Praha vymyslela způsob, jak umožnit developerům stavět na velkých rozvojových územích a nevyužitých plochách dříve, než začne platit nový Metropolitní plán. Právě ten měl developerům otevřít řadu těchto takzvaných brownfieldů. Jeho schválení je však v nedohlednu a podle dosavadních odhadů by mohl začít platit nejdříve v roce 2022.

Vedení metropole začalo pro klíčové lokality zpracovávat samostatné územní dokumentace, které umožní stavět dokonce i na místech, kde jsou dnes stavební uzávěry. Dokumentace současně nastaví jasné podmínky, co je na jednotlivých územích možné vybudovat.

Prioritní území

Kde se bude stavět

Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy v rámci návrhu Metropolitního plánu stanovil 15 prioritních lokalit, kde se má stavět. Díky územním studiím by stavba na některých místech mohla odstartovat ještě před schválením plánu. V některých lokalitách se začne stavět ještě podle stávajících pravidel, například na pozemcích u Masarykova nádraží, kde plánuje výstavbu skupina Penta, či na bývalém smíchovském nákladovém nádraží, kde bude stavět Sekyra Group.

◼ Masarykovo nádraží
◼ Rohanský ostrov
◼ Nákladové nádraží Žižkov
◼ Bohdalec-Slatiny
◼ Vysočany (Kolbenova)
◼ Letiště Kbely
◼ Mazanka
◼ Pelc-Tyrolka
◼ Bubny-Zátory
◼ Hradčanská
◼ Nová Ruzyně
◼ Motolský háj
◼ Západní Město
◼ Radlice
◼ Smíchovské nádraží

Mapa brownfieldů

Pražské brownfieldy, na většině z nichž se nyní bude moci začít stavět, podrobně představuje naše interaktivní mapa.

mapa brownfieldy

Město tyto dokumentace, které se v budoucnu stanou jakousi podrobnější nadstavbou Metropolitního plánu, začne schvalovat dříve než plán samotný. Pro některé lokality tak budou nová pravidla platit v podstatě s předstihem.

"Tyto podrobné studie se mohou zpracovávat pro jakákoliv území, nejprve je však chceme udělat pro několik prioritních transformačních ploch," řekla v rozhovoru pro Hospodářské noviny náměstkyně pražské primátorky Petra Kolínská (SZ), která má územní plánování na starosti.

Mezi takové lokality patří například jižní část bývalého nákladového nádraží na Žižkově, bývalé nákladové nádraží Bubny-Zátory či například rozsáhlé rozvojové území na Bohdalci.

Tyto samostatné územní dokumentace přitom mohou být důležité i pro lokality, kde stavební uzávěry nejsou, ale kde developeři například plánují zahájit výstavbu v době, kdy bude končit platnost stávajícího územního plánu, tedy na konci roku 2020. Už nyní je přitom téměř jasné, že Praha do té doby nestihne schválit nový Metropolitní plán. Pokud stát platnost stávajícího plánu neprodlouží, reálně hrozí, že se Praha ocitne v jakémsi vakuu.

"Územní studie by v tomto případě byly takovou pojistkou. Kdybychom neměli žádný platný územní plán, mohli bychom stavět podle nich," vysvětluje Kolínská.

Zpracování studie pro jedno území zabere v průměru rok a půl. V současnosti jich město již několik připravuje. Podle informací HN se zpracovávají celkem tři, a to na řešení rozvojových území v Satalicích, Ruzyni a v Bubnech-Zátorech. Pro vytvoření dalších územních studií město aktuálně chystá zadání.

Cílem magistrátu je, aby se více stavělo v centru Prahy a naopak méně na okraji. Tomu však brání právě řada stavebních uzávěr, které chce město rušit.

Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), který má spolu s externími firmami pro magistrát územní studie zpracovávat, se jen v širším centru nachází přibližně 950 hektarů brownfieldů. "Odhaduje se, že rozloha takzvaných rozvojových a transformačních území by jen v hlavním městě stačila na výstavbu bytů, občanské vybavenosti a nezbytné infrastruktury minimálně pro sto tisíc obyvatel," říká expert oddělení nemovitostí v poradenské společnosti Deloitte Michal Melč.

IPR v rámci příprav Metropolitního plánu vytipoval 15 klíčových transformačních ploch, které by se pro město měly stát prioritou. Spadají mezi ně například pozemky okolo Masarykova nádraží, bývalé nákladové nádraží Smíchov či třeba Rohanský ostrov.

Schválit podrobné územní studie pro největší rozvojové lokality bude dokonce nezbytné ještě před novým Metropolitním plánem. Stanou se podmínkou pro to, aby developer mohl na pozemku vůbec stavět. Tato "plomba" by pak měla platit čtyři roky. Až poté − pokud město nové územní studie stále nevypracuje − se pozemek uvolní pro výstavbu.