Londýnský Big Ben neúprosně odbíjí čas, který zbývá Velké Británii k aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy, čímž oficiálně začne dvouleté jednání o odchodu země z EU.

Premiérka Theresa Mayová to podle svého slibu a očekávání udělá někdy v týdnu od 27. března po slavnostním summitu unie v Římě, kde si stále ještě osmadvacítka zemí připomene 60. výročí svého vzniku.

Jednotný trh se po brexitu zmenší o 65 milionů obyvatel a britské firmy si zkomplikují cestu ke 440 milionům zákazníků. Představy vládních konzervativců o budoucnosti jsou zatím spíše vágní. Například poslance zahraničního výboru britské Dolní sněmovny za Konzervativní stranu Daniela Kawczynského ale tahle perspektiva nijak zvlášť neznepokojuje.

"Podívejte, když jsem se stal v roce 2005 poslancem, 49 procent britského zboží směřovalo do Evropy, rok od roku to klesá a teď je to 41 procent. Proč ten pokles? Protože budoucnost hospodářské prosperity neleží v Evropě," říká v rozhovoru pro HN. Budoucností světového obchodu jsou podle něj obrovští ekonomičtí tygři: Čína, Indie, Indonésie, Malajsie, Brazílie. "A nezáleží na tom, jestli jste výrobcem v Británii, nebo v Česku," tvrdí poslanec, který do Británie přišel jako šestiletý z Polska, odkud rodiče utekli před komunisty.

Daniel Kawczynski (45)

Do Británie přišel jako šestiletý s rodiči, kteří emigrovali z Polska.

Na studiích ve skotském Sterlingu vedl Asociaci mladých konzervativců.

Pracoval jako manažer, poslancem je od roku 2005.

Je teprve druhým britským poslancem, který se otevřeně přihlásil k bisexuální orientaci.

Podle propočtů, s nimiž přišel před pár týdny list Financial Times, klesá objem obchodní výměny přímo úměrně s geografickou vzdáleností.

Podle Kawczynského však Evropská unie potřebuje alternativu, ekonomickou integraci bez té politické.

"Posledních 60 let existoval v Evropě jediný model. Buď jste v EU, nebo ne. To se změní. Vytvoříme v Evropě nový blok se zeměmi, které nebyly nikdy v unii: Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko. Pět zemí, jež oživí projekt EFTA − Evropské sdružení volného obchodu. Možná pozveme i Turecko a možná Izrael," tvrdí Kawczynski.

Nový obchodní blok se má v představách konzervativců soustřeďovat jen na obchod, obejde se bez jakéhokoliv politického vměšování.

Ale například otevření ostrovního trhu levným zemědělským produktům z Afriky bude docela obtížným rozhodnutím. Britští farmáři se ho už teď děsí.

"Samozřejmě až uzavřeme smlouvu o volném obchodu EFTA, budou se muset vzít různé věci v potaz. Jaké tarify, jakých výrobků se to bude týkat, co ze smlouvy bude vyňato. Ale já mám na mysli spíše koncept. Měli bychom mít strach z levných dovozů farmářské produkce z Turecka nebo z Nigérie? Nikoliv," je přesvědčen britský poslanec.

Vedle povinností poslance za volební obvod Shrewsbury stihl Kawczynski před časem napsat komentář pro londýnské Timesy. Varoval, že střední Evropa se ocitá v sevření německého vlivu, a volá po úzkém partnerství mezi Londýnem a zeměmi visegrádské čtyřky, kterou označuje za hlas "zdravého rozumu vůči bezohledné politice unie".

"Nejvíc mě vyděsil moment, kdy se Angela Merkelová postavila na palubě letadlové lodi vedle italského premiéra Renziho a prezidenta Hollanda a prohlásila, že chce vytvořit jednotnou evropskou armádu," říká.

Časem prověřená a vyzkoušená Severoatlantická aliance musí zůstat podle Kawczynského nadřazena jakékoliv alternativě. I kvůli napětí ve vztazích mezi Západem a Ruskou federací.

Zahraniční výbor Dolní sněmovny vydal před pár dny obšírnou zprávu, která kromě jiného volá po tom, aby Londýn zlepšil své vztahy s Moskvou. Šéf britské diplomacie Boris Johnson sice obvinil Rusko z válečných zločinů v Sýrii, teď se však chystá k rozhovorům v Kremlu. Zdá se tedy, že vítězí pověstný britský pragmatismus.

"My na periferii Evropy nejsme na Rusy tak, řekněme, nabroušení jako třeba Češi nebo Poláci − Rusové nás nikdy neokupovali, nebyli jsme 50 let pod jejich nadvládou. Praha i Varšava jistě očekávají, že jim Západ poskytne ochranu, ale spoléhají určitě i na to, že se Británie jako člen Rady bezpečnosti OSN pokusí to napětí zmírnit," řekl Kawczynski HN.

Podle něho navíc není v zájmu Čechů, Slováků nebo Poláků eskalovat vztahy mezi NATO a Ruskem. "Existují mezi námi neskonale rozdílné pohledy na Sýrii či na situaci na východní Ukrajině. Musíme být ale s Rusy v kontaktu. Situace na východním okraji aliance je teď mimořádně napjatá," zvážní a připomene, že Velká Británie ztrácí v důsledku sankcí proti Ruské federaci 10 miliard liber ročně. Na otázku, zda je tedy po odchodu z Evropské unie Británie zruší, zavrtí rezolutně hlavou. Na to jsou prý v Evropě jiní kandidáti.