Ani tři měsíce po nestandardní misi ministra financí Andreje Babiše, který vyslal bez vědomí svých kolegů ve vládě své emisary do Ankary, stále není dořešeno, co vláda provede s problémovým projektem turecké elektrárny Adularya. Jednání sice probíhají, ale hlavně rozpory mezi zástupci ČSSD a ANO zapříčinily, že vše zamrzlo na mrtvém bodě. Reálně hrozí, že projekt za 12 miliard korun zkrachuje.

Výstavba elektrárny přitom stojí zhruba rok a na nejvyšší ministerské úrovni se řeší minimálně od listopadu loňského roku. Od té doby se ale prakticky nic nestalo.

Hraje se o čas

Elektrárna, kterou financovaly státní Česká exportní banka a pojišťovna EGAP, měla být již několik let hotová. Loni se ale ukázalo, že má technické problémy a bez další investice zhruba za 1,5 miliardy korun elektřinu vyrábět nebude.

11,7 miliardy

je suma, kterou zatím Česká exportní banka půjčila na projekt Adularya.

Mezitím zkrachoval dodavatel stavby Vítkovice Power Engineering miliardáře Jana Světlíka a změnil se i turecký partner. Zástupci Naksan Holdingu byli obviněni z podporování neúspěšného puče proti prezidentu Erdoganovi. Skončili buď ve vězení, nebo v exilu a firma byla znárodněna.

V této komplikované době se celé věci ujal právě Babiš. Pokud by projekt zkrachoval, ztráta by se téměř ze 100 procent promítla ve státním rozpočtu. Babišovi vyjednavači přivezli z Turecka návrh dohody, podle které by nedostavěnou elektrárnu převzala Česká exportní banka a buď ji rozestavěnou prodala, nebo sama zařídila dostavbu. Ukázalo se ale, že to zákony ČEB nepovolují.

"Mírný posun tu ale je. Konečně se nám podařilo přemluvit pana Babiše, že to opravdu banka pod sebe vzít nemůže. Nyní ale není dohoda zase na tom, jestli by měla elektrárnu získat speciální firma ministerstva průmyslu, nebo ministerstva financí. Uvidíme," říká zdroj HN blízký politickým vyjednáváním.

Proč se vůbec spěchá? Na české straně panuje obava, že turecký režim bude chtít co nejdříve znárodněný Naksan prodat. To mu ale znemožňuje rozestavěná elektrárna. Za poskytnutý úvěr totiž ČEB dostala do zástavy část podniku. "Dvanáctimiliardový úvěr je pro firmu zároveň velká účetní zátěž. Je tu riziko, že by mohl turecký stát v krajním případě poslat firmu do konkurzu a tam si už nesáhneme vůbec na nic," říká již zmiňovaný zdroj HN.

Vyjednávání ještě zkomplikoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), když odvolal ministra průmyslu Jana Mládka. I kvůli tomu ještě neproběhla bilaterální schůzka na ministerské úrovni. Hodně práce tak čeká zatím neznámého Mládkova nástupce.

Ani turecká strana není bez komplikací. Češi zatím nemají kromě zápisu z jednání Babišových vyjednavačů žádný dokument, ve kterém by turecká strana oficiálně souhlasila s převodem rozestavěné elektrárny na ČEB.

Otázkou také zůstává, jestli jednání neovlivní aktuální diplomatická rozmíška mezi Erdoganovým režimem a Nizozemskem s Německem. Ty zakázaly tureckým ministrům na svém území agitaci za dubnové referendum, které má posílit prezidentské pravomoce.

Většinu vyjednávání tak zatím vedou zástupci exportní banky a pojišťovny EGAP, kteří nechtějí nic komentovat. "Poskytnutí těchto informací může jednání negativně ovlivnit," řekl HN mluvčí ČEB Petr Křižan. EGAP na zaslané dotazy neodpověděl vůbec.

Špatný kotel, nebo uhlí?

I Česká exportní banka má ale své resty. Stále například není rozhodnuto, kdo za problémy elektrárny může. Problém je známý − po krátkém provozu se na dně kotle začal tavit popílek, který zde vytvořil velmi tvrdou krustu.

Světlíkovy Vítkovice tvrdily, že za tím stojí špatné uhlí, jež nesplňuje parametry slibované v dokumentaci a liší se i od zaslaných vzorků. Turci zase tvrdili, že jde o špatnou konstrukci kotle, který dodala rakouská společnost Andritz.

Zástupci turecké strany ani ČEB na aktuální dotazy ohledně technického stavu kotle neodpověděli. HN se ale podařilo kontaktovat některé inženýry, kteří se účastnili najíždění elektrárny. A ti ukazují prstem na rakouskou společnost.

055 16 mapa"Že je turecké uhlí nekvalitní, se v naší branži ví. Před podpisem kontraktu se ale měly u tak složité technologie, jakou je fluidní kotel, udělat spolehlivé spalovací testy. Správně navržený fluidní kotel je robustní zařízení, které kdyby bylo řádně vyprojektováno, šlo by při najíždění vyladit tak, aby dosahovalo správných parametrů, což bohužel dodavatel neudělal," říká například Marek Gasparovič, který nyní působí ve firmě ČKD Energy.

Ján Števko ze společnosti SES Tlma­če, která patří v oboru fluidních kotlů ke světové špičce, zase tvrdí, že Andritz nemá s podobným zařízením potřebné zkušenosti.

"Ano, uhlí je jedna věc. Je v něm příliš chloru. Ale chlor nezpůsobuje tavení. Problém je v samotném kotli, který neumí udržet požadovanou teplotu − ta je ve spalovací komoře nakonec mnohem vyšší," říká Števko s tím, že právě vyšší teploty mohou za tavení popílku.

Zástupci rakouského Andritzu taková obvinění popírají. "Zkušeností máme samozřejmě spoustu, u fluidních kotlů máme okolo 85 referencí," říká hlavní technolog Andritzu Sebastian Kaiser, který viní zmiňované uhlí.

"Bylo nám garantováno, že obsah chloru v uhlí bude pod 0,1 %. Ale později jsme zjistili, že je desetkrát vyšší," říká Kaiser a oponuje Števkovi s tím, že právě chlor snižuje teplotu tavení popílku a vede ke zmiňovaným problémům. Firmě to měla potvrdit i analýza od německého profesora Güntera Scheffknechta.

O tom, kdo z nich má pravdu, by měl rozhodnout nezávislý arbitr. Jak ale v lednu napsal šéf ČEB Karel Bureš v dopisu Babišovi, i když se o problému ví zhruba rok, banka stále nemá vybraného technického poradce, který by pro ni celou věc vyhodnotil.

Kromě posouzení technických detailů elektrárny jsou tak nyní nutné tři věci. První je dohoda české vlády na tom, která státní společnost by měla elektrárnu získat. Tato dohoda se následně musí vyjednat s tureckou stranou. A to půjde těžko bez ministra průmyslu. Teprve až bude toto vše hotovo, může se vláda zamýšlet nad tím, co stát s rozestavěnou elektrárnou provede.