Další zemí, kde chce Rusko ukázat, že se vrací do světové politiky a posiluje svůj vliv v arabském světě, má být Libye. Ruské angažmá v Sýrii část ruské vlády považuje za úspěch a chce provést v Libyi něco podobného. Do Libye směřují ruské speciální jednotky a v zemi působí ruští žoldnéři. Podporují libyjského silného muže, maršála Chalífu Haftara, nikoliv OSN uznanou vládu premiéra Fáize Sarrádže.

Rusko se snaží potlačit ambice Západu v této zemi a omezit tam vliv teroristické organizace Islámský stát, řekl televizní stanici al-Džazíra nejmenovaný zdroj z Kremlu. Před růstem vlivu Ruska v Libyi varoval minulý týden v americkém Senátu generál Thomas Waldhauser, šéf velitelství americké armády pro Afriku. Rusové podle něj chtějí kontrolovat, kdo bude Libyi vládnout.

V zemi je v současné době několik vlád a ozbrojených skupin. "Kvůli stále se měnící situaci a loajalitě jednotlivých uskupení je těžké zjistit, kdo v Libyi vlastně vládne," uvádí nedávno do médií uniklý dokument EU. Evropané by rádi jednali s Libyjci o zastavení přílivu imigrantů z Libye do Evropy, ale reálně nemají s kým.

Zmatek v Libyi

◼ Libye se propadla do chaosu po svržení diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011.
◼ Nyní západ země teoreticky kontroluje Vláda národní jednoty se sídlem v Tripolisu, ve skutečnosti však bojuje i s milicemi ovládajícími hlavní město. Přesto síly hlásící se k této vládě a k její tripoliské předchůdkyni ovládají většinu západní Libye.
◼ Na východě země sídlí vláda v Tobruku. Šéfem jejích ozbrojených sil, které ovládají většinu východu Libye, je maršál Chalífa Haftar.
◼ Haftar měl původně ke Kaddáfímu velmi blízko, ten ho označoval za svého syna. Pak se Haftar snažil diktátora svrhnout a skončil v emigraci. V roce 2011 se protivládní rebelové Haftara zbavili kvůli jeho ambicím, on si však o několik let později založil vlastní armádu a ovládl část Libye.
◼ Část střední Libye stále ovládají radikální islamisté, na jihu země je oblast v moci místních kmenů. Některá místa tam údajně kontrolují organizace napojené na al-Káidu.

Většina zemí uznává Vládu národní jednoty v čele se Sarrádžem, jež je sestavená za podpory OSN. Vláda však nekontroluje ani celé hlavní město. Na východě v Tobruku je část bývalého parlamentu a tamní vláda jmenovala maršálem a šéfem armády Chalífu Haftara. I on ale tuto vládu uznává jen formálně.

Haftara podporuje sousední Egypt a Rusko. Moskva podle agentury Reuters poslala nedávno do Egypta 22 příslušníků speciálních sil s průzkumnými bezpilotními letadly. Pokračovali v cestě do Libye na pomoc Haftarovi, sdělily médiím egyptské zdroje. Rusko i Egypt popřely přítomnost vojáků, ale výslovně už ne třeba přítomnost příslušníků tajných služeb. Na Haftarově území působí i Rusové ve službách soukromé vojenské společnosti RSB-Group, řekl ruskému serveru RBK její šéf Oleg Krinicyn. Zemi prý zbavují min.

Rusové se navíc podle zpráv z tisku pokoušeli uzavřít s Haftarem smlouvu o dodávkách zbraní. Dohodě však brání mezinárodní embargo. Jednali s ním loni dvakrát v Moskvě a jednou letos na své letadlové lodi, když se přesouvala k Sýrii. Tento týden požádal šéf tobruckého parlamentu Rusko, aby "pomohlo vycvičit Haftarovy jednotky". Slíbil za to, že Libye zaplatí čtyři miliardy dolarů, jež dluží Rusku za zbraně nakoupené ještě Muammarem Kaddáfím.

Splacení dluhů je jedním z cílů Moskvy. Další je obnovení spolupráce při těžbě libyjské ropy. Nejdůležitějším cílem je ovšem posílit vliv v zemi a tím i na celém Blízkém východě a v severní Africe. Momentálně se podle expertů Rusko snaží hrát roli prostředníka mezi Haftarem a vládou uznanou OSN. Haftar tuto vládu neuznává, ale naznačil, že je ochoten jednat. Nechce ale, aby ho jako šéfa armády kontrolovali politici. Ti ho podezřívají, že se chce stát novým libyjským diktátorem.

V Libyi působí i americké, britské a italské speciální jednotky, jež pomáhají místním silám v boji proti teroristům z Islámského státu. Haftar je přitom považován za důležitého spojence, protože bojuje proti IS. Zároveň ale toleruje skupinu radikálních islamistů, která se mu podřídila.