Geert Wilders sliboval, že letos do celé Evropy přijde "vlastenecké jaro". Tvrdil, že po nečekaném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem se v Evropě k moci dostanou nacionalisté. Wildersova předpověď však v jeho vlastním Nizozemsku selhala.

Lídr nizozemské krajní pravice Wilders jasně prohrál s dosavadním premiérem Markem Ruttem a jeho liberální Lidovou stranou pro svobodu a demokracii. Rutte se tak ukázal být mnohem lepším prorokem než Wilders. Před středečními volbami prohlásil, že Nizozemci musí zvítězit "ve čtvrtfinále boje proti populismu". Semifinále podle Rutteho přijde v dubnu a v květnu ve francouzských volbách, finále pak v září v těch německých.

Wildersova porážka by měla omezit nervozitu v Evropě z toho, že se k vládě dostanou populistické strany. "Riziko, že Francie opustí eurozónu, je teď nižší," tvrdí například analytik Deutsche Bank Sebastien Galy. Marine Le Penová, favoritka prvního kola francouzských prezidentských voleb, prosazuje návrat Francie k vlastní měně.

Co chce Wilders

Pryč s EU i vším cizím

◼ Strana pro svobodu, kterou vede Geert Wilders, nemá program, jen jednostránkový manifest pověšený na Facebooku. ◼ Chce zavřít všechny mešity a zakázat korán, i když Wilders nedokázal vysvětlit, jak by ho zvládl stovkám tisíců muslimů v Nizozemsku zabavit.
◼ Strana prosazuje okamžitý odchod z EU i z eurozóny nebo škrtnutí všech státních výdajů na podporu vědy, výzkumu a umění. Chce taky snížit věk pro odchod do důchodu a přidat peníze armádě a policii.
◼ Wilders bude mít po volbách ve 150členné dolní komoře nizozemského parlamentu 20 mandátů. To je o pět víc než v současnosti. Oproti volbám v roce 2010 si však Wilders o čtyři křesla pohoršil.
◼ Ještě těsně před volbami měl Wilders podle průzkumů podobnou šanci na vítězství jako premiér Rutte. Doplatil ale na to, že kromě svého tvrdého voličského jádra nedokáže oslovit umírněné Nizozemce.

Podle dalších odborníků se však vliv výsledku nizozemských voleb na dění v jiných zemích Evropské unie přehání. Voliči se většinou rozhodují podle domácích politických témat a dopad zahraničních debat je omezený. "Výsledek francouzských voleb je stejně otevřený jako ve čtvrtek. Šance Le Penové se přes noc nesnížily," tvrdí analytický server Eurointelligence. Podle průzkumů má Le Penová téměř jistý postup do druhého kola prezidentských voleb, v něm by ale měla prohrát.

Aby se Le Penová stala prezidentkou, musela by získat podporu i těch Francouzů, kteří ji normálně nevolí. Jejímu spojenci Wildersovi se to nepovedlo. Nedokázal získat příliš voličů nad rámec takzvaného tvrdého jádra, které mu je věrné. Oproti minulým volbám si polepšil, dostal však méně hlasů než v roce 2010.

Banka ABN AMRO očekává, že současný premiér Rutte vytvoří vládu s křesťanskými demokraty, levicovými liberály a zelenými. "Konání referenda o nizozemském vystoupení z Evropské unie je vyloučené," poukazují analytici banky na fakt, že voliči odmítli Wildersova hesla o nezbytnosti nexitu, tedy nizozemského odchodu z EU. Tomu nasvědčuje i fakt, že ve volbách výrazně posílila levicově liberální strana D66 a strana Zelená levice. Obě formace jsou pro další prohloubení evropské integrace.

Mark Rutte tak nejspíš bude pokračovat v obou zaměstnáních, která vykonává. Kromě toho, že je premiér, také už skoro deset let učí na jedné základní škole v Haagu nizozemštinu a základy společenských věd.

Ve volbách naopak naprosto propadl Rutteho dosavadní koaliční partner, sociálnědemokratická Strana práce. Přišla o víc než tři čtvrtiny svých křesel v parlamentu. Příznivci jí vyčítají, že se ve vládě podílela na tvrdých reformách důchodového systému a zdravotnictví. Člen strany a ministr financí Jeroen Dijsselbloem momentálně řídí euroskupinu, tedy zasedání ministrů financí zemí eurozóny. Je otázkou, jestli bude v této vlivné evropské funkci po volebním debaklu své strany pokračovat. Jeho mandát končí v lednu 2018.