Andrej Babiš je mimo, když tvrdí, že Česká televize proti němu vede kampaň, konstatuje předseda Rady ČT Jan Bednář. Reportáže mapující daňovou optimalizaci ministra financí jsou podle něj naopak ukázkou toho, co má dělat veřejná služba. "Nepřál bych si, aby se Babiš z mocenské pozice pokoušel omezovat Českou televizi ve svobodném šíření informací," říká bývalý disident, v exilu redaktor BBC a Hlasu Ameriky.

HN: V září končí funkční období řediteli ČT Petru Dvořákovi. Je dobrým ředitelem?

Je pro mě těžké se k tomu vyjadřovat právě ve chvíli, kdy jsme vypsali výběrové řízení na nového ředitele. Ale myslím, že je poměrně dobrým manažerem. Podařilo se mu stabilizovat finanční situaci ČT, ušetřit a zároveň udělat několik důležitých investic. Loni to bylo otevření nového komplexu studia v Brně. Ne všechno se samozřejmě podařilo. Když se dívám na některé tituly v programu, tak bych je tam mít nemusel. Nebudu jmenovat, protože uznávám, že koncesionáři si je přejí.

HN: Co udělal ředitel Dvořák špatně?

O post v Radě ČT jsem se ucházel před třemi lety, když končila krize ve zpravodajství. Tehdy management ČT nezapůsobil úplně dobře a vinil jsem z toho Petra Dvořáka a vedení zpravodajství. Dnes vidím, že to nebylo úplně černobílé. Obvinění, které tenkrát bylo vzneseno, tedy že zpravodajství bylo manipulované, nebylo pravdivé. Byly to spíše problémy profesního charakteru, amatérismu v rozhodování, ale žádnou politickou manipulaci, z níž bylo vedení obviňováno, v tom smyslu, že nadržuje prezidentu Zemanovi proti redaktorům, jsem nezjistil.

Jan Bednář (64)

◼ Český novinář a komentátor, signatář Charty 77. Po podpisu Charty byl vyloučen z VŠE, střídal různá povolání. V roce 1981 z Československa odešel. V emigraci vystudoval Oxfordskou univerzitu. Sedm let byl členem československé redakce BBC v Londýně. Spolupracoval také s vysíláním Hlasu Ameriky. Je nositelem Ceny Ferdinanda Peroutky za rok 2011.
◼ V březnu 2014 byl zvolen Poslaneckou sněmovnou členem Rady České televize. Do Rady ČT jej navrhla Rada pro mezinárodní vztahy. V lednu 2015 se stal místopředsedou rady a v červnu 2015 byl zvolen jako jediný kandidát předsedou Rady ČT, získal 12 ze 14 hlasů.

HN: Dvořákovi končí mandát v září. Konkurz bude už na konci dubna. Proč ten spěch?

To není nic nepřirozeného. Na tak důležité místo se musí výběrové řízení vypsat s předstihem. Tak je to ve všech civilizovaných zemích. Jakmile někoho nového vybereme, musí se na funkci připravit. A když je někdo zaměstnán v nějaké velké instituci, nemůže odejít ze dne na den. A je tu i faktor podzimních voleb do sněmovny. Nechci, aby se otázka výběru ředitele ČT stala politickým předvolebním tématem. Chceme vybírat v klidu, kdy na nás nebude činěn tlak. V září by byli kandidáti předmětem komentářů politiků, to by nesvědčilo volbě, ovlivňovalo by ji to.

HN: To opravdu chcete tvrdit, že teď se do volby nikdo z politiků nebude snažit zasahovat?

Nevím. Ale myslím si, že kdyby to bylo v horké fázi kampaně, mohly by být zásahy razantnější. Politici mají tendenci mluvit do všeho a budou mluvit i do tohoto. Zatím jsem se sice nesetkal s tím, že by mi někdo telefonoval a říkal, že chce, aby byl zvolen ten nebo onen, ale nemohu vyloučit, že já nebo někdo z rady bude podobnému tlaku vystaven. Slyšel jsem, že takové situace v minulosti nastaly. Ale politici si musí uvědomit, že kompetenci k volbě má rada. Že to není jejich televize, ale veřejnosti. Byl jsem zvolen širokou shodou ve sněmovně a vůbec se necítím být zástupcem nějakého politického proudu. Jsem stoupencem politického systému, který média veřejné služby mají obhajovat a podporovat. Tedy pluralitní parlamentní zastupitelské demokracie.

HN: Je v Česku pluralitní demokratický systém ohrožen?

Nemyslím, že by byl ohrožen. Ale jsou zde projevy, které by ho mohly oslabovat. Víme, jak se vyvinula situace v Maďarsku nebo v Polsku, kdy jedna strana zvítězila tak výrazně, že mohla začít měnit ústavu, kompetence rozhodování Ústavního soudu a dosazovat lidi do vedení nejrůznějších institucí, včetně veřejnoprávních médií. V Polsku se po volbách vyměnilo celé vedení veřejnoprávního rozhlasu a televize. Což jsou záležitosti, které se v západní Evropě nepovažují za úplně normální. Žádný únor ’48 nám samozřejmě nehrozí. Ale k určitému oslabení parlamentarismu by dojít mohlo. Nakonec také v parlamentu jsou politické subjekty, u kterých mám pochybnosti, zda je jejich zájmem udržet demokratický pluralismus. Mám pocit, že by daly přednost určité autokracii.

HN: Jak vnímáte útoky Andreje Babiše na Českou televizi?

Je mi známo, že Andrej Babiš není spokojen s tím, jak Česká televize referovala o záležitostech, které se ho týkají. V nedávné době to byly korunové dluhopisy a aféra kolem nich. A nepřál bych si, aby se z mocenské pozice pokoušel omezovat Českou televizi ve svobodném šíření informací. Dostal jsem od něj dopisy a tři stížnosti. Budeme se tím podrobně zabývat, až budeme mít vyjádření autorů pořadů a odpovědných pracovníků. Ale hned, jak jsem si stížnosti přečetl, jsem věděl, že s jednou věcí nesouhlasím: Andrej Babiš nemá pravdu, když říká, že proti němu Česká televize vede osobní politickou kampaň. Není to pravda. Česká televize nevede proti nikomu žádnou kampaň. A nevede ji ani proti Andreji Babišovi.

HN: Babiš tvrdí, že ČT favorizuje ČSSD.

Já si to nemyslím. Na to máme i statistické výzkumy. ČSSD je nyní nejsilnější vládní stranou a z ČSSD je premiér, takže je samozřejmě významně zastoupena ve zpravodajství. Ale není to tak, že by ji ČT nekritizovala. To naprosto popírám. Celá řada publicistických pořadů se točila kolem lidí, kteří jsou stoupenci nebo členy ČSSD. Žádné politické sítko neexistuje.

HN: Babiš má ale pravdu v tom, že Reportéři ČT o něm natočili 22 reportáží. To není přehnaná pozornost?

Myslím že ne. Z celkového počtu reportáží to není přehnané číslo. Vzhledem k tomu, jak významná je to osobnost, a také k tomu, že se dostal do určitých kontroverzí, je to odpovídající. Česká televize tady působí ve veřejném zájmu.

HN: Dáte za politickou nezávislost pořadů typu Reportéři ČT ruku do ohně?

Pořady určitě nejsou manipulovány. Samozřejmě lidé, kteří publicistické pořady vyrábějí, mají své osobní sympatie a antipatie. Nemohu vyloučit, že je někdo vkládá do své práce. Nemělo by to tak být. Pro nás jako Radu ČT je podstatné hlídat nestrannost zpravodajství a publicistiky. Což je klíčové vždy a samozřejmě i letos, kdy nás čekají sněmovní a prezidentské volby. Budeme to kontrolovat velmi pečlivě.

HN: Měl by se Andrej Babiš omluvit za to, že reportéry nazval "zkorumpovanou pakáží"?

Nebyl to z jeho strany férový výrok. Ale z kontextu není jasné, zda tím myslí konkrétní štáb, nebo novináře obecně, nebo koho vlastně. Jestli to myslel směrem ke konkrétnímu štábu, tak by omluva byla namístě. Kdyby se takto vyjádřili novináři o politikovi, nepochybně by byli předmětem žaloby. Ani politik by se takto neměl vyjadřovat vůči novinářům. Zároveň si nemyslím, že by ČT kvůli tomu měla žalovat Andreje Babiše. To by bylo přehnané.

HN: Jak hodnotíte vyjádření Petra Dvořáka, že MF Dnes používá vůči ČT "estébácké praktiky"?

Ten výraz se mi nelíbí. To je naprosto přes míru. Neadekvátně expresivní vyjádření.

HN: S Andrejem Babišem se ztotožnila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) − jak se na to díváte?

To mě překvapilo, že se tak ztotožnila s jeho postojem a stížnostmi, i když to není poprvé, kdy se názory velké a malé mediální rady rozcházejí. Asi před rokem jsme řešili podobný případ, kdy RRTV kritizovala jeden publicistický pořad, který jsme my v Radě ČT považovali za celkem dobrý, respektive takový, že neporušoval Kodex ČT ani zákon o České televizi.

HN: Už když RRTV posuzovala vysílání k americkým prezidentským volbám, došla k závěru, že bylo nevyvážené, že byla favorizována Hillary Clintonová před Donaldem Trumpem.

To je další případ, kdy se rozcházíme. Probírali jsme to v Radě ČT, měli jsme k dispozici analýzy, z nichž RRTV vycházela. Domnívám se, že to RRTV nevyhodnotila správně a objektivně. Vycházela jen z jedné analýzy, která byla kritická vůči ČT, a nevzala zřejmě v potaz analýzu druhou, která naopak potvrzovala, že vysílání bylo v pořádku. Už jen to, že RRTV vycházela pouze z výseku vysílání, není metodicky správně. Celá volební noc trvala řadu hodin a nemůžete z ní vybrat jen jednu část a tu hodnotit. I dodatečná analýza firmy Media Tenor ukazuje, že vysílání vyvážené bylo. Jen v jeden moment byly vybrány nevhodné ilustrační záběry, ale to bylo jen 13 vteřin. To je profesní chyba. Ne záměr.

HN: Jak vnímáte negativní postoj prezidenta Miloše Zemana k ČT?

Velice mě to mrzí. Pokud prezident republiky takto významné médium bojkotuje, je to nepřirozená situace. Nejsem z toho šťastný, nesvědčí to nikomu − ani televizi, ani jemu samému, ale ani atmosféře v naší zemi. V normální demokratické zemi hlava státu komunikuje s veřejnoprávními médii. Přál bych si, aby se to změnilo. Ze své pozice to ale bohužel nedovedu zařídit, pan prezident a generální ředitel ČT by to měli řešit.

HN: Prezident například navrhoval, aby ČT přišla o poplatky.

Prezident navrhoval, aby televize byla napojena na státní rozpočet. To by bylo největší neštěstí, které by se mohlo stát. Znamenalo by to zestátnění televize a konec s nezávislou žurnalistikou. Je to nepřijatelné. Stejně jako návrh pana senátora Veleby, aby lidé, kteří se cítí poškozeni ČT, nemuseli platit poplatky. Doufám, že se nic takového nepodaří prosadit. Všechny tyto návrhy by de facto zničily veřejnou službu.

HN: Kritici říkají, že skoro sedm miliard korun není vynakládáno v zájmu koncesionářů.

ČT hospodaří dobře. Velká část z rozpočtu jde na hranou tvorbu. ČT kromě toho, že má zpravodajskou funkci, je institucí kulturní, má také bavit, což je koneckonců v zákoně také napsáno. ČT živí tisíce tvůrčích lidí v této zemi. Je pravda, že jen zpravodajství by se dalo udělat i za jednu miliardu. Ale to bychom ořezali tvůrčí činnost a česká kulturní scéna by významně utrpěla.

HN: Proč vlastně by měla ČT dělat to, co se dá pořídit v komerčním režimu? Proč by nestačil kanál ČT 24 plus ČT 2 pro umělecké projekty?

Možná to jednou tak dopadne, ale nepřál bych si to. Lidé v Česku jsou zvyklí, že dostávají řadu věcí v rámci televizního poplatku. Že existuje ČT sport, že na ČT 1 je zábava, že mají ČT Art pro náročného diváka. To všechno do portfolia ČT patří. Kdyby byl rozpočet osekán, dejme tomu na polovinu, tak bychom měli méně kanálů a mnohem méně diváků. Můžeme si samozřejmě představit veřejnoprávní televizi, na kterou se bude dívat třeba pět procent lidí, ale to by ztratila relevanci, kterou v české společnosti má.

HN: Proč by ale ČT měla dělat formáty jako StarDance, když se stejný formát dá pořídit komerčně?

Některé pořady, které ČT produkuje, nejsou v úzkém smyslu veřejnoprávní. Ale je určitá hranice, za kterou ČT nejde. Ve vedení například probíhala diskuse, zda má ČT produkovat pořad Tvoje tvář má známý hlas, který nyní vysílá Nova. A dobrovolně se toho vzdali. Řekli si, že toto už není typ pořadu, který má produkovat veřejnoprávní televize. Kdyby to udělali, měli by vysokou sledovanost, ale rozumně si zdůvodnili, že toto je už za hranou, že to je zábava málo hodnotná. Pokud jde o StarDance, je za tím určitá tradice spojená s ČT. Velká část diváků ČT by vám řekla, že právě na tenhle pořad se chtějí dívat, a proto platí poplatky. Veřejnoprávní média nevysílají jen pro vzdělance a menšiny, ale také pro většinu.