Až s blížícím se koncem volebního období projedná vláda návrh zákona, který slibuje lidem už několik let. Nová pravidla výběru lidí do vedení státních firem mají zajistit, že v řídicích a kontrolních orgánech podniků ve vlastnictví státu budou sedět odborníci, a nikoliv politici, kteří často dostávali štědře placená místa za stranické zásluhy.

"Tento okruh problémů se nikdy neřešil zákonem, bylo tedy nejprve nutné zpracovat záměr a s ním projít celý legislativní proces," zdůvodnil dlouhé čekání předkladatel, ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš.

Namísto jeho hladkého schválení však ministry čeká přetahovaná o to, kterou verzi zákona schválit. Předložen je totiž i návrh poslanců v čele s Radkem Vondráčkem (ANO) a předsedou KDU-ČSL Pavlem Bělobrádkem.

4 roky

po skončení mandátu by neměli zákonodárci usednout ve vedení státních firem.

Obě verze jsou téměř shodné, liší se v tom, jestli budou moct do vedení firem usednout také poslanci a senátoři, kterým už skončil mandát. Babišův návrh počítá s tím, že by po skončení funkčního období měli čtyřletou stopku na posty ve státních firmách. Poslanecký návrh je tam chce pustit hned.

"Naše iniciativa vznikla v Poslanecké sněmovně, když bylo z kuloárních jednání zřejmé, že vládní návrh nemá šanci projít," uvedl jeden z předkladatelů poslanecké verze Pavel Bělobrádek.

Zákon proti trafikám

◼ Začal se rodit v roce 2010 během úřednické vlády Jana Fischera. Tehdy vznikl audit, jehož autorem byl bývalý šéf Škody Auto a majitel poradenské firmy Industrial Advisors Vratislav Kulhánek.

Audit potvrdil, že v radách sedí často lidé bez zkušeností. Změny měly přijít po volbách.

◼ Během následné vlády Petra Nečase (ODS) v roce 2012 vznikl návrh zákona, který popisoval výběr do vedení státních firem.

Skoro žádné změny však nenabízel a i ty se daly snadno obejít.

Spočívaly jen v povinném zveřejňování podmínek výběrových řízení a výše odměn.

◼ Nový zákon slíbila i vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD).

V roce 2014 ministerstvo financí nabídlo možnost sepsání návrhu iniciativě Rekonstrukce státu. Ani touto cestou však nakonec zákon nevznikl.

◼ První finální návrh zákona dostala vláda na stůl loni v červnu.

Kvůli rozdílným zájmům jednotlivých stran však na jeho schválení nedošlo.

Projít by mohla až nyní jedna ze dvou předložených verzí.

V případě Babišova návrhu by si při schvalování zákona museli poslanci a následně senátoři sami zakázat ještě čtyři roky po skončení mandátu účast ve vedení státních firem.

To by podle autorů konkurenční verze mohlo být i v rozporu s ústavou, konkrétně s právem na svobodný výběr povolání.

Nejednotný postup při tvorbě zákona kritizuje Hospodářská komora. "Je to opět ukázka legislativní nesystematičnosti," řekl prezident komory Vladimír Dlouhý. "U vládního návrhu dokonce i Legislativní rada vlády dala zamítavé stanovisko, přesto jej vláda projedná," doplnil Dlouhý.

Obě verze shodně počítají se zřízením takzvaného Výboru pro personální nominace.

Minimálně pětičlenná skupina expertů bude mít za úkol vybírat na místa do vedení a dozorčích rad státních podniků lidi podle odbornosti a profesní minulosti, a nikoliv podle stranické příslušnosti.

Následně by poslali doporučení ministerstvu, pod které státní firma spadá. Pokud se nakonec úřad rozhodne pro jiného kandidáta do řídicího orgánu nebo dozorčí rady, bude muset svůj postup dostatečně zdůvodnit.

Výbor pro personální nominace přitom není nic nového.

Vláda jej ve tříčlenné podobě ustanovila už v roce 2014. Nemá však oporu v zákoně, a tak je jeho účinek podle navrhovatelů diskutabilní.

"Zákon přináší silnější prvky transparentnosti, což povede k vyššímu stupni právní jistoty," míní Babiš.

Podle Bělobrádka se zatím nedá odhadovat, který ze dvou návrhů najde oporu u většiny vlády. "Je lepší, aby měl výbor oporu v zákoně. Přišlo by mi škoda, kdyby kvůli sporům nebyl schválen vůbec," řekl předseda KDU-ČSL.

Po schválení zákona by se neměly opakovat případy, kdy ve vedení podniků vlastněných státem skončili lidé bez jakýchkoliv odborných zkušeností, zato s bohatou stranickou minulostí a politickými zásluhami.

Známým příkladem je trojice poslanců za ODS Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa. Ti se v roce 2012 vzdali poslaneckých mandátů za příslib míst ve státních firmách. Díky tomu vláda Petra Nečase (ODS) schválila novelu daňového zákona.

Následně byl Šnajdr jmenován do dozorčí rady státní společnosti Čepro, aby se posléze stal jejím předsedou. Fuksa v lednu 2013 zasedl do představenstva Českého Aeroholdingu.

Trojici exposlanců však v roce 2013 policie obvinila z politické korupce a všichni skončili ve vazbě. Zastal se jich až Nejvyšší soud s odvoláním na jejich poslaneckou imunitu. Ministerstvo spravedlnosti muselo případ urovnat omluvou a statisícovým odškodným.