Napětí mezi Tureckem a některými západoevropskými zeměmi dosáhlo dalšího stadia, když Ankara ve středu oznámila, že ruší svoji účast na společných projektech NATO s partnerskými zeměmi. Znamená to, že se zruší některá vojenská cvičení a zkomplikuje to také zahraniční mise Severoatlantické aliance, například v Kosovu či v Afghánistánu.

Jde o snahu Ankary ukázat tvrdý postoj vůči Evropě. Zároveň však Turecko chce zůstat pod ochranou aliance v případných konfliktech se sousedy a nechce z ní vystoupit, protože u části Turků je členství v NATO stále populární. To potvrzuje i čtvrteční prohlášení mluvčí turecké mise při NATO, která uvedla, že turecký krok je zamířen výhradně na Rakousko. Znamená to tedy, že turečtí vojáci se nezúčastní těch akcí NATO, na nichž se bude podílet také Rakousko.

Alpská republika přitom není členem, ale pouze partnerskou zemí NATO. Rakousko rozezlilo turecké představitele tím, že zakázalo jejich agitaci ve své zemi a kancléř Christian Kern vyzval k podobnému celounijnímu zákazu a ukončení rozhovorů o vstupu Turecka do EU. K podobným zákazům došlo i v Nizozemsku a Německu. Tyto země pak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil z nacismu a omezování demokracie.

Turečtí vládní politici vyjeli do západní Evropy přesvědčovat své krajany, aby schválili změny turecké ústavy v dubnovém referendu. Podle organizací na ochranu lidských práv i některých představitelů EU nová ústava, jež posílí moc prezidenta, může omezit demokracii v Turecku.

Zároveň kvůli sporu s EU turecký ministr zahraniční Mevlüt Çavuşoglu pohrozil, že Ankara vypoví loňskou dohodu o zadržování uprchlíků mezi Tureckem a unií. Prohlásil, že přestane zpět přijímat syrské uprchlíky vyhoštěné z Řecka. Ankara zadržuje běžence na svém území a ty, kterým se podaří dostat přes moře do Řecka, má přijímat zpět. Jde asi o 80 lidí měsíčně.

Evropa v loňské dohodě slíbila vyplatit Ankaře několik miliard eur na podporu uprchlíků, zavést pro Turky bezvízový styk a zrychlit jednání o vstupu Turecka do EU. A za každého zpět přijatého běžence vzít jednoho syrského uprchlíka do EU. Dohoda zastavila proud uprchlíků, ale Turci si stěžují, že dosud nemají bezvízový styk, a hrozí opakovaně jejím vypovězením.

Stejně jako u omezení spolupráce s partnery NATO jde však prozatím spíše o gesto. Vypovězení dohody by nutně neznamenalo opakování migrační krize z roku 2015 a začátku roku 2016, upozornil list The New York Times.

Ankara vybudovala na svých hranicích se Sýrií zeď bránící přílivu uprchlíků do Turecka a je uzavřena trasa přes Balkán, takže běženci z Turecka nemají kudy se dostat do západní Evropy. Turci by ovšem mohli na své tři miliony syrských uprchlíků zatlačit, aby opustili zemi.