.

Vše nyní musí ještě schválit vláda. Pokud návrh projde, česká strana bude mít konečně jasný plán dohody, který může předložit Turkům pro další jednání.

Co chtějí Turci?

Klíčový je postoj turecké strany. Zatím ale není jasné, jaké řešení přesně Turci preferují. Většina jednání zatím probíhala na úrovni ČEB a EGAP. I kvůli pádu ministra průmyslu Jana Mládka ještě jednání na ministerské úrovni neproběhla.

Hraje se přitom o čas. Elektrárna měla být již několik let hotová. Loni se ale ukázalo, že má technické problémy s kotlem, který neumí spalovat uhlí z blízkého lomu, a tak potřebuje zásadní úpravy a další investice za zhruba 1,5 miliardy korun.

Mezitím navíc zkrachoval dodavatel celé stavby, firma Vítkovice Power Engineering miliardáře Jana Světlíka, a změnil se i turecký investor. Zástupci Naksan Holdingu byli obviněni z podporování loňského neúspěšného puče proti prezidentu Erdoganovi. Skončili buď ve vězení, nebo v exilu a firma byla znárodněna.

Situace byla nepřehledná a jednání nikam nevedla. Na podzim se tak vyjednávání ujal ministr financí Andrej Babiš (ANO), který bez vědomí dalších členů vlády poslal do Ankary své vyjednávače. Ti přivezli z Turecka návrh dohody, podle které by nedostavěnou elektrárnu převzala Česká exportní banka a buď ji rozestavěnou prodala, nebo sama zařídila dostavbu. Ukázalo se ale, že to zákony ČEB nepovolují.

Od té doby se hledalo nové řešení. Jeden z hlavních sporů byl, jestli speciální státní podnik bude spadat pod ministerstvo průmyslu, anebo financí, které je největším akcionářem ČEB.

Času přitom nebylo nazbyt. Na české straně panuje obava, že Erdoganův režim bude chtít zabavený Naksan Holding co nejdříve prodat. To mu ale nyní neumožňuje smlouva s Českou exportní bankou, které Naksan za miliardový úvěr na výstavbu elektrárny ručí částí svých akcií.

Češi se tak bojí, že Turkům dojde trpělivost. "Pak už nevíme, co čekat. Pokud se rozhodnou poslat firmu do konkurzu, nedostaneme ani korunu," říká zdroj HN.

Kdo elektrárnu dostaví?

Pokud se česká a turecká strana shodnou na převzetí elektrárny a úvěru, čeká na vyřešení stále ještě otázka, kdo elektrárnu pro stát dostaví a kolik to bude stát. Již zmiňovaných 1,5 miliardy korun jsou jen hrubé odhady. Přesná technická studie, co vše je potřeba na elektrárně dodělat a kolik to bude stát, není.

Česká exportní banka se již před dvěma týdny pokusila prosadit návrh, aby zdroj dostavěla Škoda Praha ze Skupiny ČEZ. Navrhovala dokonce, aby projekt Škoda převzala včetně tureckého dluhu. To ale šéf firmy Daniel Beneš odmítl s tím, že by se to okamžitě promítlo do rozvahy společnosti.

Nyní je tak na stole možnost, že by Škoda elektrárnu dostavěla v rámci zakázky od nově založené dceřinky Transgasu. Zkušenosti s tím má, naposledy prováděla modernizaci tuzemské uhelné flotily ČEZ za 100 miliard korun.